Regulační poplatky v ordinacích PL a AS
Zavedení regulačních poplatků (dále jen poplatek) na začátku roku 2008 prakticky nikoho moc nepotěšilo. Chápeme, že je to jen první a zdaleka ne nejvýznamnější krůček reformy zdravotního systému, že nejde o vybrané peníze jako ekonomický přínos pro poskytovatele zdravotnických služeb. Je to nejvýznamnější psychologická změna v pojetí zdravotnických služeb - poskytování zdravotní péče je služba, kterou někdo poskytuje a někdo platí, a ten, kdo tuto službu konzumuje, se musí přímo spoluúčastnit na úhradě.
Jenže lékaři jako poskytovatelé a tedy příjemci poplatků jsou v kleštích - na jedné straně jsou kontrolováni (v nejlepším případě) nebo přímo napadáni a dehonestováni (to v horších případech) pacienty, tedy plátci poplatků, mohutně mediálně popichovanými, na druhé straně jsou pod kontrolou zdravotních pojišťoven, které si veřejně brousí nože na ty, kdo by eventuelně poplatky nevybírali.
Dikce zákona ohledně poplatků je velmi stručná, a téměř nikdo ji přesně nezná. Zato se objevují Výklady, Metodické pokyny a Výklady metodických pokynů, které se snaží obalit slova zákona mnoha konkrétními a méně konkrétními upřesněními, které se ovšem mnohdy podobají spíše zcela svévolným nápadům. a tak jsme se rozhodli také tomuto tématu věnovat - pokud možno stručně a jednoduše - a udělat si vlastní výklad poplatkového práva pro ambulantní lékaře.
Nikdo není oprávněn autoritativně a závazně vykládat zákon kromě zákonodárců, a tak je výklad náš stejně jako výklad zdravotních pojišťoven nebo Ministerstva zdravotnictví jen jednou z možných - a nezávazných - interpretací.
Co praví zákon
Nové ustanovení § 16a, doplněné do zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen Zákon), je relativně stručné ([kurzivou psané poznámky v hranatých závorkách jsou autorovy], červeně jsou označeny novelizující ustanovení účinná od 1. 8. 2008, a barvou zelenou jsou uvedeny doplňky platné od 1.4. 2009.
§ 16a
(1) Pojištěnec anebo za něj jeho zákonný zástupce je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek
- ve výši 30 Kč za
- návštěvu při které bylo provedeno klinické vyšetření (dále jen návštěva) u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře,
- návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči,
- návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (§ 20 odst. 3),
- 30 Kč za návštěvu u klinického psychologa,
- 30 Kč za návštěvu u klinického logopeda,
- 30 Kč za vydání každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení. Pokud pojištěnec za vydání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsaného na receptu platí doplatek, je součet doplatků za všechna balení léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely jednoho druhu snížen o zaplacený regulační poplatek nebo jeho příslušnou část, a to tak, aby částka zaplacená pojištěncem za doplatek a regulační poplatek činila nejméně 30 Kč,
- 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím lékařskou službu první pomoci včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři, ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17. 00 hod. do 7. 00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče,
- 60 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče (§ 33 odst. 4) nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34), přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění.
Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny.
(2) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až f) se neplatí,
- jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením,
- při ochranném léčení nařízeném soudem nebo při umístění pojištěnce z důvodů stanovených zvláštním zákonem bez jeho souhlasu do ústavní péče, vysloví-li s přípustností převzetí a dalšího držení pojištěnce v ústavní péči souhlas soud,
- při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu,
- jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením, vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi, o dávce, která je mu poskytována podle zvláštního právního předpisu, ne starším 30 dnů,
- při posuzování zdravotní způsobilosti pojištěnce k odběru tkání a orgánů, při odběru tkání a orgánů a při dispenzární péči o pojištěnce po odběru tkání a orgánů podle transplantačního zákona,
- jde-li o pojištěnce, kterému jsou podle jiného právního předpisu poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, pokud u tohoto pojištěnce po úhradě za ubytování a stravu činí stanovený zůstatek ve výši alespoň 15 % jeho příjmu) méně než 800 Kč nebo pokud nemá žádný příjem; tuto skutečnost prokazuje pojištěnec potvrzením ne starším než 30 dnů, které je na jeho žádost povinen vydat poskytovatel sociálních služeb.
