Základní pojmy a zásady
Dočasná pracovní neschopnost (dále jen "PN")
Pracující občan
je dočasně neschopen, když lékař zjistí a uzná, že není schopen nadále dočasně
vykonávat současnou činnost. Pokud občan vykonává více různých činností, může
pro některou z nich být neschopen a pro jinou schopen (např. se zlomeninou DK může
být schopen práce účetní, ale neschopen práce uklizečky)
Uchazeč o práci evidovaný Úřadem práce
je dočasně neschopen, pokud
a) není schopen plnit své povinnosti, tj. navštěvovat Úřad práce, nebo
b) není schopen zahájit výkon práce, kterou mu Úřad práce zajistil v době, kdy
již byl nemocen, ale mohl plnit povinnosti uchazeče o práci, tj. docházet na Úřad
práce.
Současnou činností může být totiž také "čekání na práci" u žadatele,
evidovaného na Úřadě práce:
Průvodce nezletilého pacienta v ústavní péči a v lázeňské
komplexní péči
je dočasně neschopen po celou dobu pobytu v ústavu.
Pacient v ústavní péči a v lázeňské komplexní péči
je dočasně neschopen po celou dobu pobytu v ústavu.
Občan, který nemůže vykonávat dosavadní činnost nebo plnit
povinnosti uchazeče o zaměstnání pro ztrátu nebo poškození ortopedické pomůcky
je dočasně neschopen do doby opravy nebo vydání nové pomůcky.
je lékař, který má pracujícího občana (eventuelně uchazeče o práci) ve své
péči ambulantní, ústavní nebo lázeňské.
Ošetřujícím lékařem není lékař konsiliární, tedy ten,
který pacienta vyšetřil na žádost jiného lékaře a s nálezem mu ho předává
zpět, aniž by požadoval kontrolu na svém pracovišti.
Konsiliární lékař může PN navrhnout, jedná se však o doporučení, kterým
není ošetřující lékař vázán.
Ošetřujícím lékařem však je ambulantní specialista, který
pacienta primárně ošetřil a zjistil jeho pracovní neschopnost, i když po ošetření
již pacienta nezve na kontrolu a předává ho do péče jiného lékaře (např.
praktického lékaře).
Uznáním PN
je konstatování lékaře (zaznamenané ve zdravotnické dokumentaci) o tom, že
pacient je neschopen dosavadní činnosti.
Uznat PN zpětně, tj. před návštěvou lékaře
je možné nejvýše 3 kalendářní dny, a to pouze tehdy,
a) je-li nesporné, že změna zdravotního stavu nastala dříve, než v den návštěvy
lékaře, a
b) nebyl-li lékař včas k dosažení či neumožňoval-li zdravotní stav včasnější
pacienta návštěvu u lékaře.
Vystavit PoPN zpětně za delší období
než 3 dny před návštěvou lékaře je možné pouze s předchozím souhlasem
lékaře OSSZ.
Trvá-li pacient na vystavení potvrzení o
pracovní neschopnosti i proti názoru ošetřujícího lékaře, musí být poučen,
že se může proti rozhodnutí ošetřujícího lékaře (o nepotvrzení PN) odvolat
do 3 dnů k lékaři OOSZ.
je formální právní akt, kdy lékař vystaví Potvrzení o dočasné pracovní
neschopnosti (dále "PoPN") - tzv. kladenský tiskopis, na jehož základě
je občan
1) řádně omluven v zaměstnání,
2) zabezpečen nemocenskými dávkami (splňuje-li podmínky pro jejich poskytnutí).
Právním podkladem postupu lékaře při posuzování dočasné
pracovní neschopnosti je především zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, a Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb., o posuzování
dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, v platných zněních.
Kdo a kdy potvrzuje PN
PN občana v ambulantní péči uznává ten, kdo ji zjistil!!
Ve většině případů je to ošetřující lékař
(libovolné odbornosti), výjimečně lázeňský lékař nebo lékař ošetřující
nezletilé dítě, s nímž je občan přijat jako doprovod k hospitalizaci.
Podmínkou uznání PN je skutečnost, že na základě svého vyšetření
a svých znalostí o pracovní činnosti pacienta je lékař přesvědčen, že
pacient není schopen pro změny svého zdravotního stavu dále pracovat.
