Základní pojmy a zásady

Dočasná pracovní neschopnost (dále jen "PN")

Pracující občan

je dočasně neschopen, když lékař zjistí a uzná, že není schopen nadále dočasně vykonávat současnou činnost. Pokud občan vykonává více různých činností, může pro některou z nich být neschopen a pro jinou schopen (např. se zlomeninou DK může být schopen práce účetní, ale neschopen práce uklizečky).

Občan, který nemůže vykonávat dosavadní činnost nebo plnit povinnosti uchazeče 
o zaměstnání pro ztrátu nebo poškození ortopedické pomůcky

je dočasně neschopen do doby opravy nebo vydání nové pomůcky.

Ošetřující lékař

je lékař, který má pracujícího občana (eventuelně uchazeče o práci) ve své péči ambulantní, ústavní nebo lázeňské.

Ošetřujícím lékařem není lékař konsiliární, tedy ten, který pacienta vyšetřil na žádost jiného lékaře a s nálezem mu ho předává aniž by požadoval kontrolu na svém pracovišti.

Konsiliární lékař může PN navrhnout, jedná se však o doporučení, kterým není ošetřující lékař vázán.

Uznáním PN

je konstatování lékaře o tom, že pacient je neschopen dosavadní činnosti.

Potvrzení PN

je formální právní akt, kdy lékař vystaví Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (dále "PoPN") - tzv. kladenský tiskopis, na jehož základě je občan
1) řádně omluven v zaměstnání,
2) zabezpečen nemocenskými dávkami (splňuje-li podmínky pro jejich poskytnutí).

Právním podkladem postupu lékaře při posuzování dočasné pracovní neschopnosti je především zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, v platných zněních.

Kdo a kdy potvrzuje PN

PN občana v ambulantní péči uznává ten, kdo ji zjistil!!

Ve většině případů je to ošetřující lékař (libovolné odbornosti).

Podmínkou uznání PN je skutečnost, že na základě svého vyšetření a svých znalostí o pracovní činnosti pacienta je lékař přesvědčen, že pacient není schopen pro změny svého zdravotního stavu dále pracovat.

Pokud je PN podmíněna dalšími skutečnostmi, které nejsou ošetřujícímu lékaři jednoznačně jasné (např. pracovním zatížením a podmínkami v práci, či dalšími souběžnými nemocemi, může PN pouze doporučit a její uznání ponechat na lékaři, který je s okolnostmi lépe seznámen (většinou praktický lékař).

PN lékař potvrzuje vystavením potvrzení o pracovní neschopnosti neprodleně,

tj. v den, kdy PN zjistil. Vždy musí určit a zaznamenat v dokumentaci i na PoPN (díl I) termín další návštěvy.

Vystavit PoPN nesmí lékař LSPP a lékař RZP!

Vystavit PoPN až na další den

je možné tehdy, pokud pacient již v den návštěvy lékaře odpracoval celou pracovní směnu nebo její větší část.

Vystavit PoPN zpětně

je možné nejvýše 3 kalendářní dny, a to pouze tehdy,
a) je-li nesporné, že ztráta nebo poškození pomůcky nastala dříve, než v den návštěvy lékaře, a
b) nebyl-li lékař včas k dosažení či neumožňoval-li zdravotní stav včasnější pacienta návštěvu u lékaře.

Vystavit PoPN zpětně za delší období než 3 dny je možné pouze s předchozím souhlasem lékaře OSSZ.

Trvá-li pacient na vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti i proti názoru ošetřujícího lékaře, musí být poučen, že se může proti rozhodnutí ošetřujícího lékaře (o nepotvrzení PN) odvolat do 3 dnů k lékaři OOSZ.

Nesouhlas občana s vystavením PN

S uznáním dočasné pracovní neschopnosti musí občan souhlasit. Občan má právo např. si vybrat dovolenou na zotavenou místo PN nebo se rozhodnout pracovat, i když je hendikepován.

Vždy je potřebné poznamenat odmítnutí potvrzení PN do zdravotní dokumentace pacienta!!

Je to sebeobrana lékaře pro případ, že by se později pacient vymlouval na to, že neměl vystavenu PN.

