Disciplinární řád České lékařské komory
(platný do 31. prosince 2000)

Sjezd České lékařské komory podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře (dále jen "zákon č. 220/1991 Sb."), a v souladu s § 12 odst. 6 a § 18 odst. 5 stavovského předpisu č. 1 - Organizačního řádu vydává tento

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD
ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

H L A V A   I
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1
Východiska a principy

(1) Veškerá porušení povinností člena České lékařské komory (dále jen "komora") stanovených zákonem č. 220/1991 Sb., stavovskými předpisy a vyplývajících z etického kodexu včetně chování poškozujícího dobrou pověst lékařského stavu jsou považována za disciplinární provinění a budou řešena podle tohoto disciplinárního řádu, pokud je jejich závažnost sto poškodit dobré jméno a pověst jednotlivého lékaře, zdravotnického zařízení či lékařského stavu. Za taková provinění se zejména považuje:

1. neplnění povinnosti věnovat se nemocnému, přijatému do lékařského ošetřování, nestarat se náležitě a svědomitě o nemocného, nedbat o jeho zdraví podle zásad současné lékařské vědy, zkušeností a platných předpisů,
2. vědomé předepisování léků neodpovídajících nemoci pacienta, předepisování látek za účelem dopingu a látek, na něž vzniká závislost, aniž jsou nezbytné k léčebným účelům,
3. vystavování nepravdivých lékařských vysvědčení,
4. předování léků a léčebných přípravků nikoliv se zřetelem na jejich léčebnou vhodnost a účelnost, nýbrž proto, že je na nich lékař hmotně zainteresován,
5. zneužívání vztahu nemocného k lékaři nebo závislosti nemocného na lékaři, a to zejména k získání majetkového nebo jiného prospěchu anebo neoprávněné výhody lékařem,
6. porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem lékařského povolání,
7. hrubé a neuctivé chování k nemocnému, ke kolegům, k okolí,
8. zanedbávání sebevzdělávání lékaře s následkem opakování profesních chyb,
9. zneužití citového vztahu mezi lékařem a nemocným,
10. znevažování práce jiných lékařů před nemocnými a na veřejnosti,
11. nabízení či přijímání provize za účelem provádění vyšetřovacích či léčebných úkonů,
12. nedůstojné a vtíravé nabízení lékařské pomoci nedůstojnými inzeráty, letáky a jinými nevhodnými prostředky, podporování a krytí neoprávněného léčení v jakékoli formě a potulné praxe,
13. nepravdivá výpověď lékaře jako svědka v disciplinárním řízení nebo úmyslně nepravdivý odborný nebo znalecký posudek,
14. vědomé uvedení nesprávných či lživých údajů při obvinění kolegy, mající za následek projednávání před čestnou radou.

(2) Disciplinární řád upravuje postup disciplinárních orgánů komory, práva a povinnosti účastníků disciplinárního řízení a úkony, které s disciplinárním řízením bezprostředně souvisejí tak, aby byl spolehlivě zjištěn skutkový stav věcí a bylo zajištěno

1. spravedlivé rozhodnutí o disciplinárním provinění, pokud se prokáže, že k němu došlo, a o disciplinárním opatření, nebo
2. ochrana disciplinárně obviněného lékaře, pokud se prokáže, že k disciplinárnímu provinění nedošlo.

§ 2
Společná ustanovení

(1) Disciplinární řízení může být vedeno proti každému lékaři, členu komory.

(2) Disciplinární řízení může být vedeno jen z důvodů a způsobem, stanoveným Disciplinárním řádem.

(3) Dokud pravomocným disciplinárním rozhodnutím není potvrzeno disciplinární provinění, nelze na člena komory, proti němuž je disciplinární řízení vedeno, hledět, jako by byl vinen.

(4) Disciplinární řízení musí být disciplinárními orgány prováděno co nejrychleji, s plným šetřením práv člena komory, tak aby bylo skončeno zpravidla do 6 měsíců.