Pokud je PN podmíněna dalšími skutečnostmi, které nejsou ošetřujícímu lékaři
jednoznačně jasné (např. pracovním zatížením a podmínkami v práci, či dalšími
souběžnými nemocemi), může PN pouze doporučit a její uznání ponechat na lékaři,
který je s okolnostmi lépe seznámen (většinou praktický lékař).
PN občana přijatého do ústavní péče
uznává a potvrzuje lékař ústavní péče dnem přijetí (není-li již občan v
PN), při propuštění tento lékař buď PN ukončí, nebo pokud PN trvá dále,
prodlouží PN na nejvýše 3 kalendářní dny a předá občana jeho ošetřujícímu
lékaři (tedy nejen praktickému lékaři, ale např. i ambulantnímu
specialistovi!).
Při přijetí občana jako doprovodu při ústavní léčbě
nezletilého dítěte
má povinnost vystavit potvrzení lékař toho zařízení, které dítě přijalo!
Jiný lékař není oprávněn vystavovat PoPN u občana, pobývajícího v ústavní péči,
byť jako doprovod.
[Poznámka: obdobně platí povinnost přijímacího lékaře lůžkového zařízení
vystavit potvrzení o hospitalizaci osoby, která se jinak trvale stará o dítě mladší
10 let!]
PN občana, nastupující KOMPLEXNÍ lázeňskou péči
uznává a potvrzuje lázeňský lékař dnem nástupu do lázní (není-li již občan
v PN), při propuštění tento lékař buď PN ukončí, nebo pokud PN trvá dále,
poznamená ukončení lázeňské péče do legitimace PN a občan je povinen se
do nejvýše 3 kalendářních dnů hlásit u svého ošetřujícího lékaře.
PN občana, nastupujícího PŘÍSPĚVKOVOU nebo SAMOPLÁTCOVSKOU
lázeňskou péči
se naopak ukončuje den před dnem nástupu lázeňské péče. V průběhu této péče
je možno uznat PN tehdy, jestliže mu nemohly být poskytovány procedury pro nemoc -
nejvýše však na 5 dnů.
PN lékař potvrzuje vystavením potvrzení o pracovní
neschopnosti neprodleně,
tj. v den, kdy PN zjistil. Vždy musí určit a zaznamenat v dokumentaci i na PoPN (díl I) termín další návštěvy.
Vystavit PoPN nesmí lékař LSPP a lékař RZP!
Vystavit PoPN až od dalšího dne
je možné tehdy, pokud pacient již v den návštěvy lékaře odpracoval celou
pracovní směnu nebo její větší část.
Vystavit PoPN zpětně na dobu před návštěvou lékaře
tedy zpětné UZNÁNÍ PN je možné nejvýše 3 kalendářní dny, a to
pouze tehdy,
a) je-li nesporné, že změna zdravotního stavu nastala dříve, než v den návštěvy
lékaře, a
b) nebyl-li lékař včas k dosažení či neumožňoval-li zdravotní stav včasnější
pacienta návštěvu u lékaře.
Uznat PN a vystavit PoPN zpětně za
delší období než 3 dny před návštěvou lékaře je možné pouze s předchozím
souhlasem lékaře OSSZ.
Dodatečné vystavení PoPN
Dodatečné VYSTAVENÍ PoPN, pokud
pacient navštívil lékaře a byl uznán práce neschopným, ale PoPN nebylo vystaveno, by měla být formalita, Je
vhodné upozornit na tuto skutečnost lékaře OSSZ, z žádného právního předpisu
však nevyplývá, že by muselo být dodatečné vystavení PoPN
tímto lékařem schváleno (vyhláška mluví jen o schvalování zpětného UZNÁNÍ
PN).
Odmítnutí vystavení PoPN lékařem
Trvá-li pacient na vystavení potvrzení o
pracovní neschopnosti i proti názoru ošetřujícího lékaře, musí být poučen,
že se může proti rozhodnutí ošetřujícího lékaře (o nepotvrzení PN) odvolat
do 3 dnů k lékaři OOSZ.
Nesouhlas občana s vystavením PN
S uznáním dočasné pracovní neschopnosti musí občan souhlasit. Občan má právo
např. si vybrat dovolenou na zotavenou místo PN nebo se rozhodnout pracovat i když
je nemocen.
Vždy je potřebné poznamenat odmítnutí potvrzení PN do zdravotní
dokumentace pacienta!!
