ZÁKON č. 96/2004 Sb.
ze dne 4. února 2004
o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti
k výkonu nelékařských zdravotnických povolání
a k výkonu činností souvisejících s poskytováním
zdravotní péče
a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon
o nelékařských zdravotnických povoláních)
ve znění násl. předpisů (stav
k 1. 7. 2008) (stav
k 22. 4. 2011)
HLAVA IV
AKREDITACE
§ 45
Akreditace a akreditované zařízení
(1) Udělením
akreditace se získává
oprávnění k
uskutečňování vzdělávacího programu nebo jeho části (dále jen
„vzdělávací
program“) pro
- obor specializačního vzdělávání (§ 55 a
násl.), zpracovaný na základě vzdělávacího programu zveřejněného ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví,
- akreditovaný kvalifikační kurz (§
51 a násl.), zpracovaný na základě vzdělávacího programu zveřejněného
ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví,
- certifikovaný kurz (§ 61 a násl.),
- praktické vyučování v
akreditovaných zdravotnických bakalářských oborech pro přípravu
porodních asistentek.
V případě
vzdělávacích programů
akreditovaných kvalifikačních kurzů a certifikovaných kurzů se uděluje
akreditace pouze na celý vzdělávací program.
(2) Vzdělávací program podle odstavce 1
uskutečňuje akreditované zařízení. Akreditovaným zařízením je
zdravotnické zařízení, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, kterým
ministerstvo udělilo akreditaci. Vzdělávací
program může být dopracován podle potřeb akreditovaného zařízení, pokud
splní
požadavky vzdělávacího programu zveřejněného ve Věstníku Ministerstva
zdravotnictví.
Akreditační řízení
§ 46
(1) Písemnou žádost o udělení nebo
prodloužení akreditace předkládá ministerstvu zdravotnické zařízení,
jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, která má zájem uskutečňovat
vzdělávací program. V
případě, že žádost o udělení nebo
prodloužení akreditace předkládá zdravotnické zařízení jiného
ústředního
správního úřadu (dále jen „resort“) než ministerstva, podává se tato
žádost
prostřednictvím toho resortu, do jehož působnosti zdravotnické zařízení
náleží.
(2) Žádost s podpisem statutárního orgánu
žadatele o akreditaci nebo prodloužení akreditace se předkládá
ministerstvu v trojím písemném vyhotovení a v
elektronické podobě.
(3) Žádost o udělení nebo prodloužení
akreditace obsahuje
- obchodní firmu nebo název, sídlo, statutární
orgán a identifikační číslo (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, bylo-li
přiděleno, nebo jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo místo
podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, bylo-li
přiděleno, která žádost předkládá, a jde-li o
cizince, případně místo hlášeného přechodného pobytu cizince na území
České
republiky nebo jeho bydliště v cizině,
- vzdělávací
program, v němž akreditované
zařízení hodlá uskutečňovat vzdělávání; pokud žadatel hodlá
uskutečňovat jen
část vzdělávacího programu, uvede se též vymezení části vzdělávacího
programu,
- seznam
smluvních zařízení, pokud žadatel
hodlá část vzdělávacího programu zajišťovat prostřednictvím smluvních
zařízení;
smluvní zařízení, která nemají akreditaci, budou akreditována v rámci
akreditačního řízení žadatele,
- doklady o oprávnění užívat prostory,
v nichž bude probíhat vzdělávání nebo jeho část,
- doklady o odborné
a specializované způsobilosti, popřípadě o jiné
kvalifikaci, odpovídající zaměření vzdělávacího programu, fyzických
osob (garantů, školitelů) odpovědných za průběh vzdělávání na
konkrétním pracovišti,
- doklady o odborné způsobilosti,
popřípadě o jiné kvalifikaci, odpovídající zaměření
vzdělávacího programu, zaměstnanců a dalších fyzických osob,
kteří se budou podílet na vzdělávání,
- doklady o materiálním
a technickém zabezpečení vzdělávacího programu nejméně na dobu
stanovenou příslušným vzdělávacím programem,
- doklady o druhu a rozsahu
zdravotní péče zajišťované žadatelem,
popřípadě smluvním zařízením, v příslušném oboru,
- počet
míst pro vzdělávací program.
(4) V
žádosti o prodloužení
akreditace musí být doloženy ty údaje uvedené v odstavci 3, u
nichž došlo
k jejich změně.
§ 47
(1) Ministerstvo
zřizuje akreditační komisi jako svůj poradní orgán k posouzení žádosti
(§ 46),
k posouzení odejmutí akreditace a k odbornému hodnocení žádosti o
dotaci na
rezidenční místo (§ 60a).
(2) Členy akreditační komise jmenuje
a odvolává ministr zdravotnictví.
(3) Funkční období stálého člena akreditační
komise je pětileté. Funkci stálého člena akreditační komise je možno
vykonávat nejdéle ve 2 po sobě následujících obdobích. Kromě stálých
členů ministr zdravotnictví jmenuje do akreditační komise další členy s
ohledem na obory, které mají být vzděláváním zabezpečeny.
(4) Člen akreditační komise se nemůže zúčastnit
jednání o udělení akreditace, pokud by mohlo dojít ke střetu
se zájmy osobními, zejména ke zneužití informací nabytých
v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch
vlastní nebo někoho jiného.
§ 48
(1) Stálými členy akreditační komise jsou
jmenováni nejméně
- 2 zástupci ministerstva,
- 2
zástupci pověřené organizace,
- 2 zástupci organizace zaměstnavatelů,
- 1 zástupce každého zdravotnického povolání,
které lze vykonávat bez odborného dohledu, a to na návrh
profesního sdružení, které sdružuje nejvíce fyzických osob10)
vykonávajících takové zdravotnické povolání,
- 1 zástupce resortu, jehož zdravotnického
zařízení se akreditační řízení týká.
(2) Dalšími členy akreditační komise jsou
odborníci příslušného specializačního oboru, kterého se týká
akreditační řízení, a to minimálně 1 zástupce na návrh příslušného
profesního sdružení.
(3) Organizační řád a statut akreditační
komise vydává ministerstvo a zveřejňuje je ve Věstníku
Ministerstva zdravotnictví.
§ 49
(1) Akreditační komise může požádat žadatele
o akreditaci nebo o prodloužení akreditace
o doplnění informací, o dodatečné předložení
požadovaných dokladů, pozvat žadatele na jednání nebo na místě
plánovaného uskutečňování vzdělávacího programu prověřit skutečnosti
uvedené v žádosti, pokud je to nutné pro posouzení žádosti. Po
posouzení žádosti předloží akreditační komise závěrečné stanovisko
ministerstvu do 60 dnů ode dne obdržení žádosti.
(2) Akreditace se uděluje nebo prodlužuje
na dobu určitou,
odpovídající nejméně délce vzdělávacího programu, počítanou ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o udělení nebo prodloužení
akreditace.
