Základní pojmy a zásady

Dočasná pracovní neschopnost (dále jen "PN")

Průvodce nezletilého pacienta v ústavní péči a v lázeňské komplexní péči

je dočasně neschopen po celou dobu pobytu v ústavu.

Ošetřující lékař

je lékař, který má nezletilé dítě (eventuelně zletilé, ale těžce postižené) ve své ústavní péči.

Uznáním PN

je konstatování lékaře o tom, že pacient je neschopen dosavadní činnosti (vzhledem k pobytu v ústavu).

Potvrzení PN

je formální právní akt, kdy lékař vystaví Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (dále "PoPN") - tzv. kladenský tiskopis, na jehož základě je občan
1) řádně omluven v zaměstnání,
2) zabezpečen nemocenskými dávkami (splňuje-li podmínky pro jejich poskytnutí).

Právním podkladem postupu lékaře při posuzování dočasné pracovní neschopnosti je především zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, v platných zněních.

Kdo a kdy potvrzuje PN

PN občana v ambulantní péči uznává ten, kdo ji zjistil!!

Ve většině případů je to ošetřující lékař (libovolné odbornosti) ošetřující nezletilé dítě, s nímž je občan přijat jako doprovod k hospitalizaci.

Při přijetí občana jako doprovodu při ústavní léčbě nezletilého dítěte

má povinnost vystavit potvrzení lékař toho zařízení, které dítě přijalo! Jiný lékař není oprávněn vystavovat PoPN u občana, pobývajícího v ústavní péči, byť jako doprovod.

[Poznámka: obdobně platí povinnost přijímacího lékaře lůžkového zařízení vystavit potvrzení o hospitalizaci osoby, která se jinak trvale stará o dítě mladší 10 let!]

PN lékař potvrzuje vystavením potvrzení o pracovní neschopnosti neprodleně,

tj. v den, nástupu do ústavu.

Vystavit PoPN až od dalšího dne

je možné tehdy, pokud pacient již v den návštěvy lékaře odpracoval celou pracovní směnu nebo její větší část.

Nesouhlas občana s vystavením PN

S uznáním dočasné pracovní neschopnosti musí občan souhlasit. Občan má právo např. si vybrat dovolenou na zotavenou místo PN.

Vždy je potřebné poznamenat odmítnutí potvrzení PN do zdravotní dokumentace pacienta!!

Je to sebeobrana lékaře pro případ, že by se později pacient vymlouval na to, že neměl vystavenu PN.

NEPRAVDIVÉ MÝTY
O VYSTAVOVÁNÍ PN

• potvrzení o pracovní neschopnosti vystavuje pouze praktický lékař a jiný lékař ji vystavit nesmí

Vystavení PoPN je naopak povinností (!!) každého ošetřujícího lékaře, jsou-li splněny podmínky.

Povinnosti ošetřujícího lékaře
po uznání PN

• Ošetřující lékař je povinen vystavit tiskopis potvrzení o pracovní neschopnosti

a poučit nemocného o tom, že je povinen odevzdat díl III zaměstnavateli či Úřadu práce a dostavit se na předepsanou kontrolu s dílem I.

Díl II slouží ošetřujícímu lékaři k evidenci práce neschopných.

Díl IV je ošetřující lékař povinen odeslat evidenci PN, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny.

• Ošetřující lékař je povinen vést evidenci potvrzení o pracovní neschopnosti

(jedná se o zúčtovatelné tiskopisy, jejich ztrátu nebo odcizení je nutno hlásit Policii ČR). U každého z převzatých tiskopisů (lékaři je vydává OSSZ) musí být lékař schopen dohledat KOMU byl vystaven, KDY byl vystaven a DO KDY byl pacient v PN nebo KDY BYL PŘEDÁN jinému lékaři (viz níže).

• Ošetřující lékař je povinen vést evidenci občanů, kterým vystavil PoPN,

s uvedením data zahájení a ukončení PN, a případně s uvedením kdy a kterému lékaři byl občan v PN předán.

• Rozsah vycházek (z ústavu) je ošetřující lékař povinen vyznačit

na díl I a díl IV PoPN, změnu doby a rozsahu vycházek je rovněž povinen oznámit příslušné OSSZ; přitom změna může nastat teprve v den následující po dni, kdy toto oznámení učinil.

Neexistuje žádný právní předpis, který by vymezoval délku vycházek nebo jejich stanovení v průběhu dne; délka vycházek však nesmí být v rozporu s účelem pobytu s dítětem a předpokládaným způsobem léčení.

• Pro účely další výplaty dávek nemocenského je ošetřující lékař povinen potvrdit trvání PN.

Ani zákon, ani Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb. nestanovují žádné konkrétní lhůty. Obecně ovšem platí, že potvrzení musí být pravdivé, tedy nemůže být vystavováno předem nebo na budoucí období.

Vystavení Potvrzení o trvání pracovní neschopnosti je zákonnou povinností ošetřujícího lékaře (včetně lékařů ústavní nebo lázeňské péče)²⁾.

Ukončení PN

Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a skutečností, které jsou mu známy, neshledá důvody k další PN, je povinen trvání PN ukončit.

Občan, pobývající v ústavní péči jako doprovod nezletilého dítěte

je vždy uznán práce schopen dnem následujícím po propuštění dítěte z ústavu.

Je-li nutné nadále o dítě soustavně pečovat, vystaví se Potvrzení o ošetřování dítěte mladšího 10 let, případně Potvrzení o ošetřování člena rodiny.

Povinnosti ošetřujícího lékaře
po ukončení PN

Ošetřující lékař je povinen odebrat díl I PoPN nemocnému a po doplnění kódu diagnózy a dne ukončení PN ho odeslat příslušné OSSZ nejpozději následující pracovní den.

Díl II PoPN po doplnění data ukončení PN odevzdá občanovi a poučí ho o povinnosti odevzdání zaměstnavateli či Úřadu práce pro účely omluvení nepřítomnosti a vyplacení poslední dávky nemocenského.

Potvrzení o trvání PN se již nevystavuje!

Ukončení PoPN si ošetřující lékař poznamená v evidenci vydaných PoPN.

Opakovaná a pokračující PN

Stane-li se občan práce neschopen následující kalendářní den po ukončení PN, tedy ihned po ukoncení PN nastupuje s dítětem k ústavní léčbě, považuje se tato PN za pokračování ukončené PN. Tato skutečnost musí být uvedena na všech částech nově vystaveného PoPN!

Původní a nové PoPN na sebe musí bezprostředně navazovat (PN se uznává za kalendářní dny, ne za pracovní) - pokud byla původní PN ukončena sobotou, nemůže pokračování začínat v pondělí!

1) [Při poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění (dále jen "dávky") plní organizace, ve kterých se provádí nemocenské pojištění, tyto úkoly ...] upozorňují písemně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance, jimiž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku na dávku, ... (§ 21 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb.)

2) Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. (§ 62 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.)

3) (2) Má-li pacient, k jehož zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického psychologa, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se návrh podle předcházející věty podává tomuto lékaři nebo klinickému psychologovi.
(3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 2 lze podat do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení, ve věcech dočasné pracovní neschopnosti do tří dnů.
(4) Pokud nebyl podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek platný ode dne jeho prokazatelného předání pacientovi.
(5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog uvedený v odstavci 2 větě poslední návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení, ve věcech pracovní neschopnosti do pěti dnů, správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení. (§ 77 zákona č. 20/1966 Sb.)