(3) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) se neplatí, jde-li o
- preventivní prohlídku (§ 29 [prevence], §30 [infekční nemoci] a §35 [závodní prevence]),
- dispenzární péči poskytovanou osobám uvedeným v § 31 odst. 1 písm. b) a d) [chronicky nemocné děti a těhotné],
- hemodialýzu,
- laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření,
- vyšetření lékařem transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně,
- děti do dovršení 18 let věku včetně tohoto dne..
(4) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se neplatí při ústavní péči o narozené dítě, a to ode dne porodu do dne propuštění ze zdravotnického zařízení ústavní péče, ve kterém k porodu došlo, nebo do dne propuštění z jiného zdravotnického zařízení ústavní péče, do kterého bylo dítě ze zdravotních důvodů bezprostředně po porodu převezeno.
(5) Regulační poplatek je příjmem zdravotnického zařízení, které regulační poplatek vybralo. Zdravotnické zařízení je povinno použít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací.
(6) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí zdravotnickému zařízení v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí zdravotnickému zařízení nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec umístěn ve zdravotnickém zařízení po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce.
!! Oblast platnosti zákonných ustanovení o poplatcích (nově doplněno)
Mnoho zdravotnických pracovníků vůbec nepostřehlo základní omezení aplikovatelnosti ustanovení o poplatcích, totiž to, že se vztahují jen na poskytování zdravotní péče hrazené z všeobecného zdravotního pojištění (dále též v.z.p)!
Znamená to, že žádné poplatky nelze aplikovat (srozumitelně: vybírat), pokud
-
zdravotní péče je plně hrazena pacientem
-
protože poskytnutá péče není hrazena z v.z.p. (výkony v soukromém zájmu pacienta - vstupní prohlídky do zaměstnání, některé výkony plastické chirurgie, hrazené interrupce, ale i výkony v souvislosti s dobrovolnou vakcinací),
-
protože pacient není řádně pojištěn (nemůže se prokázat, je cizinec, na kterého nelze aplikovat pravidla EU, ...),
-
protože se jedná o výdej léčiv nebo prostředků zdravotnické techniky plně hrazených pacientem (nevybírá lékárna!),
-
-
zdravotní péče je hrazena jiným subjektem v jehož zájmu je poskytována, např.
-
vyšetření pro Policii, Úřady práce, SSZ,
-
výkony závodní zdravotní péče hrazené zaměstnavatelem,
-
zdravotní péče poskytovaná v rámci SMLUVNÍHO POJIŠTĚNÍ (nejen komerční pojištění, ale i smluvní pojištěnci VZP, a.s.!)
-
Obecné podmínky pro výběr poplatku v ordinaci lékaře
Ze znění prvního odstavce zákona (všímáme si vždy jen toho, co se týká práce lékaře v ordinaci) vyplývá, že první podmínkou pro vybrání poplatku za návštěvu lékaře ve výši 30,- Kč je
-
návštěva pacienta v ordinaci lékaře, případně návštěva praktického lékaře u pacienta, a dále pak
-
provedení klinického vyšetření u pacienta.
Poplatek za návštěvu v pohotovostní službě ve výši 90,- Kč nelze v ordinaci lékaře praktického ani ambulantního specialisty vybírat, a to ani kdyby byl pacient v ordinaci ošetřen večer, v noci nebo o sobotách a nedělích, protože ani jeden z nich (v naprosté většině případů) není poskytovatelem lékařské pohotovostní služby ve smyslu § 16a, odst. 1, písm. e) zákona.
Druhou podmínkou pro vybrání poplatku je fakt, že pacient nesplňuje některou podmínku pro osvobození od poplatku.
V následujícím textu si probereme postupně obě podmínky.