Jiná situace ovšem nastane, pokud občan vykonává závažné zaměstnání, při němž by mohlo dojít k veřejnému ohrožení, pokud by byl jeho zdravotní stav ovlivněn nemocí (např. řidič HD, jeřábník, pilot, ale i stavěč na dráze, dispečer letového provozu nebo obsluha některých technických zařízení). Pak má lékař povinnost s vědomím pacienta upozornit na tento stav zaměstnavatele (bez udání diagnózy, pouze informovat, že vzhledem k svému zdravotnímu stavu není schopen vykonávat dosavadní práci [řidiče, pokrývače a pod]).

NEPRAVDIVÉ MÝTY
O VYSTAVOVÁNÍ PN

• potvrzení o pracovní neschopnosti vystavuje pouze praktický lékař a jiný lékař ji vystavit nesmí

Vystavení PoPN je naopak povinností (!!) každého ošetřujícího lékaře, jsou-li splněny podmínky.

• potvrzení o pracovní neschopnosti vystavuje pouze registrující praktický lékař a nikoliv lékař zastupující

I zastupující lékař je v postavení ošetřujícího lékaře a musí plnit všechny jeho povinnosti; pacienta předává teprve tehdy, končí-li zastupování.

• vystaví-li ošetřující lékař potvrzení o pracovní neschopnosti, je povinen ihned pacienta předat jeho praktickému lékaři

Předávat pacienta s PN jinému lékaři je odůvodněno pouze změnou bydliště nebo předáním k další léčbě (pokud již pacienta nebude tento ošetřující lékař dále léčit a sledovat).

Povinnosti ošetřujícího lékaře
po uznání PN

• Ošetřující lékař je povinen vystavit tiskopis potvrzení o pracovní neschopnosti

a poučit nemocného o tom, že je povinen odevzdat díl III zaměstnavateli a dostavit se na předepsanou kontrolu s dílem I.

Díl II slouží ošetřujícímu lékaři k evidenci práce neschopných.

Díl IV je ošetřující lékař povinen odeslat evidenci PN, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny.

• Ošetřující lékař je povinen vést evidenci potvrzení o pracovní neschopnosti

(jedná se o zúčtovatelné tiskopisy, jejich ztrátu nebo odcizení je nutno hlásit Policii ČR).

• Ošetřující lékař je povinen vést evidenci občanů, kterým vystavil PoPN,

s uvedením data zahájení a ukončení PN, a případně s uvedením kdy a kterému lékaři byl občan v PN předán.

• Ošetřující lékař je také povinen sledovat, zda se občan v PN dostavil na předepsanou kontrolu,

a pokud se nedostavil, zda se řádně omluvil; v opačném případě je povinen ukončit PN!

• Ošetřující lékař je povinen spolupracovat s lékaři OSSZ,

zejména s nimi konzultovat v případech, kdy je nutno zhodnotit dosavadní vývoj zdravotního stavu v případě dlouhodobé či opakované PN, nebo kdy domnívá, že současná léčba nevede k zlepšení zdravotního stavu nebo hrozí přechod do invalidity.

• Ošetřující lékař je spoluodpovědný za sledování délky vyčerpané podpůrčí doby,

zejména v případě opakovaných nebo dlouhodobých PN (informaci o vyčerpání 9 měsíců podpůrčí doby je povinen poskytnout ošetřujícímu lékaři zaměstnavatel nebo OSSZ¹⁾. Není-li ošetřující lékař současně registrujícím praktickým lékařem, je povinen - i ve vlastním zájmu - u dlouhodobější PN informovat o onemocnění a délce PN tohoto praktického lékaře. Pokud uplynulo 6 měsíců PN (včetně zápočtu dřívějších PN), je ošetřující lékař povinen projednat průběh onemocnění a zdravotní stav občana s lékařem OSSZ.

• Předat pacienta jinému ošetřujícímu lékaři

je možné pouze se souhlasem občana; předání je nutno oznámit OSSZ v den předání.

Ošetřující lékař je oprávněn v odůvodněných případech povolit změnu pobytu občana v PN, avšak na dobu delší než 3 dny pouze s předchozím schválením lékaře OSSZ.

• Rozsah vycházek je ošetřující lékař povinen vyznačit

na díl I a díl IV PoPN, změnu doby a rozsahu vycházek je rovněž povinen oznámit příslušné OSSZ; přitom změna může nastat teprve v den následující po dni, kdy toto oznámení učinil.

Neexistuje žádný právní předpis, který by vymezoval délku vycházek nebo jejich stanovení v průběhu dne; délka vycházek však nesmí být v rozporu s diagnózou a předpokládaným způsobem léčení.

• Pro účely další výplaty dávek nemocenského je ošetřující lékař povinen potvrdit trvání PN.