(5a) Disciplinární orgány postupují při přípravě a v průběhu disciplinárního řízení tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci a při svém rozhodování z něho vycházejí; objasňují se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící proti obviněnému i okolnosti svědčící v jeho prospěch a provádějí v obou směrech důkazy, nevyčkávajíce návrhu stran.

(5b) Disciplinární spis obsahuje zejména došlé oznámení či stížnost, disciplinární žalobu či návrh na odložení věci, písemné závěry z disciplinárního jednání a rozhodnutí senátu a další doklady nutné k dokumentaci řízení, např. rozhodnutí senátu o zastavení řízení nebo usnesení senátu o přerušení řízení, vyjádření disciplinárně obviněného, zápisy z jednání, zápisy výpovědí svědků. Do disciplinárního spisu mají právo nahlížet a činit si z něj výpisky či fotokopie všichni účastníci řízení v celém jeho průběhu. Disciplinární spis je archivován poslední instancí, která v disciplinárním řízení pravomocně rozhodla.

(6) Disciplinární orgány hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu v jednotlivých částech i v jejich souhrnu.

(7) Disciplinárně obviněný musí být v každém období řízení poučen o svých právech a musí mu být umožněno, aby svá práva uplatnil.

(8) Disciplinární provinění nelze projednat, uplynula-li od jeho spáchání promlčecí doba, jež činí jeden rok. Běh promlčecí doby se staví dnem, kdy došlo komoře oznámení nebo stížnost, které jsou podkladem pro disciplinární řízení, po dobu trvání předběžného šetření (§ 10), po dobu trvání disciplinárního řízení (§ 15) a po dobu řízení podle § 40 a 41.

(9) Došlo-li oznámení nebo stížnost orgánu nebo funkcionáři komory, který není příslušný k jeho řešení, je tento povinen bez zbytečného odkladu ho postoupit orgánu příslušnému.

ORGÁNY ČINNÉ V ŘÍZENÍ PODLE DISCIPLINÁRNÍHO ŘÁDU
§ 3

Orgány činnými v řízení podle Disciplinárního řádu jsou

1. revizní komise okresního (obvodního) sdružení lékařů (dále jen "okresní sdružení"),
2. čestná rada okresního sdružení,
3. čestná rada komory.

§ 3a

Revizní komise okresního sdružení provádí předběžné šetření a podává návrh na způsob vyřízení podání na člena okresního sdružení.

§ 4

(1) Činnost čestné rady okresního sdružení upravuje ustanovení § 13 zákona č. 220/1991 Sb. a § 12 Organizačního řádu.

(2) Čestná rada okresního sdružení vykonává disciplinární pravomoc vůči lékařům, kteří jsou členy okresního sdružení, při kterém je ustavena.

§ 5

(1) Činnost čestné rady komory upravují ustanovení § 18 zákona č. 220/1991 Sb. a § 18 Organizačního řádu.

(2) Čestná rada komory vykonává odvolací řízení k rozhodnutí čestné rady okresního sdružení a disciplinární řízení, které jí bylo postoupeno čestnou radou okresního sdružení (§ 28 odst. 3).

§ 6

(1) Čestné rady jednají v plénu nebo v senátech.

(2) Čestná rada v plénu:

1. analyzuje a vyhodnocuje své poznatky a předkládá doporučení ostatním orgánům komory na své úrovni,
2. projednává návrhy na odložení věci podle § 14,
3. jedná dle potřeby, nejméně však jedenkrát za rok.

(3) Senáty čestné rady okresního sdružení (dále jen senáty) mají tři členy; jmenuje je vždy k projednání jednotlivých případů předseda čestné rady z řad jejích členů; zároveň jmenuje předsedu senátu, kterým je zpravidla jeho věkově nejstarší člen.

(4) Senáty čestné rady komory mají 3 členy; jmenuje je vždy k projednání jednotlivých případů předseda čestné rady komory z řad jejích členů; zároveň jmenuje předsedu senátu. Jednání senátu se může zúčastnit právník komory.