Kdy se jedná o klinické vyšetření pacienta
Zůstaneme-li na půdě zákonů a dalších právních předpisů, definici klinického vyšetření nenalezneme (je vůbec s podivem, jak málo obecně v medicíně užívaných pojmů má jasnou definici - ať už jde o ošetřujícího lékaře, primáře, lege artis, ba ani kdo je pacient není jasně definováno). Vlastně jediným předpisem, který hovoří o klinickém vyšetření a na který se také zákon odvolává, je Seznam výkonů s bodovými hodnotami, Vyhláška č. 134/1998 Sb. (dále jen Seznam).
Tento předpis v obecné části přílohy definuje obsah komplexního, cíleného a kontrolního vyšetření a současně určuje, že pokud není naplněna definice alespoň kontrolního vyšetření, nejedná se o klinické vyšetření, ale o tzv. minimální kontakt lékaře a pacienta. Porovnáním obsahu minimálního kontaktu a cíleného vyšetření zjistíme, že zásadním rozdílem je u klinického vyšetření bezprostřední získávání objektivních parametrů zdravotního stavu pacienta (objektivní fyzikální vyšetření, případně s použitím přístrojů - jako otoskop, oftalmoskop, stetoskop, lupa, kolposkop, endoskopické přístroje, sonograf - a dále měření objektivních hodnot tělesných funkcí jako výšky, hmotnosti, pulsové a dechové frekvence či spirometrických hodnot, vyšetření sluchu a zraku a další a další metody), tedy bezprostřední získávání objektivních údajů o celkovém stavu pacienta nebo o stavu jeho jednotlivých orgánů nebo systémů.
Naproti tomu jistě není klinickým vyšetření získávání údajů z laboratorního vyšetření tělesných tekutin, zhotovování snímků zobrazovacími technikami jako rtg, CT či NMR nebo PET, problematická jsou i vyšetření, kde klinik hodnotí teprve zhotovený záznam - jako EKG, EEG, audiometrie či hodnocení dlouhodobého monitorování (Holter) pulsu či TK.
Z toho tedy lze vyvodit, že pokud byl proveden takový fyzikální nebo instrumentální postup, jehož výsledkem jsou bezprostředně získané údaje o objektivním stavu pacienta (které samozřejmě musí být také obsahem záznamu ve zdravotnické dokumentaci), jednalo se o klinické vyšetření. A v takovém případě je na místě vybrat od pacienta poplatek návštěvu s klinickým vyšetřením.
Bohužel je nutno dodat, že aplikace tohoto hodnocení je poněkud komplikována tím, že Metodika účtování a vykazování zdravotní péče zdravotním pojišťovnám (veskrze právně nezávazný, ale smluvně ekonomicky velmi podstatný materiál) zakazuje u některých druhů specializovaných vyšetření současně vykázat kód tohoto specializovaného vyšetření a kód klinického vyšetření (nemůže ho ale samozřejmě zakázat PROVÉST!). Taková vyšetření jsou v Seznamu označena jako Q kódy - nesmí být vykázány společně s kódy klinických vyšetření. Zákon ale neváže výběr poplatků na návštevu s vykázáním klinického vyšetření, ale na návštěvu s provedením klinického vyšetření - z toho vyplývá, že pokud bylo klinické vyšetření provedeno (a je v dokumentaci zachyceno), měl by být poplatek vybrán, i když z formálních důvodů nebylo (nemohlo být) vyšetření vykázáno pojišťovně.
Kdy se nevybírají žádné poplatky
Především tehdy - jak bylo uvedeno výše - když péče není hrazená z všeobecného zdravotního pojištění. V níže uvedených situací se však nevybírají přesto,že péče z všeobecného zdravotního pojištění hrazená je.
V druhém odstavci § 16a zákona jsou uvedeno celkem šest důvodů pro osvobození od veškerých poplatků (tedy i za pohotovost, za výdej léku nebo za hospitalizaci).