Je to sebeobrana lékaře pro případ, že by se později pacient vymlouval na to,
že neměl vystavenu PN.
Jiná situace ovšem nastane, pokud občan vykonává závažné zaměstnání, při
němž by mohlo dojít k veřejnému ohrožení, pokud by byl jeho zdravotní stav
ovlivněn nemocí (např. řidič HD, jeřábník, pilot, ale i stavěč na dráze,
dispečer letového provozu nebo obsluha některých technických zařízení). Pak má
lékař povinnost s vědomím pacienta upozornit na tento stav zaměstnavatele (bez udání
diagnózy, pouze informovat, že vzhledem k svému zdravotnímu stavu není schopen
vykonávat dosavadní práci [řidiče, pokrývače a pod].
NEPRAVDIVÉ MÝTY
O VYSTAVOVÁNÍ PN
-
potvrzení o pracovní neschopnosti vystavuje pouze praktický
lékař a jiný lékař ji vystavit nesmí
Vystavení PoPN je naopak povinností (!!) každého ošetřujícího lékaře, jsou-li splněny podmínky.
-
potvrzení o pracovní neschopnosti vystavuje pouze registrující
praktický lékař a nikoliv lékař zastupující
I zastupující lékař je v postavení ošetřujícího lékaře a musí plnit všechny
jeho povinnosti; pacienta předává teprve tehdy, končí-li zastupování.
-
vystaví-li ošetřující lékař potvrzení o pracovní
neschopnosti, je povinen ihned pacienta předat jeho praktickému lékaři
Předávat pacienta s PN jinému lékaři je odůvodněno pouze změnou bydliště
nebo předáním k další léčbě (pokud již pacienta nebude tento ošetřující
lékař dále léčit a sledovat); pacienta do své péče může přebírat kterýkoliv
lékař, tedy i specialista.
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po uznání PN
-
Ošetřující lékař je povinen vystavit tiskopis potvrzení
o pracovní neschopnosti
a poučit nemocného o tom, že je povinen odevzdat díl III zaměstnavateli či
Úřadu práce a dostavit se na předepsanou kontrolu s dílem I.
Díl II slouží ošetřujícímu lékaři k evidenci práce neschopných.
Díl IV je ošetřující lékař povinen odeslat evidenci PN, a to nejpozději v
pracovní den následující po dni, kdy bylo vystaveno.
-
Ošetřující lékař je povinen vést evidenci potvrzení o
pracovní neschopnosti
(jedná se o zúčtovatelné tiskopisy, jejich ztrátu nebo odcizení je nutno hlásit
Policii ČR). U každého z převzatých tiskopisů (lékaři je vydává OSSZ) musí
být lékař schopen dohledat KOMU byl vystaven, KDY byl vystaven a DO KDY byl
pacient v PN nebo KDY BYL PŘEDÁN jinému lékaři (viz níže).
-
Ošetřující lékař je povinen vést evidenci občanů,
kterým vystavil PoPN,
s uvedením data zahájení a ukončení PN, a případně s uvedením kdy a kterému
lékaři byl občan v PN předán.
-
Ošetřující lékař je také povinen sledovat, zda se občan
v PN dostavil na předepsanou kontrolu,
a pokud se nedostavil, zda se řádně omluvil; v opačném případě je povinen
ukončit PN!
-
Ošetřující lékař je povinen spolupracovat s lékaři
OSSZ,
zejména s nimi konzultovat v případech, kdy je nutno zhodnotit dosavadní vývoj
zdravotního stavu v případě dlouhodobé či opakované PN, nebo kdy se domnívá,
že současná léčba nevede k zlepšení zdravotního stavu nebo hrozí přechod do
invalidity.
-
Ošetřující lékař je spoluodpovědný za sledování délky
vyčerpané podpůrčí doby,
zejména v případě opakovaných nebo dlouhodobých PN (informaci o vyčerpání
9 měsíců podpůrčí doby je povinen poskytnout ošetřujícímu lékaři zaměstnavatel
nebo OSSZ1). Není-li ošetřující lékař
současně registrujícím praktickým lékařem, je povinen - i ve vlastním zájmu
- u dlouhodobější PN informovat o onemocnění a délce PN tohoto praktického
lékaře. Pokud uplynulo 6 měsíců PN (včetně zápočtu dřívějších PN), je ošetřující
lékař povinen projednat průběh onemocnění a zdravotní stav občana s lékařem
OSSZ.
