VOLEBNÍ ŘÁD ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY
(ve
znění novely z 1. listopadu 2003)
(novelizován 17. sjezdem ČLK v
roce 2005)
§ 1
(1) Volební řád upravuje volby orgánů
okresního (obvodního) sdružení České lékařské komory
(dále jen "okresní sdružení"), volby orgánů České
lékařské komory (dále jen "komora"), volbu předsedy
a místopředsedy okresního sdružení, volbu prezidenta a
viceprezidenta komory (dále jen "funkcionáři
komory") a volbu zástupců na sjezd delegátů komory (dále
jen "delegáti sjezdu"). Za realizaci tohoto volebního
řádu odpovídá představenstvo komory a představenstva
okresních sdružení.
(2) Délka volebního období orgánů a
funkcionářů v komoře činí 5 let.Délka volebního
období orgánů a funkcionářů zvolených na období 4 let
se dnem účinnosti novely ust. § 1 odst. 2 tohoto stavovského
předpisu přijaté XV. sjezdem delegátů prodlužuje na 5
let.
(3) Funkcionář nebo člen kteréhokoliv orgánu
nesmí být volen do téže funkce na více jak dvě po sobě
následující období, pokud se nejedná o člena čestné
rady nebo revizní komise. Delegátem sjezdu může být vždy,
když je zvolen, pokud to není v rozporu se zákonem č.
220/1991 Sb.
§ 2
(1) Orgány okresního sdružení a předseda
okresního sdružení se volí přímou volbou. Místopředsedu
okresního sdružení volí členové představenstva okresního
sdružení ze svých řad.
(2) Orgány komory a funkcionáři komory jsou
voleni nepřímo, s výjimkou delegátů sjezdu.
(3) Volba všech orgánů okresního sdružení,
předsedy okresního sdružení, volba orgánů komory,
funkcionářů komory a delegátů sjezdu se provádí tajným
hlasováním.
(4) Pro platnost voleb je nutná nadpoloviční
většina odevzdaných hlasů účastníků volebního shromáždění
a sjezdu delegátů.
(5) Počet členů orgánu, který nemá zákonem
a stavovskými předpisy stanovený pevný počet svých členů,
zůstává nezměněn při volbě nového orgánu, pokud o změně
nerozhodne okresní shromáždění nebo sjezd delegátů
komory.
§ 3
(1) Okresní (obvodní) shromáždění členů
(dále jen "okresní shromáždění") volí:
a) představenstvo okresního sdružení v počtu
6 - 10 členů, dále je členem představenstva předseda
okresního sdružení,
b) předsedu okresního sdružení, který
zvolením do funkce předsedy okresního sdružení je současně
zvolen členem představenstva okresního sdružení a delegátem
sjezdu,
c) další zástupce na sjezd delegátů v takovém
počtu, aby jeden delegát připadal na každých započatých
sto padesát členů okresního sdružení, přičemž za prvních
150 členů je volen delegátem předseda okresního sdružení
a za každých dalších započatých 150 členů je volen další
delegát,
d) čestnou radu okresního sdružení v počtu
pěti členů,
e) revizní komisi okresního sdružení v počtu
3 - 5 členů,
f) pracovní předsednictvo okresního shromáždění
v počtu 5 - 11 členů. Členem pracovního předsednictva
okresního shromáždění je vždy předseda okresního sdružení,
g) návrhovou komisi okresního shromáždění
v počtu 3 - 5 členů,
h) volební komisi okresního shromáždění v
počtu nejméně 3 členů,
i) mandátovou komisi okresního shromáždění
v počtu nejméně 3 členů.
(2) Představenstvo okresního shromáždění
volí ze svých řad místopředsedu okresního sdružení.