(3) Rozhodnutí o udělení akreditace
obsahuje
- obchodní firmu nebo název, sídlo, statutární
orgán a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li
přiděleno, nebo jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo místo
podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, které je
rozhodnutí vydáváno, a
jde-li o cizince, případně místo hlášeného
přechodného pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v
cizině,,
- název
vzdělávacího programu; pokud žadatel hodlá uskutečňovat jen část
vzdělávacího programu, uvede se v rozhodnutí též vymezení části
vzdělávacího programu,
- stanovení počtu míst pro vzdělávání
v jednotlivých vzdělávacích programech na konkrétní pracoviště,
- dobu, na kterou se akreditace uděluje,
- termín zahájení vzdělávacího programu,
- datum vydání rozhodnutí, razítko
a podpis osoby oprávněné k vydání rozhodnutí.
(4) Platnost
akreditace lze
prodloužit na základě podání nové žádosti podle § 46. Rozhodnutí o
prodloužení
akreditace obsahuje údaje uvedené v žádosti o prodloužení akreditace (§
46 odst. 4); pokud nedošlo ke změně údajů, uvede se v
rozhodnutí
jen prodloužení platnosti původního rozhodnutí.
(5) Ministerstvo
akreditaci neudělí nebo její platnost neprodlouží, jestliže
- vzdělávací program nebo jeho část
neodpovídá vzdělávacímu programu zveřejněnému ve Věstníku Ministerstva
zdravotnictví,
- vzdělávací program není dostatečně
zabezpečen po stránce personální, materiální nebo technické,
- žadatel, popřípadě smluvní
zařízení, neposkytuje zdravotní péči v rozsahu požadovaném vzdělávacím
programem;
toto se nevztahuje na žadatele, který žádá o akreditaci pouze
teoretické části
vzdělávacího programu,
- v žádosti byly uvedeny nepravdivé
údaje, které jsou rozhodující pro udělení akreditace,
- vzdělávací program certifikovaného kurzu
obsahuje návrh na získání zvláštní odborné způsobilosti, který
neodpovídá zaměření činností příslušného zdravotnického povolání10a)
nebo neodpovídá současné úrovni vědeckého poznání.
(6)
Ministerstvo akreditaci odejme, jestliže
- zjistí nedodržování příslušného vzdělávacího
programu,
- došlo ke změnám podmínek akreditovaného
zařízení, které není schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání,
- akreditované
zařízení požádá o odejmutí akreditace s uvedením důvodů,
- akreditované zařízení nesplňuje podmínky, za
nichž mu byla akreditace udělena, nebo
- akreditované zařízení po předchozí písemné
výzvě ministerstva nesplní povinnosti podle § 50 ve lhůtě
stanovené touto výzvou.
V případech
podle písmen a), b), d) a e)
ministerstvo akreditaci odejme po posouzení akreditační komisí.
(7)
Rozhodnutí o neudělení nebo odejmutí
akreditace obsahuje
- obchodní
firmu nebo název, sídlo, statutární
orgán a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li
přiděleno, nebo jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo místo
podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, které je
rozhodnutí vydáváno,
- sdělení
o neudělení nebo odejmutí
akreditace a jeho zdůvodnění,
- datum
vydání rozhodnutí, razítko
a podpis osoby oprávněné k vydání rozhodnutí.
(8)
Ministerstvo rozhodne o udělení,
prodloužení, neudělení nebo odejmutí akreditace do 60 dnů po obdržení
stanoviska akreditační komise.
(9) Akreditace
zaniká v případě zániku akreditovaného zařízení. Pokud práva a
povinnosti
vyplývající z rozhodnutí o akreditaci přecházejí na nástupnickou
právnickou
osobu, je výkon těchto práv a povinností omezen na dobu 2 let ode dne
zániku
akreditovaného zařízení podle věty první.
(11)
Ministerstvo zveřejňuje ve Věstníku
Ministerstva zdravotnictví seznam akreditovaných zařízení,
vzdělávací programy, které jsou tato akreditovaná zařízení oprávněna
uskutečňovat, dobu, na kterou jim byla akreditace
udělena,
a seznam subjektů, jimž byla akreditace odejmuta.
§ 50
Povinnosti akreditovaných zařízení
(1)
Akreditované zařízení je povinno
v rámci udělené akreditace
- uskutečňovat
vzdělávání podle vzdělávacích
programů,
- předkládat
ministerstvu roční zprávu
o organizačním a finančním zajištění vzdělávání,
- podrobit
se kontrole zabezpečení vzdělávání
podle vzdělávacího programu, prováděné ministerstvem,
- vést
dokumentaci o vzdělávání,
která
dokládá skutečnosti nutné pro doložení povinností vyplývajících ze
vzdělávacího
programu, která
obsahuje seznam účastníků vzdělávání; dokumentace o vzdělávání
je archiválií podle zvláštního právního předpisu,11)
- neprodleně, nejpozději do 30 dnů oznámit
ministerstvu každou změnu podmínek souvisejících se zabezpečením
vzdělávání,
- na
vyžádání ministerstva umožnit vykonání praktické
části atestační zkoušky, zkoušky k ověření způsobilosti k výkonu
nelékařského
zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky
akreditovaného
kvalifikačního kurzu, aprobační zkoušky, rozdílové zkoušky nebo
adaptačního
období podle tohoto zákona a zákona o uznávání odborné kvalifikace11a).
(2) Držitel
akreditace je povinen předat
ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, veškerou dokumentaci
týkající se
účastníků vzdělávání, pokud hodlá ukončit uskutečňování vzdělávacího
programu,
aniž by oprávnění k této činnosti přešlo na jeho právního nástupce.
Zanikne-li
nebo zemře-li držitel akreditace, aniž by splnil povinnost uvedenou ve
větě
první, přechází tato povinnost na jeho právního nástupce nebo na
dědice,
popřípadě na příslušný orgán veřejné správy11b)
. V případě účastníků
vzdělávání, kteří pokračují ve specializačním vzdělávání u jiného
akreditovaného zařízení, předá ministerstvo, popřípadě pověřená
organizace,
dokumentaci tomuto akreditovanému zařízení..
.
HLAVA V
FORMY VZDĚLÁVÁNÍ
Díl 1
Akreditovaný kvalifikační kurz
§ 51
(1) Absolvováním akreditovaného kvalifikačního
kurzu se získává odborná způsobilost k výkonu příslušného
zdravotnického povolání, pokud je tak stanoveno v hlavě II nebo III.
(2) Akreditovaný kvalifikační kurz provádí
akreditované zařízení, kterému byla udělena akreditace
k uskutečňování vzdělávacího programu akreditovaného
kvalifikačního kurzu.
(3) Vzdělávací program stanoví délku přípravy,
rozsah a obsah přípravy, zejména počet hodin praktického
a teoretického vyučování, a výuková pracoviště, na
kterých praxe probíhá, popřípadě další požadavky pro získání
způsobilosti. Vzdělávací program obsahuje seznam doporučené studijní
literatury. Vzdělávací program může také stanovit vstupní požadavky na
zdravotní způsobilost a na zvláštní odbornou způsobilost podle
zvláštních
právních předpisů9b).