§ 6a
Místní příslušnost

(1) K vedení předběžného šetření je příslušná revizní komise okresního sdružení, jehož je lékař, proti němuž podání směřuje, členem v době přijetí podání komorou, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) K vedení disciplinárního řízení je příslušná čestná rada okresního sdružení, jehož je lékař, proti němuž podání směřuje, členem v době podání disciplinární žaloby nebo návrhu na odložení věci revizní komisí, pokud není dále stanovené jinak.

§ 7
Vyloučení pro podjatost

(1) Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen člen revizní komise nebo čestné rady, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům.

(2) O vyloučení člena revizní komise rozhoduje předseda revizní komise, v případě pochybnosti o nepodjatosti předsedy revizní komise členové revizní komise hlasováním.

(3) O vyloučení člena senátu rozhoduje předseda čestné rady, v případě pochybnosti o nepodjatosti předsedy čestné rady členové čestné rady hlasováním.

(4) O vyloučení revizní komise okresního sdružení z projednávání a rozhodování věci rozhoduje revizní komise komory. O vyloučení čestné rady okresního sdružení z projednávání a rozhodování věci rozhoduje čestná rada komory. Současně rozhodnou o odejmutí případu vyloučenému orgánu a postoupení orgánu jiného okresního sdružení.

§ 8
Účastníci disciplinárního řízení

Účastníkem disciplinárního řízení je člen komory, proti němuž bylo zahájeno disciplinární řízení, a pověřený člen revizní komise, který jménem komory přednese senátu návrh na zahájení disciplinárního řízení (dále jen disciplinární žaloba).

§ 9
Práva účastníků disciplinárního řízení

(1) Účastník disciplinárního řízení má právo:

1. podat námitku proti složení senátu,
2. nahlížet do disciplinárního spisu a dělat z něho výpisy,
3. navrhovat provedení důkazů,
4. účastnit se projednávání věci před senátem, klást otázky svědkům a znalcům, vyjadřovat se k prováděným důkazům a na závěr jednání se vyjádřit ke skutkové a právní stránce projednávané věci,
5. podat opravný prostředek proti rozhodnutí senátu, je-li přípustný.

(2) Disciplinárně obviněný má dále právo

1. vyjádřit se k obvinění a k disciplinární žalobě,
2. zvolit si zástupce z řad členů komory; při řízení před čestnou radou komory také právního zástupce.

H L A V A   I I
PŘEDBĚŽNÉ ŠETŘENÍ

§ 10

(1) Oznámení a stížnost na lékaře, případně na zdravotnické zařízení může Komoře podat kdokoliv. Revizní komise okresního sdružení zahajuje předběžné šetření na základě písemného podání. Anonymní stížnosti nejsou podkladem pro disciplinární řízení.

(2) Předseda revizní komise určí jednoho z členů revizní komise, kterému předá obvinění. Dbá přitom o to, aby jím nebyl člen, u něhož by mohla vzniknout důvodná pochybnost o nepodjatosti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1.

(3) Nemůže-li předseda revizní komise ze členů revizní komise okresního sdružení jmenovat pověřeného člena z důvodů podjatosti, sdělí tuto skutečnost do 14 dnů předsedovi revizní komise komory, který deleguje předběžné šetření v této věci na revizní komisi jiného okresního sdružení. Předseda revizní komise okresního sdružení může ve výjimečných případech požádat o delegaci předběžného šetření také z důvodů vhodnosti. Předseda revizní komise komory může z důvodů podjatosti členů revizní komise okresního sdružení nebo z důvodů vhodnosti delegovat předběžné šetření na revizní komisi jiného okresního sdružení také z vlastního podnětu.

§ 11

(1) Pověřený člen revizní komise je oprávněn prošetřit a ověřit podstatu obvinění.

(2) Je-li na podkladě zjištěných skutečností důvodné podezření, že se lékař dopustil disciplinárního provinění, sdělí pověřený člen lékaři podstatu obvinění a současně mu oznámí, že se k obvinění může písemně vyjádřit v přiměřené lhůtě, kterou mu určí.