(3) Sjezd volí:
a) představenstvo komory v počtu 13 - 18 členů,
b) prezidenta a viceprezidenta komory, kteří
se stávají členy představenstva komory,
c) čestnou radu komory v počtu 9 členů,
d) revizní komisi komory v počtu 7 - 9 členů,
e) pracovní předsednictvo sjezdu v počtu 13 -
17 členů členem pracovního předsednictva je prezident a
viceprezident komory,
f) návrhovou komisi sjezdu v počtu nejméně 3
členů,
g) mandátovou komisi sjezdu v počtu nejméně
3 členů,
h) volební komisi sjezdu v počtu nejméně 5
členů.
(4) Čestná rada komory a čestná rada okresního
sdružení si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu.
(5) Revizní komise komory a revizní komise
okresního sdružení si ze svého středu volí předsedu.
(6) Pracovní předsednictvo, návrhová komise,
mandátová komise okresního shromáždění, sjezdu a volební
komise okresního shromáždění a sjezdu musí mít lichý
počet členů. Pracovní předsednictvo sjezdu řídí
prezident komory nebo jím pověřený člen pracovního předsednictva.
Pracovní předsednictvo okresního shromáždění řídí předseda
okresního sdružení nebo jím pověřený člen pracovního
předsednictva. Jednotlivé komise volí svého předsedu,
který řídí jejich činnost.
§ 4
(1) Organizaci voleb zajišťuje a za jejich řádný
průběh odpovídá volební komise.
(2) Členové volební komise jsou voleni veřejným
hlasováním. Příslušný orgán rozhodne, zda volba bude
provedena jednotlivě nebo zda celá volební komise bude
volena jedním hlasováním.
(3) Počet členů volební komise sjezdu delegátů
stanoví na návrh představenstva komory sjezd. Počet členů
volební komise okresního shromáždění stanoví představenstvo
okresního sdružení.
(4) Členové volební komise mohou plnit funkci
skrutátorů.
(5) Rozhodnutí volební komise je platné,
jestliže se pro ně vysloví nadpoloviční většina členů
komise.
(6) Stížnosti na průběh a organizaci voleb
řeší volební komise sjezdu nebo volební komise okresního
shromáždění. Stížnost se podává předsedovi příslušné
volební komise do 10 minut po vyhlášení výsledků voleb.
(7) Volební komise rozhodne o každé stížnosti
do jedné hodiny od jejího podání. Své rozhodnutí vyhlásí
sjezdu nebo okresnímu shromáždění. Sjezd nebo okresní
shromáždění jsou oprávněni zrušit rozhodnutí volební
komise o stížnosti, případně vyhlásit okamžité opakování
volebního aktu. Nerozhodne-li volební komise do jedné
hodiny od obdržení stížnosti, rozhodne o stížnosti přímo
sjezd nebo okresní shromáždění.
§ 5
(1) Před započetím voleb vysvětlí pověřený
člen volební komise možnosti a způsoby voleb.
(2) Volba předsedy okresního sdružení probíhá
dvoukolovým způsobem, pokud některý z kandidátů nezíská
již v prvním kole nadpoloviční počet hlasů přítomných
voličů. Do druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším
počtem hlasů z prvního kola. Ve druhém kole musí kandidát
pro zvolení získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných
členů okresního sdružení.
(3) Volba orgánů okresního sdružení probíhá
jednokolovým způsobem. Okresní shromáždění se může před
vlastní volbou rozhodnout aklamací o mandátovém způsobu
voleb a o tom, zda volby proběhnou jednokolově či dvokolově.
Rozhodnutí o způsobu voleb se nepřijímá usnesením a k
jeho přijetí postačí nadpoloviční většina hlasů přítomných
členů. Shromáždění musí stanovit podle jakých mandátů
volba proběhne (např. regionální princip, podle segmentů
- soukromý lékař, zaměstnanec atd.). Oprávnění voliči
hlasují v jednotlivých skupinách.