(4) Žádost o zařazení do akreditovaného
kvalifikačního kurzu podává uchazeč akreditovanému zařízení
- prostřednictvím zdravotnického zařízení nebo
jiného zařízení, které je jeho zaměstnavatelem, nebo
- svým jménem, pokud absolvuje akreditovaný
kvalifikační kurz na vlastní náklady.
(5) Akreditované zařízení zařadí uchazeče do
akreditovaného kvalifikačního kurzu do 30 dnů po obdržení žádosti
a zároveň uchazeči oznámí termín začátku vzdělávání.
(6) Účastník akreditovaného kvalifikačního kurzu
je v rámci tohoto vzdělávání povinen absolvovat praktickou
výuku na pracovišti akreditovaného zařízení v rozsahu určeném
příslušným vzdělávacím programem.
(7) Do hodin
praktického a teoretického vyučování akreditované zařízení započte
nejvýše patnáctiprocentní
omluvenou absenci z celkového počtu hodin praktického vyučování a
omluvenou
absenci z hodin teoretického vyučování.
(8) Do
vzdělávání v akreditovaném kvalifikačním kurzu akreditované zařízení
započte část dříve
absolvovaného studia, pokud odpovídá některé části vzdělávacího
programu
akreditovaného kvalifikačního kurzu, a část odborné praxe určené
vzdělávacím
programem, kterou účastník vykonal v jiném než akreditovaném zařízení;
o započtení vydá
potvrzení. V případě pochybností o započtení rozhodne na žádost
účastníka vzdělávání nebo akreditovaného zařízení ministerstvo.
(9) Účast na vzdělávání v akreditovaných
kvalifikačních kurzech se považuje za zvyšování kvalifikace podle
zvláštního právního předpisu.6) Účast na akreditovaných kvalifikačních
kurzech, které určí ministerstvo v dohodě
s Ministerstvem práce a sociálních věcí, se považuje
za rekvalifikaci podle zvláštního právního předpisu.12)
(10) Průběh
akreditovaného kvalifikačního kurzu zajišťuje akreditované zařízení.
§ 52
(1) Akreditovaný kvalifikační
kurz se ukončuje
závěrečnou zkouškou před zkušební komisí podle zkušebního řádu
stanoveného
prováděcím právním předpisem. Zkušební komisi zřizuje akreditované
zařízení. Členy zkušebních komisí jmenuje a odvolává
statutární zástupce akreditovaného zařízení, a to na návrh příslušných
profesních sdružení, popřípadě odborných společností. O termínu a místě
závěrečné zkoušky informuje akreditované zařízení ministerstvo, a to
alespoň 30
dnů přede dnem konání zkoušky. Ministerstvo může jmenovat dalšího člena
zkušební komise.
(2) O úspěšně vykonané závěrečné zkoušce vydá akreditované zařízení
osvědčení o získané odborné způsobilosti
k výkonu zdravotnického povolání, a to na
tiskopisu poskytnutém ministerstvem na základě žádosti akreditovaného
zařízení.
Díl 2
Celoživotní vzdělávání
§ 53
(1) Celoživotním vzděláváním se rozumí průběžné
obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí,
dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků
a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru
v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími
vědeckými poznatky.
(2) Celoživotní vzdělávání je povinné pro všechny
zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky.
§ 54
(1) Formy celoživotního vzdělávání jsou
- specializační vzdělávání,
- certifikované kurzy,
- inovační kurzy v
akreditovaných zařízeních, která jsou akreditována pro vzdělávací
program,
kterým se získává odborná, specializovaná nebo zvláštní odborná
způsobilost pro
konkrétní činnosti, v nichž si má zdravotnický pracovník obnovit
znalosti a
dovednosti; inovační kurzy pro činnosti, které jsou součástí odborné
způsobilosti, mohou pořádat také zdravotnická zařízení, která zajišťují
praktické vyučování pro střední, vyšší odborné nebo vysoké školy v
příslušném
oboru,
- odborné stáže v akreditovaných
zařízeních, která
jsou akreditována pro vzdělávací program,
kterým se získává odborná, specializovaná nebo zvláštní odborná
způsobilost pro
konkrétní činnosti, v nichž si má zdravotnický pracovník stáží
prohloubit
znalosti a dovednosti,
- účast
na školicích akcích, konferencích,
kongresech a sympoziích, pokud tak stanoví právní předpis upravující
kreditní
systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez
přímého vedení
nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků12a),
- publikační, pedagogická
a vědecko-výzkumná činnost, vypracování standardu nebo
nového postupu,
- e-learningový
kurz, nebo
- samostatné studium odborné literatury.
(2) Profesní
sdružení vede evidenci
školicích akcí, konferencí, kongresů a sympozií, ke kterým vydalo
souhlasné
stanovisko, a tyto informace poskytuje ministerstvu, popřípadě pověřené
organizaci,
do 30 dnů ode dne vydání souhlasného stanoviska.
(3) Za
celoživotní vzdělávání se pro účely
tohoto zákona považuje také studium navazujících studijních programů.
Navazujícím studijním programem se pro účely tohoto zákona rozumí
akreditovaný doktorský studijní program, akreditovaný magisterský nebo
akreditovaný
bakalářský studijní obor nebo studijní obor vyšší odborné školy, který
je zdravotnického zaměření nebo svým zaměřením úzce souvisí s
odborností
příslušného zdravotnického pracovníka a je absolvován po předchozím
získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.
(4) Celoživotní
vzdělávání podle odstavce 1 písm. a) až d)
uskutečňují akreditovaná
zařízení; ostatní formy celoživotního vzdělávání podle odstavce 1 mohou
zabezpečovat zdravotnická zařízení nebo jiné fyzické nebo právnické
osoby, včetně
právnických osob v působnosti jiných resortů než ministerstva.
(5) Účast
na celoživotním vzdělávání podle odstavce 1 písm. a) až e) se považuje
za
prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu.6)
(6) O
účasti v jednotlivých formách celoživotního vzdělávání podle
odstavce 1 písm. a) až e) pořadatel provede záznam do
průkazu odbornosti,
popřípadě vydá na vyžádání účastníka potvrzení. Pořadatel celoživotního
vzdělávání podle odstavce 1 písm. c) až e) vede
evidenci účastníků
celoživotního vzdělávání jím organizovaného a na základě žádosti
ministerstva,
popřípadě pověřené organizace, poskytne údaje z této evidence.
(7) Plnění
povinnosti celoživotního vzdělávání se prokazuje na základě kreditního
systému. Prováděcí právní předpis stanoví počet kreditů forem
celoživotního
vzdělávání podle odstavce 1 písm. c) až f) a podle odstavce 23. Počet
kreditů
získaných absolvováním specializačního vzdělávání, modulu vzdělávacího
programu
oboru specializačního vzdělávání nebo certifikovaného kurzu je součástí
vzdělávacího programu.
(8) Získání
stanoveného počtu kreditů je podmínkou
- pro
vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu
podle
hlavy VI,
- pro přihlášení se k atestační zkoušce (§ 56
odst. 6 a § 60).