Z nich jsou čtyři spíše sociální
- u pojištěnců umístěných v dětských domovech nebo dětských výchovných ústavech nebo umístěných k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením (patrně proto, že by poplatky musel platit stát), a nově také u dětí umístěných v zařízeních okamžité péče ("Klokánky")nebo v pěstounské rodině,
- u pojištěnců, kterým jsou poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, pokud jsou v hmotné nouzi (což musí doložit),
- u osob v hmotné nouzi (dostávají od státní sociální pomoci minimální dávky pro přežití a tedy se od nich již poplatky nepožadují), které se prokáží maximálně 30 dnů starým dokladem o pobírání dávek v hmotné nouzi,
- při poskytování zdravotní péče o pojištěnce v souvislosti s odběrem tkání a orgánů.
další dva důvody jsou spíše společensky ochranné
- u soudem nařízené ochranné léčby nebo soudem schválené nedobrovolné ústavní léčby a
- u povinné léčby, nařízené izolaci nebo karantény pro vyjmenovaná závažná infekční onemocnění (z běžně se vyskytujících nemocí se týká např. virových hepatitid, spalniček, záškrtu a úplavic).
Kdy se nevybírají pouze poplatky za návštěvu v ordinaci (neplatí pro pohotovost!!)
Důvody k nevybírání POUZE poplatku za návštěvu lékaře v ordinaci jsou v odstavci 3 v § 16a zákona. Je jich 6, ale nejproblematičtější jsou tři z nich, s nimiž se běžný ambulantní lékař setkává denně. Žádný problém nepředstavuje osvobození od poplatků u hemodialýzy a u vyšetření lékařem transfuzní služby před odběrem krve, plasmy nebo kostní dřeně. Problém také nečiní vyloučení dětí do 18 let z placení polatku za návštěvu (od 1. 4. 2009).
Problematickými důvody k osvobození od poplatku za návštěvu jsou (z hlediska výkladu)
- preventivní prohlídky,
- poskytování dispenzární péče a
- laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékaře, při kterém nebylo zároveň provedeno klinické vyšetření.
Proberme je tedy postupně:
Ad 1. Preventivní prohlídky
Zákon uvádí formou odkazu na taxativně uvedené příslušné paragrafy (§ 29, 30 35) zákona, o jaké preventivní prohlídky se jedná. A pouze u nich je prohlídka od poplatku osvobozena. Jedná se o tři druhy preventivních prohlídek:
- všeobecné preventivní prohlídky u registrujících lékařů podle § 29 zákona jsou prováděné v zákonem předepsaných intervalech
- prohlídky u praktických lékařů pro děti a dorost i praktických lékařů pro dospělé (m.j. od 3 let jednou za dva roky),
- prohlídky u registrujícího gynekologa, prováděné od 15 let jednou za rok,
- prohlídky u registrujícího zubního lékaře, prováděné do 18 let dvakrát ročně, dvakrát během každého těhotenství a od 18 let jedenkrát ročně (protože zubní lékaři doporučují i po 18. roce 2 kontroly ročně, vztahuje se osvobození jen na jednu z nich).
- vyšetření a prohlídky v souvislosti s opatřeními proti přenosným nemocem podle § 30 zákona, to je např.
- prohlídka v souvislosti s předepsaným očkováním,
- prohlídky v souvislosti s odběrem materiálu na mikrobiologické, virologické nebo parazitologické vyšetření v souvislostí s výskytem nákaz;
Do této skupiny nepatří vyšetření v souvislosti s vydáváním tzv. zdravotního průkazu!
- vyšetření a prohlídky v rámci závodní preventivní péče podle § 35 zákona, představující ochranu před nemocemi z povolání, jinými poškozeními zdraví z práce a úrazy, např.
- prohlídky a vyšetření v rámci první pomoci,
- periodické preventivní prohlídky osob vykonávajících epidemiologicky závažné činnosti (např. potravinářství ),
- periodické preventivní prohlídky osob vykonávajících činnost na rizikových pracovištích,
- periodické preventivní prohlídky osob, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost (např. jeřábníci, řidiči a pod.)
- dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání.