(4) Volby prezidenta a viceprezidenta komory
probíhají dvoukolovým způsobem, pokud některý z kandidátů
nezíská již v prvním kole nadpoloviční počet hlasů všech
delegátů sjezdu. Do druhého kola postupují dva kandidáti
s nejvyšším počtem hlasů. Pro zvolení ve druhém kole
musí kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů všech
delegátů sjezdu.
(5) Volba ostatních orgánů komory probíhá
zpravidla jednokolovým způsobem. Sjezd se může před
vlastní volbou rozhodnout aklamací o mandátovém způsobu
voleb a o tom, zda volby proběhnou jednokolově či dvoukolově.
Sjezd musí určit, podle jakých mandátů má volba proběhnout.
Při regionálním principu musí sjezd nejprve odsouhlasit výčet
okresů, které dohromady tvoří jednotlivé mandáty. Sjezd
určí, kolik volitelných míst mají jednotlivé mandáty s
přihlédnutím k počtu členů komory v mandátních
oblastech. Sjezd může rozhodnout o mandátním dělení
podle jednotlivých segmentů (např. soukromý lékař nebo
zaměstnanec atp.). Oprávnění voliči hlasují v jednotlivých
skupinách.
§ 6
(1) Určený člen volební komise provede zahájení
voleb. Členové volební komise rozdají oprávněným voličům
volební lístky a počet rozdaných volebních lístků
zaznamenají.
(2) Volební lístky musí být označeny a musí
obsahovat rubriky s názvy volených orgánů a funkcí. V případě
dvoukolového způsobu voleb musí být volební lístky pro
první a druhé kolo odlišeny. V případě mandátového způsobu
voleb musí být volební lístky odlišeny podle jednotlivých
mandátových skupin voličů.
(3) Pověřený člen volební komise seznámí
oprávněné voliče s počtem jmen, který může být maximálně
do jednotlivých rubrik vepsán. Ten nesmí převýšit maximální
limit, určený pro volený orgán, či funkci příslušnými
ustanoveními organizačního a volebního řádu.
(4) Vlastní průběh volby probíhá takto:
a) oprávnění voliči osobně vyznačí čitelně
jména a příjmení lékařů, které volí do příslušných
orgánů bez ohledu na to, zda jsou na jednání přítomni,
či nikoliv. Oprávněný volič musí do jednotlivých rubrik
vepsat jména různých lékařů,
b) při volbách do orgánů nebo funkcí okresního
sdružení je možno volit kteréhokoliv člena okresního
sdružení, při volbách do orgánů nebo funkcí komory kteréhokoliv
člena komory; volený člen komory musí vyslovit souhlas s
volbou do konkrétní funkce nebo orgánu do konce volebního
shromáždění (sjezdu),
c) počet jmen vepsaných na volební lístek
nesmí překročit stanovený limit,
d) fyzická nepřítomnost voleného lékaře na
volebním aktu nemá vliv na jeho zvolení, pokud vyslovil s
volbou souhlas,
e) v prvé části voleb na sjezdu volí oprávnění
voliči prezidenta komory. Po vyhlášení výsledků voleb
prezidenta zvolí oprávnění voliči viceprezidenta komory,
pokud jeho volební období končí současně s volebním
obdobím prezidenta komory,
f) po ukončení voleb prezidenta a
viceprezidenta komory následuje volba představenstva komory,
pokud volební období představenstva komory končí současně
s volebním obdobím prezidenta a viceprezidenta komory,
g) v prvé části voleb na okresním shromáždění
zvolí oprávnění voliči předsedu okresního sdružení.
Po vyhlášení výsledku volby zvolí oprávnění voliči představenstvo
okresního sdružení.
(5) Vyplněný volební lístek vloží každý
volič osobně (zastoupení je možné jen výjimečně ze závažných
důvodů předsedou volební komise) do zapečetěné a uzamčené
volební schránky. Jako první hlasují členové volební
komise, po nich ostatní bez určení pořadí.