Díl 3
Specializační vzdělávání
§ 55
Specializační vzdělávání a specializovaná způsobilost
(1) Úspěšným ukončením specializačního vzdělávání
atestační zkouškou získává zdravotnický pracovník specializovanou
způsobilost k výkonu specializovaných činností příslušného
zdravotnického povolání a psycholog a logoped
[§ 43 odst. 2 písm. a) body 1 a 2] odbornou
a současně specializovanou způsobilost k výkonu
příslušného zdravotnického povolání.
(2) Specializační vzdělávání zdravotnických
pracovníků uvedených v hlavě II dílu 1 je upraveno
v § 56. Specializační vzdělávání zdravotnických
pracovníků uvedených v hlavě II dílu 2 je upraveno
v § 57.
(3) Specializační vzdělávání uskutečňuje
akreditované zařízení podle vzdělávacího programu.
§ 56
Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků
způsobilých k výkonu zdravotnického povolání po získání
odborné způsobilosti
(1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání
se skládá z modulů. Modulem se rozumí ucelená část
vzdělávacího programu s počtem kreditů stanoveným vzdělávacím
programem. Za modul se považuje také certifikovaný kurz
(§ 61), pokud je uveden ve vzdělávacím programu.
(2) Vzdělávací program stanoví délku přípravy,
rozsah a obsah přípravy, zejména počet hodin praktického
a teoretického vyučování, a výuková pracoviště, na
kterých vzdělávání probíhá. Dále stanoví teoretické znalosti
a praktické dovednosti vyplývající z jednotlivých
modulů, popřípadě další požadavky pro získání specializované
způsobilosti. Vzdělávací program obsahuje seznam doporučené studijní
literatury a charakteristiku činností absolventů
specializačního vzdělávání stanovenou pro jednotlivé moduly. Vzdělávací
program může také stanovit vstupní požadavky
na zdravotní způsobilost, na délku výkonu povolání, na
typ pracoviště, kde bylo povolání vykonáváno, a na zvláštní odbornou
způsobilost podle zvláštních právních předpis12b)
.
(3) Do
splněného počtu hodin
stanovených vzdělávacím programem akreditované zařízení započte
patnáctiprocentní
omluvenou absenci z celkového počtu hodin praktického vyučování a
omluvenou
absenci z hodin teoretického vyučování. V případě pochybností o
započtení
rozhoduje na žádost účastníka specializačního vzdělávání nebo
akreditovaného
zařízení ministerstvo.
(4) Do
specializačního vzdělávání
ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, započte moduly, které
účastník specializačního vzdělávání absolvoval v rámci jiného
specializačního
vzdělávání, a certifikované kurzy, pokud jsou součástí vzdělávacího
programu daného specializačního oboru; o započtení vydá potvrzení. O
nezapočtení
vzdělání podle věty první rozhodne ministerstvo.
(5) Do
specializačního vzdělávání
ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, započte část dříve
absolvovaného studia, pokud odpovídá některé části vzdělávacího
programu; o započtení
vydá potvrzení. O nezapočtení vzdělání podle věty první rozhodne
ministerstvo.
(6) Podmínkou přihlášení se k atestační
zkoušce je získání počtu kreditů stanoveného vzdělávacím programem
a absolvování modulů, které jsou ve vzdělávacím programu
označeny jako povinné
a
prokázání výkonu povolání v příslušném oboru specializačního vzdělávání
v délce
minimálně 1 roku z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny
stanovené týdenní pracovní doby6) nebo
minimálně 2 let z
období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní
pracovní
doby..
(7) Ministerstvo může rozhodnout
o přiznání specializované způsobilosti v oboru
specializace absolventům akreditovaného doktorského nebo magisterského
studijního oboru navazujícího na zdravotnický bakalářský nebo
magisterský studijní obor, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu
programu specializačního vzdělávání vydaného ministerstvem.
§ 57
Specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků způsobilých
k výkonu zdravotnického povolání
po získání odborné a specializované způsobilosti
(1) Vzdělávací program specializačního vzdělávání
stanoví počet kreditů získaných splněním studijních podmínek za 1 rok
specializačního vzdělávání, celkovou délku přípravy, rozsah a obsah
přípravy, zejména délku povinné praxe v oboru,
a výuková pracoviště, na kterých praxe probíhá. Dále stanoví
požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti,
absolvování vzdělávacích akcí, kurzů, seminářů, stáží a další
požadavky pro získání specializované způsobilosti. Vzdělávací program
obsahuje seznam doporučené studijní literatury
a charakteristiku činností absolventů specializačního
vzdělávání.
(2) Specializační vzdělávání se uskutečňuje formou
- celodenní průpravy, při které účastník
specializačního vzdělávání věnuje této praktické a teoretické
výuce čas v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní
době,6)
nebo
- externí průpravy, která se liší od celodenní
průpravy pouze tím, že doba určená na praktické zdravotnické činnosti
může být zkrácena nejvýše na polovinu doby stanovené pro celodenní
průpravu. Úroveň této průpravy nesmí být nižší než u celodenní
průpravy. Za kvalitu a dodržení celkové délky externí
průpravy, která nemůže být kratší než u celodenní průpravy,
odpovídá akreditované zařízení.
(3) Do doby
specializačního vzdělávání akreditované zařízení započte též dobu
pracovní
neschopnosti a dobu mateřské a rodičovské dovolené, pokud tato doba
přerušení
výkonu zdravotnického povolání nečinila v úhrnu více než 14 týdnů v
kalendářním
roce; o započtení vydá potvrzení. V případě pochybností o započtení
rozhoduje
na žádost účastníka specializačního vzdělávání nebo akreditovaného
zařízení
ministerstvo. Vojenská činná služba se započítává,
byla-li vykonávána
v příslušném oboru specializačního vzdělávání.
(4) Do
specializačního vzdělávání
ministerstvo, popřípadě
pověřená organizace, započte část dříve absolvovaného studia, pokud
odpovídá
vzdělávacímu programu; o započtení vydá potvrzení. O nezapočtení
vzdělání podle
věty první rozhodne ministerstvo.
(5) Do
specializačního vzdělávání
ministerstvo,
popřípadě pověřená organizace, započte též odbornou praxi, popřípadě
její část,
absolvovanou
- v jiném oboru specializace, pokud
odpovídá
příslušnému vzdělávacímu programu,
- v cizině, pokud odpovídá příslušnému
vzdělávacímu programu;
o
započtení vydá potvrzení. O nezapočtení vzdělání podle věty první
rozhodne ministerstvo.
(6) Specializační vzdělávání probíhá při výkonu
příslušného povolání zdravotnického pracovníka.
(7) Ministerstvo může rozhodnout
o přiznání specializované způsobilosti v oboru
specializace absolventům akreditovaného doktorského studijního oboru
navazujícího na zdravotnický magisterský studijní obor, pokud odpovídá
příslušnému vzdělávacímu programu specializačního vzdělávání vydanému
ministerstvem.
§ 58
Zařazení zdravotnických pracovníků do specializačního vzdělávání
(1) Úspěšným
ukončením specializačního
vzdělávání se získává specializovaná způsobilost v příslušném oboru
specializačního vzdělávání. Podmínkou zahájení specializačního
vzdělávání je získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického
povolání.