(3) Byla-li podána stížnost nebo oznámení na zdravotnické zařízení, musí být v předběžném šetření určeno, zda není důvodné podezření, že se lékař tohoto zdravotnického zařízení dopustil disciplinární provinění.

§ 12

(1) V průběhu předběžného šetření nebo v jeho závěru může pověřený člen revizní komise předložit věc revizní komisi ke konzultativnímu posouzení ohledně dalšího postupu.

(2) Pověřený člen revizní komise předloží revizní komisi věc k posouzení tehdy, má-li za to, že je třeba věc odložit, protože skutek, který je předmětem předběžného šetření, není disciplinárním proviněním nebo byl-li skutek, který je předmětem předběžného šetření, promlčen podle § 2 odstavce 8. Revizní komise po projednání věci buď vezme stanovisko pověřeného člena revizní komise souhlasně na vědomí, nebo mu vrátí věc se závazným pokynem, aby v řízení pokračoval; při tom podle potřeby uvede úkony, které mají být ještě provedeny.

§ 13

(1) Pokud revizní komise dojde k názoru, že věc je dostatečně prošetřena, vypracuje předseda nebo jím pověřený člen revizní komise disciplinární žalobu nebo návrh na odložení věci, který předá předsedovi čestné rady okresního sdružení, jehož je lékař proti němuž podání směřuje členem.

(1a) Přestane-li být tento lékař členem okresního sdružení, jehož revizní komise předběžné šetření provedla, předá se disciplinární žaloba nebo návrh na odložení věci předsedovi revizní komise okresního sdružení, jehož se stal lékař členem. Ztotožní-li se revizní komise s postoupenou disciplinární žalobou nebo návrhem na odložení věci, předá je předsedovi čestné rady; současně předseda revizní komise jmenuje pověřeného člena, který bude účastníkem disciplinárního řízení (§ 8). V opačném případě pokračuje revizní komise v předběžném šetření.

(2) Disciplinární žaloba nebo návrh na zastavení řízení se musí vyrovnat se všemi obviněními, uvedenými ve stížnosti.

(3) Disciplinární žaloba musí směřovat proti konkrétnímu lékaři.

(4) Disciplinární žaloba nebo návrh na odložení věci musejí být podány zpravidla nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy předsedovi revizní komise došlo obvinění, případně rozhodnutí předsedy čestné rady okresního sdružení podle § 14 odst. 2. V případě postupu podle § 41 se tato lhůta prodlužuje o tři měsíce.

(5) Disciplinární žaloba musí obsahovat zejména popis skutku, v němž je spatřováno disciplinární provinění, odůvodnění a návrh na provedení důkazů při disciplinárním jednání.

§ 14
Odložení věci

(1) Návrh na odložení věci projedná čestná rada okresního sdružení v plénu. Pokud čestná rada shledá, že návrh je důvodný, do 30 dnů vydá v tomto smyslu rozhodnutí. Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok a odůvodnění, případně poučení o možnosti pokračování v předběžném šetření podle odstavce 4. Rozhodnutí o odložení věci nabývá právní moci dnem vydání.

(2) Pokud čestná rada okresního sdružení shledá návrh na odložení nedostatečně odůvodněným, vrátí věc do 30 dnů usnesením zpět revizní komisi okresního sdružení k doplnění. Pokud čestná rada okresního sdružení shledá návrh na odložení nedůvodným, vrátí věc do 30 dnů usnesením zpět revizní komisi okresního sdružení k novému projednání.

(3) Předseda čestné rady okresního sdružení doručí písemné rozhodnutí o odložení věci disciplinárně obviněnému lékaři, případně jeho zvolenému zástupci, pověřenému členu revizní komise a tomu, na jehož podání bylo předběžné šetření zahájeno, do vlastních rukou, do 10 dnů od data rozhodnutí se stručným uvedením důvodů, proč člen komory není disciplinárně stíhán.