Problémem může být to, že i když tyto preventivní prohlídky provádí praktický lékař jako součást závodní zdravotní péče, součástí některých periodických prohlídek mohou být i indikovaná vyšetření nebo kontroly, která na vyžádání ošetřujícího lékaře provádí ambulantní specialista. Jsem přesvědčen, že osvobození těchto vyšetření z titulu prevence není odůvodněno, protože nejsou periodickou preventivní prohlídkou, pouze ji na žádost ošetřujícího lékaře doplňují. Pro placení poplatku pak je rozhodující, zda vyšetření splňuje kritérium klinického vyšetření - viz ještě dále.
Žádné jiné preventivní vyšetření - kromě výše uvedených - není důvodem pro osvobození od placení poplatku, i když se mu třeba preventivní říká nebo je svou podstatou preventivní.
Tedy ani preventivní vyšetření kyčlí ani třeba preventivní vyšetření u očního lékaře, na které je dítě odesláno svým praktickým lékaře, nespadá podle našeho názoru do této osvobozené skupiny (a to přesto, že bez zdůvodnění je uvedeno vyšetření kyčlí jako osvobozené v Metodickém pokynu MZd).
Ad 2. Poskytování dispenzární péče
Problematika dispenzární péče je širší a zde se budeme věnovat pouze těm aspektům, které souvisejí v osvobozením od placení poplatku za vyšetření v ordinaci. Je však nutné si uvést základní pravidla dispenzarizace:
- Dispenzarizace je možná pouze u pacientů skupin nebo s diagnózami vyjmenovanými v příslušné vyhlášce (č. 386/2007 Sb.)
- Dispenzarizaci zahajuje registrující lékař pacienta - tedy praktický lékař (pro děti nebo pro dospělé) nebo gynekolog, případně zubní lékař.
- Pro jednu diagnózu nemůže být pacient dispenzarizován u více než jednoho lékaře
Základní je tedy dispenzarizace u registrujícího praktického lékaře, ambulantní specialista nebo nemocniční lékař může dispenzarizovat jen tehdy, pokud je mu pacient praktickým lékařem předán.
To, že je pacient dispenzarizován, ještě zdaleka není důvod pro prominutí poplatku - musí totiž
- jít o poskytování dispenzární péče, tedy
- pacient musí být ošetřován či vyšetřován svým dispenzarizujícím lékařem (nebo tím, kdo ho zastupuje)
- pro onemocnění, pro které je dispenzarizován,
a současně
- musí jít o pacienta ze skupiny vyjmenované v § 31 odst. 1 písm. b) a d), tedy
- dítě od jednoho roku s chronickým onemocněním nebo ohrožené poruchou zdravotního stavu v důsledku nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí, nebo
- těhotnou ženu od zjištění těhotenství.
Pacient může být tedy osvobozen od poplatku pouze jde-li o chronicky nemocné dítě u svého PLDD nebo u specialisty, kterému byl předán do dispenzarizace a pokud je vyšetřováno právě pro svou dispenzarizovanou chorobu.
Těhotná je osvobozena od poplatku jen u svého dispenzarizujícího gynekologa nebo u specialisty, kterému byla gynekologem předána a pokud je důvodem vyšetřování právě těhotenství, případně nějaká jeho komplikace.
Podle přísného výkladu by se neměl tento důvod vztahovat na vyšetření žen po porodu, i když kontrola po šestinedělí je tím momentem, kdy je dispenzarizace ukončena (jenže žena už není těhotná).
(Pokud se jedná o dítě s chronicky nemocnými ledvinami, které je vyšetřováno pro kožní vyrážku, mělo by poplatek platit. Pokud je těhotná žena vyšetřována pro těhotenský diabetes, měla by být od poplatku osvobozena (bezprostřední souvislost, jedná se o KOMPLIKACI těhotenství), je-li však dlouhodobě dispenzarizována pro asthma a je nyní těhotná, poplatek u alergologa či asthmatologa by platit měla, protože tato dispenzarizace není důvodem k osvobození.)
