Základní pojmy a zásady
Dočasná pracovní neschopnost (dále jen "PN")
Pacient v ústavní péči a v lázeňské komplexní péči
je dočasně neschopen po celou dobu pobytu v ústavu.
je lékař, který má pracujícího občana (eventuelně uchazeče o práci) ve své
ústavní péči.
Uznáním PN
je konstatování lékaře o tom, že pacient je neschopen dosavadní činnosti.
Uznat PN zpětně, tj. před přijetím k hospitalizaci
je možné nejvýše 3 kalendářní dny, a to pouze tehdy,
a) je-li nesporné, že změna zdravotního stavu nastala dříve, než v den návštěvy
lékaře, a
b) nebyl-li lékař včas k dosažení či neumožňoval-li zdravotní stav včasnější
pacienta návštěvu u lékaře.
Vystavit PoPN zpětně za delší období
než 3 dny před návštěvou lékaře je možné pouze s předchozím souhlasem
lékaře OSSZ.
Trvá-li pacient na vystavení potvrzení o
pracovní neschopnosti i proti názoru ošetřujícího lékaře, musí být poučen,
že se může proti rozhodnutí ošetřujícího lékaře (o nepotvrzení PN) odvolat
do 3 dnů k lékaři OOSZ.
je formální právní akt, kdy lékař vystaví Potvrzení o dočasné pracovní
neschopnosti (dále "PoPN") - tzv. kladenský tiskopis, na jehož základě
je občan
1) řádně omluven v zaměstnání,
2) zabezpečen nemocenskými dávkami (splňuje-li podmínky pro jejich poskytnutí).
Právním podkladem postupu lékaře při posuzování dočasné
pracovní neschopnosti je především zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, a Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb., o posuzování
dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, v platných zněních.
Kdo a kdy potvrzuje PN
PN občana přijatého do ústavní péče
uznává a potvrzuje lékař ústavní péče dnem přijetí (není-li již občan v
PN), při propuštění tento lékař buď PN ukončí, nebo pokud PN trvá dále,
prodlouží PN na nejvýše 3 kalendářní dny a předá občana jeho ošetřujícímu
lékaři.
PN lékař potvrzuje vystavením potvrzení o pracovní
neschopnosti neprodleně,
tj. v den, kdy PN zjistil, tedy při přijetí do ústavní péče.
[Poznámka: obdobně platí povinnost přijímacího lékaře lůžkového zařízení
vystavit potvrzení o hospitalizaci osoby, která se jinak trvale stará o dítě mladší
10 let!]
Vystavit PoPN až na další den
je možné tehdy, pokud pacient již v den přijetí k hospitalizaci odpracoval
celou pracovní směnu nebo její větší část.
Vystavit PoPN zpětně na dobu před návštěvou lékaře
tedy zpětné UZNÁNÍ PN je možné nejvýše 3 kalendářní dny, a to
pouze tehdy,
a) je-li nesporné, že změna zdravotního stavu nastala dříve, než v den návštěvy
lékaře, a
b) nebyl-li lékař včas k dosažení či neumožňoval-li zdravotní stav včasnější
pacienta návštěvu u lékaře.
Uznat PN a vystavit PoPN zpětně za
delší období než 3 dny před návštěvou lékaře je možné pouze s předchozím
souhlasem lékaře OSSZ.
Dodatečné vystavení PoPN
Dodatečné VYSTAVENÍ PoPN, pokud
pacient navštívil lékaře a byl uznán práce neschopným, ale PoPN nebylo vystaveno, by měla být formalita, Je
vhodné upozornit na tuto skutečnost lékaře OSSZ, z žádného právního předpisu
však nevyplývá, že by muselo být dodatečné vystavení PoPN
tímto lékařem schváleno (vyhláška mluví jen o schvalování zpětného UZNÁNÍ
PN).
Odmítnutí vystavení PoPN lékařem
Trvá-li pacient na vystavení potvrzení o
pracovní neschopnosti i proti názoru ošetřujícího lékaře, musí být poučen,
že se může proti rozhodnutí ošetřujícího lékaře (o nepotvrzení PN) odvolat
do 3 dnů k lékaři OOSZ.
Nesouhlas občana s vystavením PN
S uznáním dočasné pracovní neschopnosti musí občan souhlasit. Občan má právo
např. si vybrat dovolenou na zotavenou místo PN nebo se rozhodnout pracovat i když
je nemocen.
Vždy je potřebné poznamenat odmítnutí potvrzení PN do zdravotní
dokumentace pacienta!!
Je to sebeobrana lékaře pro případ, že by se později pacient vymlouval na to,
že neměl vystavenu PN.
NEPRAVDIVÉ MÝTY
O VYSTAVOVÁNÍ PN
-
potvrzení o pracovní neschopnosti vystavuje pouze praktický
lékař a jiný lékař ji vystavit nesmí
Vystavení PoPN je naopak povinností (!!) každého ošetřujícího lékaře, jsou-li splněny podmínky.
-
vystaví-li ošetřující lékař při hospitalizaci
potvrzení o pracovní neschopnosti, je povinen pacienta předat jeho praktickému
lékaři
Předávat pacienta s PN jinému lékaři je odůvodněno pouze změnou bydliště
nebo předáním k další léčbě (pokud již pacienta nebude tento ošetřující
lékař dále léčit a sledovat); pacienta do své péče může přebírat kterýkoliv
lékař, tedy i specialista.
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po uznání PN
-
Ošetřující lékař je povinen vystavit tiskopis potvrzení
o pracovní neschopnosti
a poučit nemocného o tom, že je povinen odevzdat díl III zaměstnavateli či
Úřadu práce a ponechat si u sebe díl I.
Díl II slouží ošetřujícímu lékaři k evidenci práce neschopných.