(4) V předběžném šetření, které bylo zastaveno odložením věci pro promlčení podle § 2 odst. 8 se však pokračuje, prohlásí-li lékař proti němuž podání směřovalo do 3 dnů od doručení rozhodnutí o odložení věci, že na projednání věci trvá. O tom je třeba tohoto lékaře poučit.

(5) Stejnopis rozhodnutí o odložení věci doručí předseda čestné rady do 15 dnů od nabytí právní moci představenstvu okresního sdružení a čestné radě komory.

H L A V A   I I I
DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ

§ 15
Zahájení disciplinárního řízení

(1) Disciplinární řízení je zahájeno, jakmile disciplinární žaloba došla předsedovi čestné rady.

(2) Disciplinární žaloba může být vzata pověřeným členem revizní komise zpět, a to i v průběhu odvolacího řízení.

§ 16
Nepřípustnost disciplinárního řízení

(1) Disciplinární řízení nemůže být zahájeno, a bylo-li již zahájeno, musí být kdykoliv v jeho průběhu zastaveno,

1. byl-li skutek promlčen podle § 2 odstavce 8,
2. vzal-li pověřený člen revizní komise disciplinární žalobu zpět,
3. přestal-li disciplinárně obviněný lékař být členem komory,
4. skončilo-li dřívější disciplinární řízení proti témuž obviněnému pro týž skutek pravomocným rozhodnutím, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno (§ 40).

    

(2) Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok a odůvodnění, případně poučení o možnosti pokračování v řízení podle odstavce 3.

(3) V disciplinárním řízení, které bylo zastaveno podle odstavce 1 písmena a) a b) se však pokračuje, prohlásí-li obviněný do 3 dnů od doručení rozhodnutí o zastavení řízení, že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.

PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
§ 17

(1) Předseda čestné rady jmenuje pro projednání věci senát po předchozím dotazu u jeho členů, zda není překážka, která by bránila jejich účasti na projednávání věci. Zjistí-li takovou překážku, jmenuje nového člena. Jakmile byl senát ustanoven, doručí jeho předsedovi disciplinární spis.

(2) Nemůže-li předseda čestné rady ze členů čestné rady okresního sdružení senát jmenovat z důvodů podjatosti, sdělí tuto skutečnost do 14 dnů předsedovi čestné rady komory, který deleguje projednání této věci na čestnou radu jiného okresního sdružení. Předseda čestné rady okresního sdružení může ve výjimečných případech požádat o delegaci také z důvodů vhodnosti. Předseda čestné rady komory může z důvodů podjatosti členů čestné rady okresního sdružení nebo z důvodů vhodnosti delegovat předběžné šetření na čestnou radu jiného okresního sdružení také z vlastního podnětu.

(3) Předseda senátu nejprve zkoumá, zda řízení nemá být zastaveno, přerušeno nebo doplněno, nebo zda věc nemá být postoupena jinému orgánu.

Postoupení, přerušení a zastavení řízení
§ 18

(1) Senát postoupí věc jinému příslušnému orgánu, jestliže skutek uvedený v disciplinární žalobě není disciplinárním proviněním, ale nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že je postižitelný podle jiných předpisů.

(2) Senát může řízení usnesením přerušit, bylo-li proti disciplinárně obviněnému pro týž skutek zahájeno řízení před jiným orgánem.

(3) Byl-li disciplinárně obviněný v řízení před jiným orgánem postižen, senát disciplinární řízení zastaví, jestliže postih lze z hlediska účelu disciplinárního řízení považovat za dostatečný. Nebyl-li disciplinárně obviněný v řízení před jiným orgánem postižen, nebo nelze-li jiný postih považovat z hlediska účelu disciplinárního řízení za dostatečný, senát v disciplinárním řízení pokračuje.

§ 19

(1) Senát o zastavení, postoupení nebo přerušení řízení rozhodne bez účasti disciplinárně obviněného, jeho zástupce a pověřeného člena revizní komise. Rozhodnutí o zastavení nebo postoupení, či usnesení o přerušení řízení musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok a odůvodnění.