Ani zákon, ani Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb. nestanovují žádné konkrétní lhůty. Obecně ovšem platí, že potvrzení musí být pravdivé, tedy nemůže být vystavováno předem nebo na budoucí období.

Vystavení Potvrzení o trvání pracovní neschopnosti je zákonnou povinností ošetřujícího lékaře²⁾.

Ukončení PN

Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a skutečností, které jsou mu známy, neshledá důvody k další PN, je povinen trvání PN ukončit.

Občan, který nemůže vykonávat dosavadní činnost nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání pro ztrátu nebo poškození ortopedické pomůcky

je schopen práce po dokončení opravy nebo vydání nové pomůcky.

Občan,
který se bez vážného důvodu nedostavil ke kontrole u ošetřujícího lékaře ve stanovený den,

je uznán práce schopným tímto dnem. Lékař ukončí PoPN a s odůvodněním odešle díl II zaměstnavateli (nebo OSSZ u tzv. malých organizací) nebo Úřadu práce, na OSSZ odešle "Náhradní hlášení" (díl I má občan u sebe).

Pokud občan prokáže závažné důvody pro které se nemohl dostavit ke kontrole a důvody PN dále trvají, lékař uzná trvání PN dodatečně, nejvýše však 3 dny zpět. Uznání delší doby je možné jen s předchozím písemným souhlasem lékaře OSSZ.

Při dodatečném zpětném uznání trvání PN je nutné vystavit nové PoPN, které se označí jako pokračování předchozího PoPN.

Pokud v rámci své kontrolní činnosti shledá lékař příslušné OSSZ, že nejsou důvody k další PN, je oprávněn trvání PN ukončit. Má právo to učinit sám, nemá však právo nařídit to ošetřujícímu lékař!!

Nesouhlas občana s ukončením PN

Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a skutečností, ukončí PN a občan s tím nesouhlasí, poučí ho lékař o tom, jak má postupovat podle ustanovení zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu³⁾.

Podrobná dokumentace nálezu a důvodů ukončení PN v dokumentaci je zásadní!

Protože většina ambulantních lékařů jsou samostatní lékaři a nemají tedy "vedoucího", je odvolacím orgánem proti jejich rozhodnutí příslušný krajský úřad.

Důležitý je fakt, že pokud se odvolání týká dočasné pracovní neschopnosti, musí být podáno do 3 dnů! O tom by měl být pacient poučen.

Povinnosti ošetřujícího lékaře
po ukončení PN

Ošetřující lékař je povinen odebrat díl I PoPN nemocnému a po doplnění kódu diagnózy a dne ukončení PN ho odeslat příslušné OSSZ nejpozději následující pracovní den.

Díl II PoPN po doplnění data ukončení PN odevzdá občanovi a poučí ho o povinnosti odevzdání zaměstnavateli či Úřadu práce pro účely omluvení nepřítomnosti a vyplacení poslední dávky nemocenského.

Potvrzení o trvání PN se již nevystavuje!

Ukončení PoPN si ošetřující lékař poznamená v evidenci vydaných PoPN.

Opakovaná a pokračující PN

Stane-li se občan pro poškození nebo ztrátu ortopedické pomůcky práce neschopen následující kalendářní den po ukončení PN, považuje se tato PN za pokračování ukončené PN. Tato skutečnost musí být uvedena na všech částech nově vystaveného PoPN!

Původní a nové PoPN na sebe musí bezprostředně navazovat (PN se uznává za kalendářní dny, ne za pracovní) - pokud byla původní PN ukončena sobotou, nemůže pokračování začínat v pondělí!

1) [Při poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění (dále jen "dávky") plní organizace, ve kterých se provádí nemocenské pojištění, tyto úkoly ...] upozorňují písemně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance, jimiž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku na dávku, ... (§ 21 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb.)

2) Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. (§ 62 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.)

3) (2) Má-li pacient, k jehož zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického psychologa, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se návrh podle předcházející věty podává tomuto lékaři nebo klinickému psychologovi.
(3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 2 lze podat do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení, ve věcech dočasné pracovní neschopnosti do tří dnů.
(4) Pokud nebyl podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek platný ode dne jeho prokazatelného předání pacientovi.
(5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog uvedený v odstavci 2 větě poslední návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení, ve věcech pracovní neschopnosti do pěti dnů, správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení. (§ 77 zákona č. 20/1966 Sb.)