ze dne 13. ledna 2005
zástupců ambulantních zdravotnických zařízení k návrhu
vyhlášky MZ,
kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného
zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro 1. pololetí
2005.
K rukám předsedy vlády, místopředsedy vlády pro
ekonomiku a ministryně zdravotnictví.
Zástupci zdravotnických zařízení, přestože považují vydání
vyhlášky řešící úhradu zdravotnickým zařízením od zdravotních
pojišťoven v 1. pololetí 2005 za potřebné, nesouhlasí se současnou
podobou jejího návrhu.
Důvod formální:
1. Text vyhlášky by neměl měnit pravidla pro úhrady a
regulace, které byly naposledy dohodnuté mezi zástupci zdravotnických
zařízení a zástupci pojišťoven, pokud by tyto změny tito zástupci
předem neodsouhlasili. Ve většině segmentů jsou dohodnutá
pravidla pro úhrady a regulace výsledkem dlouhodobého projednávání,
kdy každý dohodnutý odstavec a slovo mají svůj přesný význam
a jakákoli změna může mít zásadní vliv na vyváženost úhrad a
regulací s možnými negativními dopady jak na zdravotnická zařízení,
tak na zdravotní pojišťovny, ale i následně na pacienty.
2. Legitimní zástupci poskytovatelů smluvních zdravotnických
zařízení oprávněných k jednání v dohodovacím řízení
jsou dáni zákonem, jsou voleni svými členy - zdravotnickými zařízeními
v příslušných segmentech. Tito vyjádřili svá stanoviska
na společném jednání pojišťoven a zástupců zdravotnických
zařízení na MZČR 9.12. 2004. Česká lékařská komora není ze zákona
účastníkem dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče.
Česká lékařská komora, občanské sdružení, není s ohledem
na počet svých plných mocí oprávněna jednat samostatně o změnách
způsobu úhrad v žádné části zdravotní péče.
Důvody obsahové:
A. Hlavní:
1. Vyhláška upravuje pouze úhrady v některých segmentech
zdravotní péče, a to tak, že v těchto segmentech úhrady
navyšuje, přičemž neexistují objektivní důvody pro zvýhodňování
těchto segmentů.
B. Další:
1. Současný návrh vyhlášky v segmentu ambulantní péče
navyšuje bez logického důvodu významně více úhrady malým, hůře
vybaveným ambulancím a ambulancím s nízkými úvazky
proti ambulancím s plnými úvazky a dobře vybaveným.
2. Změna způsobu úhrady v segmentu ústavní péče může
vyvolat zvýšení úhrad, které významným způsobem překročí
avizovaný nárůst pouze o 3 %, a to například z důvodů
dalšího navýšení úhrad v případech, kdy nemocnice ošetří
více než 105 % unikátních pojištěnců (bez vazby na současný
odpovídající nárůst počtu vykázaných a uznaných bodů). S
ohledem na podíl ústavní péče na celkových výdajích zdravotního
pojištění může dojít k významnému prohloubení deficitu veřejného
zdravotního pojištění, které by mělo za následek další prodloužení
lhůt úhrad od VZP, ale i od ostatních zdravotních pojišťoven.
3. Vyhláška na jedné straně nepočítá s regulací nákladů
na léky a vyžádanou péči v segmentu ústavní péče, na
druhé straně zpřísňuje kriteria pro uplatňování těchto regulací
v segmentu ambulantní specializované péče, a to za situace,
kdy z údajů analytické komise jednoznačně vyplývá, že náklady
na léky na recepty vystavené v zařízeních ústavní péče se
dlouhodobě zvyšují výrazně rychlejším tempem než náklady na léky
vystavené ambulantními zdravotnickými zařízeními. Regulace nákladů
na léky a vyžádanou péči se dle vyhlášky uplatňuje i v
případech, kdy zdravotnické zařízení ošetří statisticky nevýznamný
počet pojištěnců dané zdravotní pojišťovny, přičemž vyhláška
neobsahuje žádné ujednání, na jehož základě by zdravotní pojišťovna
mohla od regulace ustoupit, resp. by ji mohla zmírnit.