(2) Žádost o zařazení do oboru
specializačního vzdělávání podává
uchazeč ministerstvu; ministerstvo
může pověřit touto činností pověřenou organizaci.
(3) Součástí žádosti jsou úředně ověřené kopie
dokladů o získané odborné způsobilosti, popřípadě
o získané specializované způsobilosti (§ 60) nebo
zvláštní odborné způsobilosti (§ 64) nebo o
jejím uznání podle hlavy VII nebo VIII..
(4) Při
splnění podmínek stanovených v odstavci 2 ministerstvo,
popřípadě pověřená
organizace, zařadí uchazeče do specializačního vzdělávání do 30 dnů po
obdržení
žádosti a zároveň uchazeči oznámí předpokládaný termín začátku
vzdělávání.
Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zařadí uchazeče do
specializačního
vzdělávání uskutečňovaného akreditovaným zařízením, popřípadě více
akreditovanými zařízeními, podle výběru uchazeče. Pokud si uchazeč
akreditované
zařízení nevybral nebo vybrané akreditované zařízení má naplněnou
kapacitu,
doporučí ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, uchazeči jiné
vhodné
akreditované zařízení. V případě nezařazení uchazeče do specializačního
vzdělávání rozhodne ministerstvo do 30 dnů od obdržení žádosti.
§ 59
Průběh specializačního vzdělávání
(1) Akreditované
zařízení zajišťuje průběh specializačního vzdělávání, které se v tomto
zařízení
uskutečňuje..
(2) Akreditované zařízení přidělí každému
účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem
akreditovaného zařízení. Školitelem může být pouze zdravotnický
pracovník se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru,
který je zapsán v Registru zdravotnických pracovníků
způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného
dohledu (§ 72). ). V
případě nového specializačního oboru, pro který není dostatek osob se
specializovanou způsobilostí, může být školitelem jiný zdravotnický
pracovník,
včetně lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, po předchozím vyjádření
profesního sdružení.
(3) Školitel průběžně prověřuje teoretické
znalosti a praktické dovednosti účastníka vzdělávání
a vypracovává studijní
plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník
vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat.
(4) Účastník specializačního vzdělávání je
v rámci tohoto vzdělávání povinen absolvovat odbornou praxi na
pracovišti akreditovaného zařízení v rozsahu určeném
příslušným vzdělávacím programem. Školitel započte dosud absolvovanou
odbornou praxi, pokud splňuje požadavky stanovené vzdělávacím
programem. Na průběh celé odborné praxe dohlíží školitel.
(5) Ministerstvo
z podnětu akreditovaného
zařízení rozhodne o ukončení specializačního vzdělávání, pokud účastník
specializačního vzdělávání neplní závažným způsobem studijní povinnosti.
§ 60
Atestační zkouška
(1) Specializační vzdělávání se ukončuje
atestační
zkouškou (dále jen "atestace") před oborovou atestační komisí podle
zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem. Oborové
atestační komise zřizuje ministerstvo jako svůj poradní orgán. Členy
oborových atestačních komisí jmenuje a odvolává ministr
zdravotnictví na návrh profesních sdružení, odborných společností
a akreditovaných zařízení. Předpokladem pro vykonání
atestační zkoušky je splnění
všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem; splnění
těchto požadavků posoudí ministerstvo, popřípadě pověřená organizace. O
nesplnění požadavků pro vykonání atestační zkoušky rozhodne
ministerstvo.
(2) Ministerstvo vydá zdravotnickým pracovníkům,
kteří úspěšně vykonali atestaci, diplom o specializaci
v příslušném oboru.
§ 60a
Financování specializačního vzdělávání
(1) Ministerstvo
ve spolupráci s univerzitami
a profesními sdruženími každoročně nejpozději do 31. prosince stanoví a
zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup maximální počet
rezidenčních míst
v jednotlivých oborech specializačního vzdělávání, ve kterých bude
zahájeno
specializační vzdělávání v následujícím roce a výši dotace na
rezidenční místo.
(2) V
případě specializačního vzdělávání podle
§ 56 se dotace ze státního rozpočtu poskytuje na úhradu nákladů
spojených se
specializačním vzděláváním rezidenta, zejména na mzdové a další náklady
spojené
s pobytem rezidenta mimo pracoviště zaměstnavatele v souvislosti s
plněním
požadavků podle vzdělávacího programu a podle zvláštního právního
předpisu6),
a to po dobu nezbytně nutnou ke splnění těchto požadavků. Doba trvání
specializačního vzdělávání podle věty první odpovídá doporučené celkové
délce
specializačního vzdělávání stanovené vzdělávacím programem.
(3) V
případě specializačního vzdělávání podle
§ 57 se dotace ze státního rozpočtu poskytuje na úhradu nákladů
spojených se
specializačním vzděláváním rezidenta, včetně mzdových nákladů, a to na
celou
dobu trvání příslušného specializačního vzdělávání. Doba trvání
specializačního
vzdělávání podle předchozí věty odpovídá minimální celkové délce
specializačního vzdělávání stanovené tímto zákonem nebo vzdělávacím
programem.
(4) Dotace
ze státního rozpočtu podle
odstavců 2 a 3 je poskytována prostřednictvím rozpočtové
kapitoly
ministerstva. Ministerstvo zpracovává střednědobý plán výdajů státního
rozpočtu
na financování specializačního vzdělávání, vždy na dobu následujících
pěti let.
(5) Ministerstvo
uveřejní každoročně do 31.
prosince Metodiku dotačního řízení, kterou upraví zejména:
a) náležitosti
žádosti o dotaci,
b) termín,
místo a způsob podání,
c) kritéria
hodnocení žádostí,
d) termín
vyhodnocení žádostí,
e) způsob
vyrozumění žadatele,
f) způsob
podání a vypořádání námitek,
g) podmínky
čerpání dotace,
h) způsob
vyúčtování a podobu závěrečné
zprávy.
(6) Žádost
o dotaci podává zdravotnické
zařízení.
(7) V
rámci procesu hodnocení ministerstvo,
popřípadě pověřená organizace, posoudí splnění formálních náležitostí
žádosti a
nejpozději do 30 dnů ode dne uplynutí termínu pro podání žádostí
uveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup žádosti vyloučené pro nesplnění
formálních
náležitostí. U takto vyloučených žádostí může žadatel podat ve lhůtě 5
dnů od
jejich uveřejnění námitky. O námitkách ministerstvo rozhodne do 30 dnů
od jejich
doručení. Žádosti, které splnily formální náležitosti a žádosti, u
kterých bylo
vyhověno námitkám žadatele, předloží ministerstvo, popřípadě pověřená
organizace, bezodkladně k odbornému hodnocení akreditační komisi.
(8) Akreditační
komise hodnotí žádosti zejména
z hlediska kvality zajištění průběhu celého vzdělávacího programu,
personálního, věcného a technického zajištění každého rezidenčního
místa a
rovnoměrné regionální dostupnosti rezidenčních míst na území České
republiky.