Ad 3. Ošetřujícím lékařem vyžádané laboratorní nebo diagnostické vyšetření bez klinického vyšetření
Tento zprošťující důvod byl patrně zaveden proto, aby pacient, který je v rámci jednoho vyšetřování či ošetřování vyslán na laboratorní nebo např. zobrazovací vyšetření do jiného zařízení, nemusel v rámci tohoto jednoho vyšetřování platit u dvou či více lékařů. Jestliže ale další lékař musí v rámci vyžádání provést také klinické vyšetření, je poplatek na místě.
Pacient tedy musí splnit současně tři podmínky:
- musí jít o laboratorní nebo diagnostické vyšetření (tedy už např. ne o kontrolu či ošetření),
- musí jít o vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem (to nemusí být jen PL, ale třeba i AS jiného oboru, parere nebo poukaz K je formálním atributem vyžádání), a
- nesmí být současně provedeno klinické vyšetření (co to znamená - viz výše).
Přichází tedy tento důvod k osvobození od poplatku v úvahu nejspíše u jednoduchých laboratorních, případně přístrojových vyšetření, které vyžádaný lékař provede k doplnění postupu ošetřujícího lékaře - např. natočení a zhodnocení EKG, provedení a popis rtg. snímků, vyšetření a vyhodnocení oGTT.
Pokud lékař klinického oboru (např. gynekolog, chirurg nebo internista) v rámci SVÉ péče provede klinické vyšetření s pomocí přístroje (sonografu, EKG, tonometru, event. rtg. vyšetření), protože pro objasnění stavu pacienta a jeho obtíží je to vyšetřovací metoda nejvhodnější, a ihned výsledek tohoto vyšetření hodnotí a na jeho základě rozhoduje o dalším postupu, nejedná se o vyžádané diagnostické vyšetření, ale o klinické vyšetření, a bez ohledu na to, zda vykazuje či nevykazuje pojišťovně kód klinického vyšetření, měl by poplatek být vybrán.
Rozhodně se osvobození podle tohoto bodu netýká konziliárních vyšetření u hospitalizovaných pacientů, pokud se uskuteční v ordinaci nebo ambulanci jiného zdravotnického zařízení nebo vyžádaného vyšetření specialistou na žádost jiného ošetřujícího lékaře, pokud bylo provedeno řádné klinické vyšetření.
Rovněž se nevztahuje na jakoukoliv péči poskytnutou v rámci pohotovostní péče!
Odkazované citáty právních předpisů:
§ 20
|
(zpracoval dr. Ivan Sucharda)
prosím o radu,jsem žena na MD,beru jen 3 800kč + 500kč přídavky na dítě.Žiji u rodičů. první dcera má 5 let a druhá dcera 2 roky,byly jsme akutně hospitalizovány ve FN v Brně a teď mám zaplatit 4500kč,Není nějaká možnost,abych se od toho osvobodila?Nemám na zaplacení a rodiče také ne,ale nechci,aby nedošli exekutoři.Děkuji za odpověd.
Doporučuji řešit cestou sociálního odboru městského nebo obecního úřadu - od poplatku za hospitalizaci nelze osvobodit, jen pokud splňujete podmínky pro pobírání sociálních dávek v hmotné nouzi. Teoreticky je možná i jednorázová výpomoc. A kde jsou peníze, které jste ušetřila za stravování v průběnu 3 týdnů hospitalizace? Výživné od otce dětí?
pobírám starobní důchod 5223 kč a chci se zeptat zda je možné osvobození poplatků u lékaře.Děkuji
sklenakova.veronika@centrum.cz | IP: 83.240.115.x | [ reagovat ]
Prosím o zodpovězení dotazu týkající ho doby splatnosti za pobyt v porodnici a jak se poplatek počítá. První a poslední den se počítá za 1den a za dítě se neplatí vůbec? Děkuji
Postup byl pravděpodobně v pořádku, protože lékař vás opravdu vyšetřil (i když to spočívalo jen v prohlédnutí těch bradaviček), a potom vám provedl "kosmetický" výkon, nehrazený zdravotním pojištěním. Kontrolní vyšetření po zákroku je rovněž klinickým vyšetřením a podléhá poplatku.