(6) Volební komise za účasti všech svých členů
a bez přítomnosti cizích osob odemkne a rozpečetí volební
schránku, spočítá odevzdané volební lístky a rozdělí
je na platné a neplatné. Průběh sčítání může na místě
sledovat příslušná revizní komise, která však nesmí do
sčítání hlasů zasahovat. Při pochybnosti o regulérnosti
postupu členů volební komise, revizní komise navrhne
sjezdu nebo okresnímu sdružení opakování voleb a zvolení
nové volební komise. O návrhu rozhodne aklamací sjezd nebo
okresní shromáždění.
(7) Neplatné volební lístky jsou takové,
které nejsou na předepsaných tiskopisech. Hlas voliče je
neplatný, nelze-li napsané příjmení přiřadit některému
z kandidátů nebo je-li pochybnost, komu z kandidátů patří
pro zaměnitelnost. Hlas voliče je dále neplatný, je-li
navrhováno více kandidátů, než připouští limit. Ve
sporných případech rozhoduje o platnosti volebního lístku
a hlasu voliče volební komise hlasováním.
(8) Volební komise sestaví pořadí všech
kandidátů do jednotlivých orgánů, případně funkcí dle
počtu odevzdaných hlasů.
a) V případě jednokolového způsobu voleb
jsou kandidáti, kteří obdrželi absolutně nejvyšší počet
hlasů zvoleni do příslušných orgánů a funkcí. Neobdrží-li
kandidát do funkce delegát sjezdu (náhradník delegáta
sjezdu) nejméně 1/3 hlasů přítomných voličů, není
zvolen. Při nedosažení požadovaného počtu členů orgánu
se provede doplňující volba,
b) v případě dvoukolového způsobu voleb určí
volební komise k postupu do druhého kola kandidáty s
absolutně nejvyšším počtem hlasů tak, aby jejich počet
odpovídal dvojnásobku určeného limitu pro jednotlivé orgány.
Tento limit může být rozšířen v případě rovnosti hlasů
na posledním místě. Tyto kandidáty určený člen volební
komise veřejně vyhlásí. Poté se opakuje celý postup,
stanovený pro jednokolový způsob voleb s použitím
hlasovacích lístků pro druhé kolo,
c) není-li zvolen dostatečný počet členů příslušného
voleného orgánu, popř. kandidátů pro druhé kolo voleb,
provede se doplňující volba. Zůstane-li
počet přítomných voličů ověřený mandátovou komisí
stejný nebo vyšší než počet voličů ověřených touto
komisí při předchozí volbě, může být doplňující
volba provedena na stejném volebním shromáždění jako
tato předchozí volba. Pokud se ověřený počet voličů
provádějících předchozí volbu sníží, doplňující
volba se koná až na dalším volebním shromáždění.
(9) V případě rovnosti hlasů rozhodují buď
oprávnění voliči aklamací, nebo volební komise losem.
(10) Určený člen volební komise vyhlásí jména
zvolených členů orgánů a funkcionářů.
(11) V případě, že zvolený člen získal
potřebný počet hlasů ke zvolení do více orgánů či
funkcí, které dle zákona nebo stavovského předpisu nemůže
vykonávat současně, oznámí, kterou volbu preferuje. Do
tohoto orgánu je pak zařazen. Na místo, které uvolnil,
postupuje další člen v pořadí s absolutně nejvyšším
počtem hlasů. Toto pravidlo se však neuplatní v případě
současné volby za delegáta sjezdu komory a člena představenstva
nebo člena revizní komise okresního sdružení.
(12) Určený člen volební komise vyhlásí
konečné složení zvolených orgánů a funkcionářů.
Uvede rovněž pořadí dalších kandidátů dle absolutních
počtů odevzdaných hlasů. Tito kandidáti budou vedeni jako
náhradníci s právem být doplněni do orgánů a do funkce
delegát sjezdu v případě, že některý z členů zvolených
orgánů přestane svou funkci vykonávat. Náhradník do
funkce delegát sjezdu může kromě trvalého doplnění
(kooptace) také jednorázově zastoupit zvoleného delegáta
na sjezdu, pokud se zvolený delegát nemůže sjezdu zúčastnit.