Díl IV je ošetřující lékař povinen odeslat evidenci PN, a to nejpozději v
pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny.
-
Ošetřující lékař je povinen vést evidenci potvrzení o
pracovní neschopnosti
(jedná se o zúčtovatelné tiskopisy, jejich ztrátu nebo odcizení je nutno hlásit
Policii ČR). U každého z převzatých tiskopisů (lékaři je vydává OSSZ) musí
být lékař schopen dohledat KOMU byl vystaven, KDY byl vystaven a DO KDY byl
pacient v PN nebo KDY BYL PŘEDÁN jinému lékaři (viz níže).
-
Ošetřující lékař je povinen vést evidenci občanů,
kterým vystavil PoPN,
s uvedením data zahájení a ukončení PN, případně s uvedením kdy a kterému
lékaři byl občan v PN předán.
-
Rozsah vycházek (při propuštění z ústavní péče) je ošetřující
lékař povinen vyznačit
na díl I a díl IV PoPN, změnu doby a rozsahu vycházek je rovněž povinen oznámit
příslušné OSSZ; přitom změna může nastat teprve v den následující po dni,
kdy toto oznámení učinil.
Neexistuje žádný právní předpis, který by vymezoval délku vycházek nebo
jejich stanovení v průběhu dne; délka vycházek však nesmí být v rozporu
s diagnózou a předpokládaným způsobem léčení.
-
Pro účely další výplaty dávek nemocenského je ošetřující
lékař povinen potvrdit trvání PN.
Ani zákon, ani Vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb. nestanovují žádné konkrétní
lhůty. Obecně ovšem platí, že potvrzení musí být pravdivé, tedy nemůže být
vystavováno předem nebo na budoucí období.
Vystavení Potvrzení o trvání pracovní neschopnosti je zákonnou
povinností ošetřujícího lékaře (včetně lékařů ústavní nebo lázeňské péče)2).
Ukončení PN
Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a
skutečností, které jsou mu známy, neshledá důvody k další PN, je povinen trvání
PN ukončit.
Pacient v ústavní péči a v lázeňské komplexní péči
je uznán schopen práce následující den po ukončení pobytu v ústavu,
nerozhodne-li ošetřující lékař o dalším trvání PN.
Nesouhlas občana s ukončením PN
Pokud ošetřující lékař na základě svého vyšetření a skutečností, ukončí
PN a občan s tím nesouhlasí, poučí ho lékař o tom, jak má postupovat podle
ustanovení zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu3).
Podrobná dokumentace nálezu a důvodů ukončení PN v dokumentaci je zásadní!
Důležitý je fakt, že pokud se odvolání týká dočasné
pracovní neschopnosti, musí být podáno do 3 dnů! O tom by měl být pacient poučen.
Povinnosti ošetřujícího lékaře
po ukončení PN
Ošetřující lékař je povinen odebrat díl I PoPN nemocnému a po doplnění kódu
diagnózy a dne ukončení PN ho odeslat příslušné OSSZ nejpozději následující
pracovní den.
Díl II PoPN po doplnění data ukončení PN odevzdá občanovi a poučí ho o
povinnosti odevzdání zaměstnavateli či Úřadu práce pro účely omluvení nepřítomnosti
a vyplacení poslední dávky nemocenského.
Potvrzení o trvání PN se již nevystavuje!
Ukončení PoPN si ošetřující lékař poznamená v evidenci vydaných PoPN.
Opakovaná a pokračující PN
Stane-li se občan práce neschopen následující kalendářní den po ukončení
PN, bez ohledu na to, zda se jedná o zhoršení předchozí nemoci nebo o zcela jiné
onemocnění, považuje se tato PN za pokračování ukončené PN. Tato skutečnost
musí být uvedena na všech částech nově vystaveného PoPN!
Původní a nové PoPN na sebe musí bezprostředně navazovat (PN se uznává za
kalendářní dny, ne za pracovní) - pokud byla původní PN ukončena sobotou, nemůže
pokračování začínat v pondělí!
Výjimečná situace nastane tehdy, pokud občanu byla rozhodnutím příslušného
lékaře OSSZ ukončena (většinou dlouhodobá a zřejmě již neodůvodněná)
pracovní neschopnost, a občan by měl být týmž ošetřujícím lékařem, který
uznal a potvrzoval předchozí PN, znovu uznán práce neschopným pro tutéž nemoc do
7 dnů po ukončení předchozí PN. Za těchto podmínek musí uznání nové PN předem
písemně potvrdit lékař OSSZ.
1) [Při poskytování peněžitých dávek
nemocenského pojištění (dále jen "dávky") plní organizace, ve kterých
se provádí nemocenské pojištění, tyto úkoly ...] upozorňují písemně příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance,
jimiž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby
na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku na dávku, ... (§ 21
odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb.)
2) Pro výplatu nemocenského za určité
období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením
předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. (§ 62 odst. 2 zákona
č. 582/1991 Sb.)
3) (2) Má-li pacient, k jehož
zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti
s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékařský posudek je
nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu
zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického
psychologa, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem
nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se
návrh podle předcházející věty podává tomuto lékaři nebo klinickému
psychologovi.
(3) Návrh na přezkoumání lékařského posudku podle odstavce 2 lze podat do 15 dnů
ode dne jeho prokazatelného obdržení, ve věcech dočasné pracovní neschopnosti
do tří dnů.
(4) Pokud nebyl podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek platný ode dne
jeho prokazatelného předání pacientovi.
(5) Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog
uvedený v odstavci 2 větě poslední návrhu na přezkoumání lékařského posudku
nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení, ve věcech
pracovní neschopnosti do pěti dnů, správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí
o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto
zdravotnického zařízení. (§ 77 zákona č. 20/1966 Sb.)
|