-
Předat pacienta jinému ošetřujícímu lékaři
je možné pouze se souhlasem občana; předání je nutno oznámit OSSZ v den předání.
Ošetřující lékař je oprávněn v odůvodněných případech
povolit změnu pobytu občana v PN, avšak na dobu delší než 3 dny pouze s předchozím
schválením lékaře OSSZ.
-
Rozsah vycházek je ošetřující lékař povinen vyznačit
na díl I a díl IV PoPN, změnu doby a rozsahu vycházek je rovněž povinen oznámit
příslušné OSSZ; přitom změna může nastat teprve v den následující po dni,
kdy toto oznámení učinil.
Neexistuje žádný právní předpis, který by vymezoval délku vycházek nebo
jejich stanovení v průběhu dne; délka vycházek však nesmí být v rozporu
s diagnózou a předpokládaným způsobem léčení.
-
Pro účely další výplaty dávek nemocenského je ošetřující
lékař povinen potvrdit trvání PN.
Ani zákon, ani Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb. nestanovují žádné konkrétní
lhůty. Obecně ovšem platí, že potvrzení musí být pravdivé, tedy nemůže být
vystavováno předem nebo na budoucí období.
Vystavení Potvrzení o trvání pracovní neschopnosti je zákonnou
povinností ošetřujícího lékaře (včetně lékařů ústavní nebo lázeňské péče)2).
Ukončení PN
Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a
skutečností, které jsou mu známy, neshledá důvody k další PN, je povinen trvání
PN ukončit.
Dočasná pracovní neschopnost ambulantně nemocného
se ukončí, když ošetřující lékař zjistí a uzná, že občan je opět
schopen nadále vykonávat současnou činnost.
Pokud občan vykonává více různých činností, může pro některou z nich být
dále neschopen a pro jinou již schopen (např. se zlomeninou DK může být schopen
práce účetní po zhotovení chodící fixace, ale neschopen práce uklizečky)
Uchazeč o práci evidovaný Úřadem práce je opět práce
schopen,
pokud
a) je schopen plnit své povinnosti, tj. navštěvovat Úřad práce, který mu dosud
nezprostředkoval vhodné zaměstnání, nebo
b) je schopen zahájit výkon vhodné práce, kterou mu Úřad práce zajistil v době,
kdy byl nemocen (pokud tato nabídka trvá).
Současnou činností může totiž být také "čekání na práci" u žadatele,
evidovaného na Úřadě práce.
Dočasná pracovní neschopnost těhotné ženy, která má nárok
na peněžitou podporu v mateřství
(dále jen "mateřská"), se ukončí dnem nástupu na mateřskou
dovolenou, nejpozději však dnem počátku 6. týdne před očekávaným dnem
porodu.
Dočasná pracovní neschopnost těhotné ženy, která nemá nárok
na peněžitou podporu v mateřství
(dále jen "mateřská"), se ukončí uplynutím 6. týdne po porodu,
pokud není žena nadále neschopna pro nemoc.
Pacient v ústavní péči a v lázeňské komplexní péči
je uznán schopen práce následující den po ukončení pobytu v ústavu,
nerozhodne-li ošetřující lékař o dalším trvání PN.
Občan, pobývající v ústavní péči jako doprovod nezletilého
dítěte
je vždy uznán práce schopen dnem následujícím po propuštění dítěte z ústavu.
Je-li nutné nadále o dítě soustavně pečovat, vystaví se Potvrzení o ošetřování
dítěte mladšího 10 let, případně Potvrzení o ošetřování člena rodiny.
Občan, který nemůže vykonávat dosavadní činnost nebo plnit
povinnosti uchazeče o zaměstnání pro ztrátu nebo poškození ortopedické pomůcky
je schopen práce po dokončení opravy nebo vydání nové pomůcky.
Občan,
který se bez vážného důvodu nedostavil ke kontrole u ošetřujícího lékaře ve
stanovený den,
je uznán práce schopným tímto dnem. Lékař ukončí PoPN a s odůvodněním odešle
díl II zaměstnavateli (nebo OSSZ u tzv. malých organizací) nebo Úřadu práce, na
OSSZ odešle "Náhradní hlášení" (díl I má občan u sebe).