Zastoupení je v tomto případě pouze pro účel jednoho
konkrétního sjezdu, kterého se zvolený delegát nemohl zúčastnit.
Zvolený delegát poté svou funkci nadále vykonává.
Zastupující delegát se musí prokázat písemným zmocněním
okresního sdružení.
(13) Pověřený člen volební komise požádá
členy nově volbou ustaveného orgánu, aby určili datum
prvního zasedání orgánu, na kterém zvolí předsedu, popřípadě
místopředsedu, orgánu. Zvolený prezident komory,
viceprezident komory, předseda okresního sdružení, jakož
i zvolení členové představenstva komory a členové představenstva
okresního sdružení převezmou výkon svých funkcí do
deseti dnů od zvolení.
(14) Přestane-li člen orgánu nebo delegát
sjezdu v průběhu volebního období vykonávat svou funkci:
a) je za něj doplněn náhradník vzešlý z předešlých
voleb podle pořadí dle získaných hlasů (odst. 12). Doplnění
provede na svém nejbližším zasedání orgán, jehož člen
podal písemnou rezignaci nebo přestal být členem komory. V
případě, že několik náhradníků získalo ve volbách
stejný počet hlasů, rozhodne se v okamžiku doplnění mezi
nimi losem.
b) nemůže-li být doplněn náhradník, vzešlý
z předešlých voleb, protože nepřijme funkci v době svého
doplnění a nebo není-li další náhradník, musí být
provedeny doplňovací volby do příslušného orgánu pouze
tehdy, pokud by počet členů orgánu klesl pod zákonem
stanovený počet. Doplňovací volby se musí uskutečnit do
90 dnů. Funkční období náhradníka, doplněného nebo
zvoleného v doplňovacích volbách trvá do konce řádného
volebního období orgánů nebo funkce, do které byl doplněn.
(15) Volební komise okresního shromáždění
zveřejní výsledky voleb jejich vyhlášením na okresním
shromáždění a zápisem z jednání. Zápis předá kanceláři
příslušného okresního sdružení do týdne od ukončení
voleb. Zápis je k nahlédnutí členům okresního sdružení.
(16) Volební komise sjezdu zveřejní výsledky
voleb jejich vyhlášením v průběhu konání sjezdu. Ve lhůtě
do dvou měsíců je rovněž zveřejní v časopisu komory.
§ 7
(1) Volební komise vyhotoví zápis o průběhu
a výsledcích voleb, který podepíší všichni její členové.
Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2) Způsob nakládání s písemnými materiály:
a) v případě okresního shromáždění jsou
platné i neplatné volební lístky spolu s jedním
stejnopisem zápisu volební komise představenstvem okresního
sdružení archivovány po celé volební období. Kopie zápisu
volební komise postoupí předseda okresního sdružení představenstvu
komory do jednoho měsíce od konání voleb;
b) v případě sjezdu jsou všechny písemnosti
archivovány představenstvem komory po dobu deseti let.
(3) Představenstvo okresního sdružení
vyhotoví na základě výsledků voleb seznam zvolených
delegátů sjezdu, který zašle kanceláři komory do 30 dnů
ode dne konání voleb. V seznamu se u každého delegáta
uvede jméno, příjmení a bydliště. Změny údajů uvedených
v seznamu, oznámí představenstvo okresního sdružení
kanceláři komory do 30 dnů ode dne, kdy se o změnách dozvědělo.
