Rozhodnutí sjezdu České lékařské komory pokládám za nedemokratické

(komentář přítomného právníka)

Měl jsem tu možnost osobně sledovat sjezd České lékařské komory. Nechci se příliš vyjadřovat k drobnostem typu, že delegáti hlasovali o programu v situaci, kdy různí delegáti měli od vedení sjezdu rozdány různé verze tohoto programu, o tom, že v situaci posuzovaní platnosti či neplatnosti rozhodnutí ČLK vystoupil člen představenstva s argumentem "kdo jsi bez viny hoď první kamenem", nebo třeba o tom, že proběhla dlouhá diskuse k revizní zprávě, jejímž tématem byl způsob, jakým se informace dostaly ven z komory, ale již se nediskutovalo o obsahu této zprávy.

Nechci ani rozebírat, jak je možné, že řádný delegát sjezdu předloží procedurální návrh o němž se má bezprostředně po předložení hlasovat, ale jednání probíhá vesele dál bez hlasování o návrhu, a konečně ani o tom, proč sjezd odhlasoval, že k bodu vyslovení důvěry prezidentovi a představenstvu nebude probíhat diskuse raději vůbec.

Považuji ovšem za vhodné upozornit na věc, kterou považuji za mnohem podstatnější porušení demokratických principů, v jehož stínu jsou podle mne výše uvedené skutečnosti pouze malichernostmi. Delegáti sjezdu přijali změnu volebního řádu, kterou se prodlužuje volební období orgánů a funkcionářů komory, tedy i delegátů sjezdu, na pět let. Délka volebního období orgánů a funkcionářů zvolených na období 4 let se prodlužuje na 5 let. Tedy delegáti sjezdu, kteří byli zvoleni členy komory na určité období si toto období sami prodloužili.

Je asi na místě uvést, že předkladateli tohoto vskutku zajímavého návrhu byli MUDr.Jiří Rašovský (předsedající Krajské rady ČLK Jihomoravského kraje a člen představenstva ČLK) a MUDr.Jiří Mach (sekretář Krajské rady ČLK Jihomoravského kraje) a svůj návrh odůvodnili ve zkratce takto : 

"Spolu se vstupem do EU se zvýší tlak na kvalitní fungování profesní samosprávy ... nutnost přehodnotit základní dokumenty ve vztahu k fungování zdravotnictví vyplývá mimo jiné i z významných rozhodnutí Evropského soudního dvora ... lze tedy očekávat období, které bude klást značné nároky na kontinuitu stavovské činnosti... je více než žádoucí, aby činnost orgánů ČLK byla realizována stávajícími orgány a funkcionáři, kteří důvěrně znají situaci a spolehlivě se orientují v obecně závazných právních předpisech ... Významnou okolností je také potřeba vyhodnocení aplikace Úmluvy o biomedicíně ... Nejjednodušším řešením, které zabrání legislativnímu zmatku a umožní hladké fungování stavovské organizace je prodloužení volebního období o jeden rok ... k tomuto návrhu se cítíme oprávněni i na základě dobré zkušenosti s prodloužením funkčního období ze tří let na čtyři roky před dvěma lety (pozn. domnívám se, že tehdy byla důvodem nutnost zachování kontinuity v souvislosti s přechodem na krajskou strukturu samosprávy)".

Praktický příklad - pokud členové zvolili své delegáty v roce 1999 na volební období tří let, v roce 2000 prodloužil sjezd delegátů těmto delegátům na čtyři roky, nyní opět o jeden rok na pět let. Tedy delegáti zvolení na tříleté volební období, jejichž mandát by vypršel v roce 2002, si sami prodloužili volební období do roku 2004.

Lze tedy říci, že delegáti již k výkonu své funkce členy komory ani nijak zásadně nepotřebují. Ano, hrozba, že by tito členové třeba omylem zvolili za své zástupce delegáty, kteří by snad "neznali důvěrně situaci", nebo by dokonce mohli "způsobit legislativní zmatek", či nedej bůh "nedodržet kontinuitu současné stavovské činnosti", je jistě velmi nebezpečná. 

Jistě velmi podnětné například pro poslance našeho parlamentu. Situace, kdyby návrh na prodloužení volebního období poslanců, který by se samozřejmě týkal již těch, kteří by ho přijímali, byl přijat, by možná vývoji v naší zemi výrazně pomohla. Byla by totiž "zachována kontinuita", byli by to "lidé orientující se v právních předpisech", nevznikl by "legislativní zmatek", a ostatně je otázka, zda je vůbec optimální, aby poslance volili obyčejní lidé, kteří vlastně ani nejsou schopni takto důležité otázky posoudit. Naštěstí pro takovouto změnu volebního období parlamentu nedostačují hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců (tak jako tomu bohužel je na sjezdu delegátů ČLK) a tedy jde při současné rovnováze sil v parlamentu o variantu nerealizovatelnou. Nebo je snad důvodem, že se parlament obdobným návrhem nezabývá to, že poslanci chápou demokratické principy lépe než delegáti sjezdu ČLK, kteří pomohli svými hlasy výše uvedený návrh přijmout?

Neodpustím si ještě poznámku ke "spolehlivé orientaci v právních předpisech" obou předkladatelů návrhu. Většina delegátů sjezdu byla zvolena na tříleté volební období. To, že v jeho průběhu bylo toto volební období prodlouženo na čtyřleté na tom nic nemění. Pouze delegáti zvolení v období po 1.11.2000 byli zvoleni na období čtyřleté. Tedy jestliže přijatý návrh uvádí, že "Délka volebního období orgánů a funkcionářů zvolených na období 4 let se dnem účinnosti novely ust. § 1 odst. 2 tohoto stavovského předpisu přijaté XV. sjezdem delegátů prodlužuje na 5 let" bylo volební období prodlouženo pouze delegátům zvolených po 1.11.2000 (ti již byli zvoleni na období čtyřleté). Ostatním zůstává volební období prodlouženo pouze na čtyři roky.

Pokud má být současný trend zachován, doporučuji z důvodů předejití podobným formálním chybám použít místo konkrétního údaje o době prodloužení pojem "na neurčito".

Mgr. Jakub Uher - 03.11.2003