(2) Rozhodnutí o zastavení nebo postoupení, či usnesení o přerušení řízení doručí předseda senátu do 10 dnů do vlastních rukou disciplinárně obviněnému, jeho zástupci, pověřenému členu revizní komise a tomu, kdo dal podnět k zahájení šetření. Stejnopis rozhodnutí o zastavení nebo postoupení řízení odešle do 15 dnů od nabytí právní moci představenstvu okresního sdružení a čestné radě komory.

§ 20

Není-li věc náležitě objasněna, provede předseda senátu nebo jiný pověřený člen senátu potřebné doplňující šetření.

§ 21

Není-li třeba postupovat podle § 18 až § 20, určí předseda senátu termín jednání. Předvolání k jednání se doručí disciplinárně obviněnému do vlastních rukou spolu s disciplinární žalobou. Současně se disciplinárně obviněnému oznámí jména členů senátu s výzvou, aby bezodkladně vznesl případnou námitku podjatosti. Stejné předvolání a výzva se doručí pověřenému členovi revizní komise. Předvolání s disciplinární žalobou a oznámením o složení senátu musí být doručeno disciplinárně obviněnému nejméně 15 kalendářních dnů předem. Ve stejné lhůtě je o jednání vyrozuměn pověřený člen revizní komise. Disciplinárně obviněný má právo písemně se k disciplinární žalobě vyjádřit. Nebyla-li lhůta u některého z účastníků dodržena, je možné konat jednání jen s jeho výslovným souhlasem.

JEDNÁNÍ PŘED SENÁTEM
§ 22

(1) Jednání před senátem se koná za stálé přítomnosti senátu. Řídí je předseda senátu. Účast pověřeného člena revizní komise je povinná. Disciplinárně obviněný má být zásadně přítomen; v jeho nepřítomnosti lze jednat jen tehdy, když se bez náležité omluvy nedostaví nebo když předem požádá, aby se jednání konalo v jeho nepřítomnosti. Na žádost může senát, po předchozím souhlasném vyjádření disciplinárně obviněného a pověřeného člena revizní komise, připustit účast jiných osob, zejména toho, kdo byl jednáním disciplinárně obviněného dotčen ve svých právech. V přítomnosti osob, jejichž účast při jednání byla dle předchozí věty připuštěna, nesmějí být probírány skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti.

(2) Jednání před senátem čestné rady okresního sdružení je neveřejné. Právo účastnit se jednání má zástupce disciplinárně obviněného a člen čestné rady komory dle § 2 odst. 2 Jednacího řádu.

(3) Jednání před senátem čestné rady komory může být přítomen každý člen komory.

(4) O jednání se pořídí zápis, který diktuje předseda senátu zapisovateli příp. pověřenému členu senátu, pokud nebyla účast zapisovatele připuštěna. Zapisovatel je vázán povinností mlčenlivosti. Zápis má poskytnout výstižný obraz o jednání a je součástí disciplinárního spisu.

§ 23

(1) Po zahájení jednání přednese pověřený člen revizní komise disciplinární žalobu. Poté se umožní disciplinárně obviněnému případně jeho zástupci, aby se k žalobě vyjádřil. Není-li disciplinárně obviněný případně jeho zástupce přítomen nebo nebylo-li využito práva ústně se vyjádřit, přečte se písemné vyjádření disciplinárně obviněného k disciplinární žalobě, pokud bylo podáno.

(2) Po výpovědi disciplinárně obviněného případně jeho zástupce následuje dokazování. Za důkaz může sloužit vše, čím lze přispět k objasnění věci, zejména výpověď svědků, listiny a odborné a znalecké posudky.

§ 24
Svědci

(1) Členové komory jsou povinni jako svědci v řízení před disciplinárními orgány komory pravdivě vypovídat. Jiné osoby mohou být vyslechnuty jako svědci, pokud jsou k tomu ochotny.