§ 8
(1) Abdikace představenstva, prezidenta,
viceprezidenta, čestné rady a revizní komise komory:
a) oznámí-li představenstvo abdikaci mimo
sjezd delegátů, je povinno do 90 dnů svolat delegáty k
volbě nového představenstva, do té doby pokračuje ve své
činnosti,
b) oznámí-li prezident svou abdikaci, vykonává
jeho povinnosti viceprezident. Představenstvo je povinno do
90 dnů svolat delegáty k volbě nového prezidenta,
c) oznámí-li svou abdikaci prezident i
viceprezident, vykonává povinnosti prezidenta komory představenstvem
zvolený člen představenstva. Představenstvo je povinno do
90 dnů svolat delegáty k volbě nového
prezidenta i viceprezidenta,
d) oznámí-li abdikaci předseda čestné rady
nebo revizní komise, je do orgánu doplněn náhradník a ve
lhůtě do 30 dnů orgán zvolí nového předsedu.
Abdikuje-li člen čestné rady nebo revizní komise, je doplněn
náhradník.
(2) Odvolání představenstva, prezidenta,
viceprezidenta, čestné rady nebo revizní komise komory je
platné, pokud se pro ně vyslovila nadpoloviční většina všech
delegátů sjezdu.
a) Při odvolání prezidenta, viceprezidenta
nebo představenstva komory nebo současném odvolání představenstva
komory a prezidenta a viceprezidenta, vykonávají odvolaní
funkcionáři svoji funkci do mimořádného volebního
sjezdu, který svolá představenstvo, v případě jeho nečinnosti
revizní komise ve lhůtě nejméně 60 a nejvíce 90 dnů ode
dne odvolání. Odvolaný prezident, viceprezident a představenstvo
činí do volby nových orgánů pouze rozhodnutí nezbytná
pro běžný chod komory. Tato rozhodnutí musí být
spolupodepsána předsedou revizní komise komory a předsedou
čestné rady komory. Odvolané orgány nesmí činit žádná
závažná hospodářská rozhodnutí, nesmí provádět převody
majetku a nesmí činit žádná strategická rozhodnutí.
b) Při odvolání revizní komise nebo čestné
rady vykonávají odvolaní funkcionáři svoji funkci do mimořádného
volebního sjezdu, který představenstvo svolá ve lhůtě
nejméně 60 a nejvíce 90 dnů ode dne odvolání. Odvolaná
revizní komise nebo čestná rada činí do volby nových orgánů
pouze rozhodnutí nezbytná pro běžný chod komory.
(3) Ustanovení předchozích odstavců se použijí
pro analogické situace na úrovní okresního sdružení.
§ 9
Přechodné ustanovení.
Představenstvo okresního sdružení zvolí místopředsedu
okresního sdružení na nejbližším zasedání. Délka
volebního období orgánů zvolených v době účinnosti předchozího
volebního řádu se dnem účinnosti tohoto volebního řádu
prodlužuje na délku v něm stanovenou. Delegáty sjezdu po
účinností tohoto předpisu jsou ti zvolení delegáti, kteří
získali nejvyšší počet hlasů a jejich celkový počet
odpovídá § 3 odst. 1 písm. c) tohoto předpisu. Zbývající
delegáti s nižším počtem hlasů se stávají náhradníky
delegátů sjezdu. V případě rovnosti hlasů rozhoduje představenstvo
příslušného okresního sdružení komory losem. Představenstvo
okresního sdružení také může rozhodnout o konání nových
voleb delegátů sjezdu do doby konání sjezdu komory v roce
2001.
§ 10
Pro účely tohoto volebního řádu se volebním
obdobím podle § 1, odst. 3 rozumí výkon funkce v délce
odpovídající nejméně 1/2 volebního období.
§ 11
Zrušuje se volební řád České lékařské
komory ze dne 01. 01. 1999. Počet delegátu sjezdu zůstává
pro účely sjezdů konaných v kalendářním roce 2000
zachován dle volebního řádu ze dne 01.01.1999.
§ 12
Tento Stavovský předpis č. 2 - Volební řád
České lékařské komory nabývá účinnosti dnem 01. 11.
2000. |