Pokud občan prokáže závažné důvody pro které se nemohl dostavit ke kontrole
a důvody PN dále trvají, lékař uzná trvání PN dodatečně, nejvýše však 3
dny zpět. Uznání delší doby je možné jen s předchozím písemným souhlasem lékaře
OSSZ.
Při dodatečném zpětném uznání trvání PN je nutné vystavit nové PoPN, které
se označí jako pokračování předchozího PoPN.
Pokud v rámci své kontrolní činnosti shledá lékař příslušné
OSSZ, že nejsou důvody k další PN, je oprávněn trvání PN ukončit. Má právo
to učinit sám, nemá však právo nařídit to ošetřujícímu lékař!!
Nesouhlas občana s ukončením PN
Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a skutečností, ukončí
PN a občan s tím nesouhlasí, poučí ho lékař o tom, jak má postupovat podle
ustanovení zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu3).
Podrobná dokumentace nálezu a důvodů ukončení PN v dokumentaci je zásadní!
Protože většina ambulantních lékařů jsou samostatní lékaři a nemají tedy
"vedoucího", je odvolacím orgánem proti jejich rozhodnutí příslušný
krajský úřad.
Důležitý je fakt, že pokud se odvolání týká dočasné
pracovní neschopnosti, musí být podáno do 3 dnů! O tom by měl být pacient poučen.
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po ukončení PN
Ošetřující lékař je povinen odebrat díl I PoPN nemocnému a po doplnění kódu
diagnózy a dne ukončení PN ho odeslat příslušné OSSZ nejpozději následující
pracovní den.
Díl II PoPN po doplnění data ukončení PN odevzdá občanovi a poučí ho o
povinnosti odevzdání zaměstnavateli či Úřadu práce pro účely omluvení nepřítomnosti
a vyplacení poslední dávky nemocenského.
Potvrzení o trvání PN se již nevystavuje!
Ukončení PoPN si ošetřující lékař poznamená v evidenci vydaných PoPN.
Opakovaná a pokračující PN
Stane-li se občan práce neschopen následující kalendářní den po ukončení
PN, bez ohledu na to, zda se jedná o zhoršení předchozí nemoci nebo o zcela jiné
onemocnění, považuje se tato PN za pokračování ukončené PN. Tato skutečnost
musí být uvedena na všech částech nově vystaveného PoPN!
Původní a nové PoPN na sebe musí bezprostředně navazovat (PN se uznává za
kalendářní dny, ne za pracovní) - pokud byla původní PN ukončena sobotou, nemůže
pokračování začínat v pondělí!
Výjimečná situace nastane tehdy, pokud občanu byla rozhodnutím příslušného
lékaře OSSZ ukončena (většinou dlouhodobá a zřejmě již neodůvodněná)
pracovní neschopnost, a občan by měl být týmž ošetřujícím lékařem, který
uznal a potvrzoval předchozí PN, znovu uznán práce neschopným pro tutéž nemoc do
7 dnů po ukončení předchozí PN. Za těchto podmínek musí uznání nové PN předem
písemně potvrdit lékař OSSZ.
1) [Při poskytování peněžitých dávek
nemocenského pojištění (dále jen "dávky") plní organizace, ve kterých
se provádí nemocenské pojištění, tyto úkoly ...] upozorňují písemně příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance,
jimiž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby
na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku na dávku, ... (§ 21
odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb.)
2) Pro výplatu nemocenského za určité
období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením
předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. (§ 62 odst. 2 zákona
č. 582/1991 Sb.)
3) (2) Má-li pacient, k jehož
zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti
s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékařský posudek je
nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu
zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického
psychologa, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem
nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se
návrh podle předcházející věty podává tomuto lékaři nebo klinickému
psychologovi.
(3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 2 lze podat do 15 dnů
ode dne jeho prokazatelného obdržení, ve věcech dočasné pracovní neschopnosti
do tří dnů.
(4) Pokud nebyl podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek platný ode dne
jeho prokazatelného předání pacientovi.
(5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog
uvedený v odstavci 2 větě poslední návrhu na přezkoumání lékařského posudku
nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení, ve věcech
pracovní neschopnosti do pěti dnů, správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí
o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto
zdravotnického zařízení. (§ 77 zákona č. 20/1966 Sb.)
|