Pokud nejste spokojen, vyžádejte si od vaší zdravotní pojišťovny výpis provedených výkonů - měl byste tam najít 1x cílené vyšetření kožním lékařem a 1x kontrolní vyšetření kožním lékaře + 2x poplatek. Pokud by tam bylo vykázáno i odstranění kožních lézí, byl by poplatem 300 Kč neoprávněný.
zajímá mě, když přijdu na pohotovost a chci pouze napsat žádanku na rentgen a zhodnotit od doktora výsledek, zda se jedná o frakturu, jsem povinen platit ikdyž nedojde k vyšetření?
Děkuji za odpověď
Samozřejmě nemá.
§16a zákona č. 48/1997 Sb.:
"(1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve výši
a) 30 Kč za
1. návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření (dále jen "návštěva”) u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře, ..."
zjistilla jsem, že ode mne praktická lékařka opakovaně vybrala neoprávněně poplatek 30Kč, jednou za odběr krve, podruhé za vypsání žádanky na vyšetření RTG.
Jak to můžu řešit?
Také prosím o informaci, co je součástí preventivní lékařské prohlídky u praktického lékaře. Jsem nespokojena s prohlídkou, kterou provedla má praktická lékařka, myslím, že je velmi nedostačující.
Děkuji, s pozdravem, U.G., Praha
Pokud jste přesvědčena, že jsou od vás vybírány regulační poplatky neoprávněně a lékař vaši námitku neakceptuje, můžete se si stěžovat na 3 instituce: vaši zdravotní pojišťovnu, registrující úřad (většinou krajský úřad) nebo Českou lékařskou komoru (místně příslušné okresní sdružení). Největší šanci na úspěch (tedy na to, že se vůbec vaší stížností bude zabývat), máte u ČLK. Vykonávání povolání lékaře (je-li prokázáno) v rozporu s platnými právními předpisy je totiž disciplinárním proviněním a může být lékařskou komorou postiženo důtkou či pokutou.
Rozsah preventivní prohlídky u praktického lékaře je dán vyhláškou č. 56/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů:
" ...
§ 1 Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro dospělé
(1) Preventivní prohlídka se provádí od doby dovršení 18 let věku vždy jednou za dva roky, nejdříve však 23 měsíce po provedení poslední preventivní prohlídky.
(2) Obsahem preventivní prohlídky je
a) doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika; v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění,
b) kontrola očkování proti tetanu,
c) kompletní fyzikální vyšetření interního charakteru, včetně orientačního vyšetření zraku a sluchu, změření krevního tlaku a změření hmotnosti; povinnou součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence, včetně vyšetření kůže, vyšetření per rectum a vyšetření testes a prsou spolu s poučením o nutnosti a způsobu samovyšetřování; vyšetření EKG se provádí u osob od 40 let věku ve čtyřletých intervalech, při zjištění hypertenze, pro kterou není pacient dispenzarizován, vždy,
d) laboratorní vyšetření, jehož obsahem je
1. orientační chemické vyšetření moče,
2. vyšetření plasmatického cholesterolu celkového a plasmatických lipoproteinů včetně triacylglycerolů (LDL+HDL) v rámci první preventivní prohlídky u praktického lékaře v 18 letech a dále ve 40, 50 a 60 letech věku,
3. vyšetření glykemie od 45 let věku ve dvouletých intervalech,
4. stanovení okultního krvácení ve stolici standardizovaným testem u osob od 50 let věku ve dvouletých intervalech,
e) u žen od 45 do 69 let věku ověření, zda bylo v posledních dvou letech provedeno mamografické vyšetření [§ 4 odst. 1 písm. k)], popřípadě doplnění tohoto vyšetření předáním doporučení k vyšetření. V případě, že žena již vyšetření v období kratším než dva roky absolvovala a je k dispozici výsledek, vyšetření se nezajišťuje. ..."
Pokud se domníváte, že náplň prohlídky nebyla naplněna, obraťte se na vaši zdravotní pojišťovnu - ta prohlídku platí pod podmínkou, že je úplná, nebo na Českou lékařskou komoru (ze stejného důvodu jako je uvedeno výše).