4. Vyhláška zavádí bonifikaci zdravotnickým zařízením
ambulantní specializované péče v případě úspory nákladů
na léky a vyžádanou péči. Pravidla pro tuto bonifikaci jsou
však naprosto nedostatečná, neumožňující v praxi tuto
bonifikaci uplatnit (obdobně jako tomu bylo v případě vyhlášky
o úhradách, kterou domluvil MUDr. Rath s bývalým ministrem
Fišerem). Pokud by byla bonifikace prováděna pouze dle textu ve vyhlášce,
došlo by k výplatám bonifikací na základě náhod (porovnávání
celostátních průměrů s průměrnými náklady jednoho lékaře
dle věkových skupin - statisticky nedostatečný počet ošetřených
pacientů). Průměry dle druhů zdravotnického zařízení (z hlediska
spektra nasmlouvaných výkonů) a typu poskytované péče (není
definováno) nejsou k dispozici. Bonifikace bez přesně stanovených
pravidel může vést k poškozování zájmu pacientů.
5. Vyhláška v části týkající se úhrad odbornosti 901
(klinická psychologie), 903 (klinická logopedie), 910 (psychoterapie)
a 927 (ortoptická sestra) neobsahuje ustanovení o nepoužití
omezení výší maximální úhrady. Toto bylo v posledních dvou
letech výsledkem dohodovacího řízení a součástí příslušných
úhradových vyhlášek zcela oprávněně, neboť to reflektuje, že úhrada
v těchto odbornostech je již limitována časem začátku a ukončení
výkonu zaznamenaným v dokumentaci a že objem vykázané péče
na unicitní rodné číslo je vysoce variabilní jak v rámci
jednoho zdravotnického zařízení, tak i mezi zdravotnickými zařízeními
navzájem.
S ohledem na výše uvedené žádáme, aby text
vyhlášky byl upraven tak, aby:
a. řešila úhrady ve všech segmentech, kde nedošlo k dohodě,
a to tak, že zachová způsoby úhrad vč. regulačních opatření,
které byly v jednotlivých segmentech naposledy sjednány dohodou
mezi zástupci zdravotnických zařízení a zástupci zdravotních
pojišťoven, posunula odpovídajícím způsobem referenční období a dle
možností veřejného zdravotního pojištění navýšila úhrady
stanovené dle dříve dohodnutých pravidel o odpovídající
procento (+ 3 % ?).,
b. bylo dosaženo žádoucího posunu referenčního období v
duchu dosavadních dohod, tj. úhrada za 1.pol. 2005 by byla srovnávána
s 1.pol. 2004,
c. v segmentu ústavní péče nemohlo dojít k navýšení
celkového objemu úhrad nad 103 - 105 % úhrad v referenčním
období,
d. zachovala regulační opatření v oblasti nákladů na léky
a vyžádanou péči v segmentu ústavní péče.
MUDr. Pavel Tautermann, předseda Sdružení ambulantních
specialistů
a koordinátor a mluvčí segmentu ambulantní mimonemocniční
péče.
MUDr. Pavel Neugebauer, předseda Sdružení praktických lékařů
pro děti a dorost
a koordinátor a mluvčí segmentu praktických lékařů a praktických
lékařů pro děti a dorost.
MUDr. Zdeněk Hamouz, místopředseda Sdružení praktických
lékařů ČR
Margita Černá, zástupce segmentu fyzioterapie,
odbornosti 902 a 918 - Sdružení UNIFY.
Ing. Aleš Král, předseda Sdružení NZZ APRIMED.
MUDr. Ondřej Pěč, předseda denních stacionářů a
krizových center
MUDr. Alexandra Stará, místopředsedkyně Sdružení
soukromých gynekologů ČR
MUDr. Marcela Michaličková, předsedkyně Asociace
klinických logopedů
|