(2) Svědek nesmí být vyslechnut o okolnostech, které tvoří státní tajemství, ledaže by byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn.

(3) Členové komory mají právo odepřít výpověď, jsou-li příbuznými disciplinárně obviněného v pokolení přímém včetně vztahu osvojitelského, jeho sourozencem, manželem nebo druhem, nebo jestliže by výpovědí mohli způsobit nebezpečí trestního stíhání nebo disciplinárního řízení sobě, uvedeným osobám nebo jiné osobě, jejíž újmu by mohli pociťovat jako újmu vlastní.

(4) Odepření výpovědi členem komory z jiných než výše uvedených důvodů je disciplinárním proviněním ve smyslu § 1 odst. 2 tohoto Disciplinárního řádu.

(5) Svědka je třeba před výslechem poučit o jeho právech a povinnostech a významu jeho svědecké výpovědi pro zjištění skutečného stavu věci.

§ 25

Ukáže-li se v průběhu jednání potřeba doplnit řízení důkazy, jež nelze ihned opatřit, senát jednání odročí.

§ 26

Po skončení dokazování udělí předseda senátu slovo k závěrečným řečem. Nejprve hovoří pověřený člen revizní komise, po něm zástupce disciplinárně obviněného a naposledy disciplinárně obviněný. Je-li disciplinárně obviněných více, určí pořadí jejich závěrečných řečí a závěrečných řečí jejich zástupců předseda senátu.

§ 27

Po závěrečných řečech následuje neveřejná porada senátu o rozhodnutí za účasti zapisovatele, pokud byl k jednání přizván. Hlasuje se v abecedním pořádku a to nejprve o vině. Předseda senátu hlasuje poslední. Nikdo z členů senátu se nesmí hlasování zdržet. Rozhoduje většina hlasů. V případě uznání viny se obdobně hlasuje o disciplinárním opatření.

ROZHODNUTÍ
§ 28

(1) Senát může rozhodnout jen o skutku, který je uveden v disciplinární žalobě. Senát musí rozhodnout o všech skutcích, které jsou uvedeny v disciplinární žalobě.

(2) Rozhodnutím senát

1. disciplinárně obviněného obvinění zprostí (dále jen zprošťující rozhodnutí) nebo
2. uzná disciplinárně obviněného vinným a uloží mu disciplinární opatření podle § 13 odst. 3 zákona č. 220/1991 Sb. (dále jen odsuzující rozhodnutí).

(3) Usnesením senát postoupí věc čestné radě komory, odůvodňují-li zjištěné skutečnosti závěr, že disciplinárně obviněný se dopustil disciplinárního provinění tím, že závažně porušil povinnost uloženou mu § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb. a disciplinární opatření podle § 13 odst. 3 citovaného zákona nelze považovat za dostatečné vzhledem k účelu disciplinárního řízení.

§ 29

Senát přijme odsuzující rozhodnutí, jestliže bylo nepochybně prokázáno, že se stal skutek, který je předmětem disciplinární žaloby, že se jej dopustil disciplinárně obviněný, a že tento skutek je disciplinárním proviněním. Při výběru a výměře disciplinárního opatření nebo při rozhodnutí dle § 28 odst. 3 je třeba přihlédnout k povaze skutku a k jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl způsoben, k osobě a poměrům disciplinárně obviněného a k míře jeho zavinění. Je nutné volit takové disciplinární opatření, které se jeví jako adekvátní k disciplinárnímu provinění.

§ 30

Senát přijme zprošťující rozhodnutí, nejsou-li podmínky pro přijetí odsuzujícího rozhodnutí podle § 29. Senát současně doporučí způsob právní ochrany lékaře, pokud byl křivě nařčen.

§ 31

(1) Po skončení porady vyhlásí předseda senátu rozhodnutí s podstatným odůvodněním a s poučením o opravném prostředku.