(9) Akreditační
komise předloží návrh
hodnocení včetně návrhu pořadí žádostí ministerstvu, a to nejpozději do
30 dnů
od obdržení žádostí. O přidělení dotace rozhoduje ministerstvo.
Neobdrží-li
ministerstvo ve stanovené lhůtě návrh akreditační komise, rozhodne bez
tohoto
návrhu.
(10) Náklady
na zabezpečení dotačního řízení
může ministerstvo hradit z prostředků určených na dotace nejvýše v
částce,
která nepřesáhne 2,5 % celkové výše prostředků ministerstva určených na
dotace
na financování specializačního vzdělávání v daném kalendářním roce.
(11) Rozhodnutí
o poskytnutí dotace vybraným
uchazečům ministerstvo vydá a zveřejní nejpozději do 30. června
příslušného
roku. Rozhodnutí obsahuje zejména náležitosti stanovené zvláštním
právním
předpisem22)
a
počet schválených rezidenčních míst s uvedením oboru specializačního
vzdělávání.
(12) Ministerstvo
přeruší čerpání dotace po
dobu přerušení specializačního vzdělávání rezidenta. Celková doba
přerušení
nesmí překročit 3 roky.
(13) Ministerstvo
zastaví čerpání dotace,
došlo-li k ukončení specializačního vzdělávání rezidenta na daném
rezidenčním
místě.
(14) V
případě zániku zdravotnického zařízení s
rezidenčním místem bez nástupnické osoby umožní ministerstvo
rezidentovi
dokončení specializačního vzdělávání na rezidenčním místě v jiném
zdravotnickém
zařízení, za podmínky, že toto zařízení přijme rezidenta do
pracovněprávního
vztahu a prokáže splnění podmínek stanovených pro přidělení dotace.
Ministerstvo rozhodne o změně čerpání dotace podle Metodiky dotačního
řízení
platné v době vydání rozhodnutí.
§ 60b
Výběr rezidenta
(1) Zdravotnické
zařízení s
rezidenčním místem vyhlásí nejpozději do 14 dnů ode dne zveřejnění
rozhodnutí o poskytnutí
dotace výběrové řízení na schválené rezidenční místo. Vyhlášení
výběrového
řízení oznámí toto zařízení ministerstvu. Ministerstvo uveřejní
oznámení o
vyhlášení výběrového řízení způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výběr
účastníka
specializačního vzdělávání na schválené rezidenční místo provede
zdravotnické zařízení s rezidenčním místem nejpozději do 31. srpna
příslušného
kalendářního roku.
(2) Neprojeví-li
žádný účastník
specializačního vzdělávání zájem o schválené rezidenční místo ve
výběrovém řízení podle předchozího odstavce, oznámí zdravotnické
zařízení s
rezidenčním místem tuto skutečnost ministerstvu a výběrové řízení
zopakuje. Výběr
účastníka specializačního vzdělávání na schválené rezidenční místo
provede
zdravotnické zařízení s rezidenčním místem nejpozději do konce
příslušného
kalendářního roku.
(3) Zdravotnické
zařízení s
rezidenčním místem se při konání výběrového řízení řídí pravidly, která
stanoví
ministerstvo vyhláškou.
(4) Vybraný
uchazeč se stává
rezidentem okamžikem uzavření smlouvy (stabilizační dohody) s
ministerstvem. Vzor
smlouvy uveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a
způsobem
umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 31. prosince příslušného
kalendářního roku.
§ 60c
Povinnosti rezidenta
(1) Rezident
je povinen:
- řádně plnit všechny požadavky
vzdělávacího programu a dbát pokynů školitele,
- dokončit specializační vzdělávání úspěšným
absolvováním atestační zkoušky
- v případě specializačního
vzdělávání podle § 56 nejpozději v termínu doporučené celkové délky
specializačního
vzdělávání zvýšeném o 3 roky,
- v případě specializačního vzdělávání podle
§ 57 nejpozději v termínu minimální celkové délky specializačního
vzdělávání zvýšeném o 3 roky a
- vykonávat povolání zdravotnického
pracovníka nebo jiného odborného pracovníka po dobu nejméně 5 let od
data ukončení specializačního vzdělávání na území České republiky v
oboru,
ve kterém získal specializovanou způsobilost jako rezident.
(2) Při
porušení povinností podle
odstavce 1 má rezident povinnost uhradit náklady vynaložené ze
státního rozpočtu na jeho rezidenční místo v poměrné výši za podmínek
stanovených ve smlouvě podle § 60b odst. 4.
(3) Ministerstvo
rozhodne o upuštění
od povinnosti podle odstavce 2, jestliže splnění povinností
rezidenta podle
odstavce 1 prokazatelně bránila překážka, jež nastala
nezávisle na vůli
rezidenta a bránila mu ve splnění jeho povinností, a jestliže nebylo
možné předpokládat, že by rezident tuto překážku odvrátil nebo
překonal, a
dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídal. Účinky
vylučující
odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá překážka, s níž jsou
tyto účinky
spojeny.
§ 60d
Povinnosti zdravotnického zařízení s rezidenčním místem
Zdravotnické
zařízení s rezidenčním místem je povinno:
- zajistit rezidentovi řádné absolvování
všech součástí vzdělávacího programu,
- hlásit změny údajů uvedených v
žádosti o dotaci na rezidenční místo, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke
změně došlo,
- podrobit se kontrole zabezpečení
specializačního vzdělávání podle vzdělávacího programu prováděné
ministerstvem,
- vést dokumentaci o specializačním
vzdělávání rezidenta, která dokládá skutečnosti, nutné pro doložení
splnění povinností vyplývajících ze vzdělávacího programu, dokumentace
o
vzdělávání je archiválií podle zvláštního právního předpisu11),
- předat ministerstvu, popřípadě
pověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se vzdělávání
rezidenta,
pokud hodlá ukončit svoji činnost a nemá-li právního nástupce, který
pokračuje v
činnosti a na nějž přechází pracovněprávní vztah rezidenta; zanikne-li
zdravotnické zařízení, aniž by splnilo povinnost uvedenou ve větě
první, přechází
tato povinnost na jeho právního nástupce nebo na dědice, popřípadě na
příslušný orgán
veřejné správy11b) a
- nahlásit datum zahájení a ukončení
přerušení specializačního vzdělávání rezidenta nejpozději do týdne ode
dne, kdy uvedené skutečnosti nastaly.
Díl 4
Certifikovaný kurz
§ 61
(1) Absolvováním
certifikovaného kurzu
zdravotničtí pracovníci nebo jiní odborní pracovníci získávají zvláštní
odbornou způsobilost pro úzce vymezené zdravotnické činnosti,
které prohlubují
získanou
odbornou nebo specializovanou způsobilost. Certifikovaným kurzem nelze
nahradit
získání odborné nebo specializované způsobilosti k výkonu
zdravotnického
povolání.
(2) Certifikovaný
kurz provádí akreditované zařízení, kterému byla udělena akreditace k
uskutečňování vzdělávacího programu certifikovaného kurzu.
(3) Vzdělávací
program stanoví celkovou délku
přípravy, rozsah a obsah přípravy, zejména počet hodin praktického a
teoretického vyučování, a výuková pracoviště, na kterých probíhá,
popřípadě
další požadavky pro získání způsobilosti. Vzdělávací program se může
skládat z
modulů (§ 56 odst. 1). Vzdělávací program obsahuje seznam
doporučené
studijní literatury a rozsah činností certifikovaného kurzu, k nimž
absolvent
certifikovaného kurzu získá zvláštní odbornou způsobilost, včetně
vymezení
činností, které jsou poskytováním zdravotní péče. Vzdělávací program
také
stanoví, která odborná, popřípadě specializovaná způsobilost je
předpokladem
pro zařazení do certifikovaného kurzu, a zda je vyžadována způsobilost
k výkonu
povolání bez odborného dohledu. Vzdělávací program může stanovit
požadavky na
zdravotní způsobilost.
(4) Do
splněného počtu hodin stanovených vzdělávacím programem akreditované
zařízení započte nejvýše
patnáctiprocentní
omluvenou absenci z celkového počtu hodin praktického
vyučování a
omluvená absence z hodin teoretického vyučování.
(5) Do
vzdělávání v certifikovaném kurzu akreditované zařízení
započte část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá vzdělávacímu
programu.
§ 62
(1) Žádost o zařazení do certifikovaného
kurzu podává uchazeč akreditovanému zařízení.
(2) Součástí
žádosti jsou úředně ověřené kopie dokladů o získané odborné
způsobilosti,
popřípadě o získané specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti
nebo o
uznání způsobilosti podle hlavy VII nebo VIII. V případě zdravotnických
pracovníků, kteří jsou evidováni v Registru zdravotnických pracovníků
způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a
hostujících osob (§ 72), akreditované zařízení zkontroluje údaje podle
věty
první v tomto registru a úředně ověřené kopie dokladů nepožaduje.
(3) Při
splnění podmínek stanovených v odstavci 2, a pokud to kapacita
akreditovaného zařízení umožňuje, akreditované zařízení zařadí uchazeče
do
certifikovaného kurzu do 1 měsíce po obdržení žádosti a zároveň
uchazeči oznámí
předpokládaný termín začátku vzdělávání.
Akreditované zařízení současně seznámí uchazeče s organizací
certifikovaného kurzu a s požadavky na úspěšné absolvování
certifikovaného kurzu.
§ 63
(1) Průběh
certifikovaného kurzu zajišťuje akreditované zařízení.
(2) Účastník certifikovaného kurzu je
v rámci tohoto vzdělávání povinen absolvovat odbornou praxi na
pracovišti akreditovaného zařízení v rozsahu určeném
příslušným vzdělávacím programem. Akreditované zařízení započte dříve
absolvovanou odbornou praxi, pokud splňuje požadavky stanovené
vzdělávacím programem;
o
započtení vydá potvrzení. V případě pochybností o započtení rozhoduje
na žádost
účastníka certifikovaného kurzu nebo akreditovaného zařízení
ministerstvo.
§ 64
O
úspěšném absolvování certifikovaného kurzu vydá akreditované zařízení
certifikát, a to na tiskopisu poskytnutém ministerstvem na základě
žádosti
akreditovaného zařízení. Certifikát má platnost pro Českou republiku. V
certifikátu jsou uvedeny činnosti, k nimž absolvent certifikovaného
kurzu
získal zvláštní odbornou způsobilost v rozsahu vzdělávacího programu (§
61
odst. 3), včetně vymezení činností, které jsou poskytováním
zdravotní péče.
Díl 5
Průkaz odbornosti
§ 65
(1) Průkaz odbornosti slouží k průběžnému
zaznamenávání druhu a délky získaného celoživotního vzdělání,
vykonaných
zkoušek, průběhu celoživotního vzdělávání a druhu
a délky vykonávané činnosti při výkonu povolání zdravotnických
pracovníků uvedených v hlavách II a III.
(2) Záznamy do průkazu odbornosti o
- druhu a délce vykonávaných činností
provádějí zaměstnavatelé,
- zařazení do specializačního vzdělávání provádí
ministerstvo,
popřípadě pověřená organizace,
- výsledku vykonané atestační zkoušky provádí
předseda atestační komise nebo jím pověřený člen,
- výsledku vykonané závěrečné zkoušky
akreditovaného kvalifikačního kurzu provádí předseda
zkušební komise,
- úspěšném absolvování certifikovaného kurzu
provádí akreditované zařízení,
- výsledku vykonané zkoušky k vydání
osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného
dohledu provádí předseda zkušební komise,
4)
Pořadatelé
jsou povinni do průkazu odbornosti zaznamenat účast na dalších formách
celoživotního vzdělávání, pokud nevydali potvrzení o účasti.
3) Průkaz odbornosti vydává na žádost
zdravotnického pracovníka ministerstvo,
popřípadě pověřená organizace.
HLAVA VI
OSVĚDČENÍ K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU
Osvědčení k výkonu zdravotnického
povolání bez odborného dohledu a podmínky jeho vydání
§ 66
Osvědčením k výkonu zdravotnického
povolání bez odborného dohledu (dále jen "osvědčení") se získává
oprávnění
- k výkonu povolání bez odborného dohledu
(§ 4 odst. 3),
- k vedení praktického vyučování ve studijních
oborech a v akreditovaných kvalifikačních kurzech, ve
specializačním vzdělávání a v certifikovaných kurzech.
§ 67
(1) Ministerstvo rozhodne
o vydání osvědčení zdravotnickému
pracovníkovi na základě jeho písemné žádosti, pokud splnil podmínky pro
výkon povolání bez odborného dohledu stanovené tímto zákonem. To se
nevztahuje na státní příslušníky členských států Evropské unie,
u nichž osvědčení nahrazuje rozhodnutí ministerstva
o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického
povolání vydané podle § 81 odst. 5 nebo rozhodnutí
o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního
předpisu.
(2) Obsahem žádosti o osvědčení jsou
- u
zdravotnického pracovníka, který požádal o vydání osvědčení do 18
měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání,
doklady o
získané způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v příslušném
oboru,
- u ostatních zdravotnických pracovníků, kteří
požádali o vydání osvědčení po uplynutí 18 měsíců ode dne
získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, doklady
- uvedené v písmenu a),
- o výkonu zdravotnického povolání
v příslušném oboru minimálně 1 rok z období
posledních 10 let
v rozsahu minimálně poloviny stanovené
týdenní pracovní doby6)
nebo minimálně 2 roky výkonu zdravotnického povolání z období
posledních 10
let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní
pracovní doby,6)
a dále získání 40 kreditů
z celoživotního vzdělávání z období
posledních 10 let, nebo
- o složení zkoušky,
kterou se ověřuje způsobilost k výkonu příslušného povolání
bez odborného dohledu v souladu s nejnovějšími
poznatky v oboru, pokud zdravotnický pracovník
nesplnil podmínky uvedené v bodu 2 tohoto písmene.
(3) Žadatelům
o uznání způsobilosti k
výkonu zdravotnického povolání podle hlavy VII nebo VIII vydá
ministerstvo v
rámci tohoto rozhodnutí též osvědčení na dobu 10 let, pokud
uznaná
způsobilost
odpovídá zdravotnickému povolání, které lze v České republice vykonávat
bez odborného dohledu.
§ 68
(1) Osvědčení se vydává na období 10 let, pokud
není dále stanoveno jinak.
(2) Ministerstvo rozhodne o vydání
osvědčení do 30 dnů, v případě konání zkoušky do 90 dnů, po
obdržení žádosti.
(3) Zdravotnický pracovník, který získal
osvědčení, může ke svému označení odbornosti připojit též označení
"Registrovaný/á".
§ 69
Prodloužení platnosti osvědčení
Platnost
osvědčení se prodlouží na období dalších 10 let, pokud zdravotnický
pracovník požádá o jeho prodloužení nejpozději 60 dnů před skončením
jeho platnosti a doloží doklady uvedené v § 67 odst. 2 písm. b) bodě 2
nebo 3. Zdravotnický pracovník, který podal žádost podle věty první, je
do dne nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení osvědčení považován
za způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu.
§ 70
Zrušen
§ 71
Zkouška a zkušební komise
(1) Zkouška, kterou se ověřuje způsobilost
k výkonu příslušného povolání bez odborného dohledu
v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru,
se koná před zkušební komisí na základě žádosti a podle
zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem.
(2) Zkušební komisi zřizuje ministr zdravotnictví
jako svůj poradní orgán.
(3) Zkušební komise se skládá ze stálých
a dalších členů.
(4) Stálými členy zkušební komise jsou nejméně
- 2 zástupci ministerstva,
- 2 zástupci akreditovaných zařízení,
- 2 zástupci organizace zaměstnavatelů,
- 1 zástupce každého zdravotnického povolání,
kterého se zkouška týká, uvedeného v hlavě II dílech 1
a 2, a to na návrh profesního sdružení, které
sdružuje nejvíce fyzických osob10) vykonávajících takové zdravotnické
povolání.
(5) Dalšími členy jsou odborníci příslušného
specializačního oboru, kterého se zkouška týká, a to minimálně
1 zástupce na návrh příslušného profesního sdružení.
(6) Člen zkušební komise musí být držitelem
osvědčení. Při odejmutí nebo neprodloužení platnosti osvědčení jeho
členství ve zkušební komisi zaniká.
(7) Funkční období stálého člena zkušební komise
je pětileté. Funkci stálého člena zkušební komise je možné vykonávat
nejdéle ve 2 po sobě následujících obdobích. Před uplynutím funkčního
období může být ministrem zdravotnictví stálý člen zkušební komise
odvolán z funkce jen pro ztrátu bezúhonnosti, pro dlouhodobou
neúčast na práci zkušební komise, přestane-li být zaměstnancem nebo
členem instituce, na jejíž návrh byl jmenován, nebo na vlastní žádost.
(8) Člen zkušební komise se nemůže účastnit
jednání o zdravotnickém pracovníkovi, pokud vznikne podezření
z jeho podjatosti.
(9) Ministerstvo je povinno umožnit žadateli
vykonat zkoušku nejdéle do 90 dnů ode dne podání žádosti. Ministerstvo může pověřit
organizací zkoušky pověřenou organizaci.
(10) Ministerstvo vydá zdravotnickým pracovníkům,
kteří složili zkoušku, doklad o složení zkoušky.
§ 72
Registr zdravotnických pracovníků
způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného
dohledu a
hostujících osob
(1) Registr
zdravotnických pracovníků
způsobilých k výkonu
zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob (dále
jen „registr“) je součástí Národního zdravotnického informačního systému3).
Při nakládání s osobními údaji podle odstavce 4 plní úkoly
správce a zpracovatele registru ministerstvo, popřípadě pověřená
organizace,
které do registru zapíší
- zdravotnického
pracovníka, kterému bylo vydáno osvědčení podle hlavy VI,
- hostující osobu (§ 76).
(2) Na vedení registru a na zpracování
osobních údajů z registru se vztahují zvláštní právní předpisy.13)
(3) Registr je veřejně přístupný,
s výjimkou údajů o rodném čísle a trvalém
pobytu. Údaje
o rodném čísle a trvalém pobytu jsou přístupné Ministerstvu obrany
pouze za
účelem zajištění obrany státu podle zvláštního právního předpisu13a)
.
(4) Registr obsahuje o osobách, kterým
bylo uděleno osvědčení, a
o
hostujících osobách tyto údaje:
- číslo, pod kterým bylo vydáno osvědčení,
- jméno a příjmení,14)
- datum narození
- rodné číslo, pokud je přiděleno,
- adresu trvalého pobytu, a není-li
trvalý pobyt na území České republiky, adresu určenou pro doručování,
- adresu zaměstnavatele a pracovní
zařazení nebo adresu nestátního zdravotnického zařízení,
v němž je povolání vykonáváno,
-
údaje o dosaženém vzdělání včetně
specializačního vzdělávání a certifikovaných kurzů, rok jeho
absolvování a
země, ve které bylo absolvováno,
-
datum ukončení platnosti osvědčení nebo
oznámení,
-
zda se jedná o osobu usazenou nebo
hostující (§ 74 odst. 2 a 3),
-
datum vyškrtnutí z registru.
(5) Správce registru (§ 72
odst. 1)
vyškrtne z registru zdravotnického pracovníka, jehož osvědčení bylo
zrušeno,
nebo hostující osobu v případě uvedeném v § 76 odst. 4.
6) Zdravotnický pracovník uvedený
v registru je povinen neprodleně oznámit správci
registru (§ 72 odst. 1) změny údajů uvedených
v odstavci 4 nebo skončení platnosti osvědčení.
------------------------------------------------------------------
- 3) Zákon
č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, ve znění pozdějších předpisů.
- 6) Zákoník
práce.
- 9b) Vyhláška č. 50/1978
Sb.,
o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982
Sb.
- 10) Zákon
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve
znění pozdějších předpisů.
- 10a) Vyhláška č. 424/2004
Sb.,
ve znění vyhlášky č. 401/2006 Sb.
- 11) Zákon
č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění
pozdějších předpisů.
- 11a) Zákon č. 18/2004
Sb.,
o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a
některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
uznávání
odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 394/2004 Sb.,
kterou se upravují podrobnosti o konání
atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického
povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných
kvalifikačních
kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky.
- 11b) Například zákon č. 561/2004
Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
- 12) Zákon
č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti
a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve
znění pozdějších předpisů.
- 12a)
Vyhláška
č. 12a) Vyhláška
č. 423/2004 Sb.,
kterou se stanoví kreditní systém pro
vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení
nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků.
- 13) Zákon
č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 13a) Zákon č. 585/2004 Sb.,
o branné
povinnosti a jejím zajišťování
(branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 14) Zákon
č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu
a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
- 22)
Zákon č. 500/2004 Sb.,
správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
|