(2) Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku; podepíše je předseda senátu. Je-li uložena pokuta, je nutné stanovit způsob a lhůtu splatnosti. Stejnopis rozhodnutí musí předseda senátu doručit nejpozději do 10 dnů od jeho vyhlášení disciplinárně obviněnému, jeho zástupci a pověřenému členovi revizní komise.

(3) Předseda senátu je povinen zajistit do 15 dnů od nabytí právní moci přiměřenou písemnou informaci o výsledku disciplinárního řízení tomu, kdo Komoře podal podnět, který k disciplinárnímu řízení vedl.

H L A V A   I V
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

§ 32

(1) Opravným prostředkem proti písemnému rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení je odvolání.

(2) Odvolání může podat pověřený člen revizní komise, disciplinárně obviněný, případně jím stanovený zástupce. Právo podat odvolání nemá ten, kdo podal komoře podnět, který k disciplinárnímu řízení vedl.

(3) Odvolání nemůže podat ten, kdo se tohoto práva po ústním vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdal.

(4) Odvolání má odkladný účinek výkonu disciplinárního rozhodnutí.

§ 33

(1) Odvolání se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí u předsedy čestné rady okresního sdružení. Jestliže se rozhodnutí doručuje disciplinárně obviněnému i jeho zástupci, běží lhůta k podání odvolání ode dne pozdějšího doručení.

(2) Předseda čestné rady okresního sdružení může prominout zmeškání lhůty k podání odvolání, jestliže disciplinárně obviněný nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu a podal návrh na prominutí zmeškání lhůty do 15 dnů po odpadnutí překážky společně s odvoláním.

(3) Bylo-li odvolání podáno ve lhůtě nebo bylo-li zmeškání lhůty prominuto podle odstavce 2, zašle předseda čestné rady okresního sdružení odvolání i s úplným spisem do 15 dnů od doručení odvolání čestné radě komory.

(4) Nebylo-li podáno odvolání ve lhůtě, ani nebylo zmeškání lhůty prominuto podle odstavce 2, stává se rozhodnutí pravomocným dnem uplynutí lhůty. Stejnopis rozhodnutí s doložkou o pravomocnosti zašle předseda senátu do 15 dnů od nabytí právní moci předsedovi představenstva okresního sdružení a čestné radě komory.

Řízení o odvolání
§ 34

(1) O odvolání rozhoduje čestná rada komory.

(2) O usnesení podle § 28 odst. 3 rozhoduje čestná rada komory přiměřeně jako o odvolání.

§ 35

Na lhůtu pro předvolání k jednání, na účast při něm a na jeho průběh se použijí přiměřeně ustanovení tohoto Disciplinárního řádu o jednání senátu čestné rady okresního sdružení. Důkazy se však zpravidla neprovádějí; výjimečně může senát čestné rady komory řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohl o odvolání rozhodnout.

§ 36

Senát řízení o odvolání zastaví, jestliže před zahájením porady senátu dojde předsedovi senátu písemné sdělení, kterým odvolatel vezme odvolání zpět.

§ 37

(1) Senát zamítne odvolání, shledá-li, že bylo podáno opožděně.

(2) Senát zruší rozhodnutí senátu a řízení zastaví, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v § 16 odst. 1, s přihlédnutím k odstavci 2 téhož paragrafu.

(3) Není-li důvod k postupu podle odstavci 1 nebo odstavci 2 nebo podle § 36, přezkoumá senát oprávněnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozhodnutí i správnost řízení, které mu předcházelo; přihlíží přitom i k vadám, které nebyly v odvolání vytýkány.

(4) Na základě výsledků přezkoumání senát buď

1. zruší odsuzující rozhodnutí a disciplinárně obviněného zprostí žaloby, nebyly-li splněny podmínky pro přijetí odsuzujícího rozhodnutí, nebo
2. zruší výrok odsuzujícího rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření a vrátí věc senátu čestné rady okresního sdružení k novému projednání a rozhodnutí, je-li toto disciplinární opatření nepřiměřené, nebo
3. zruší napadené rozhodnutí a vrátí věc senátu čestné rady okresního sdružení k novému projednání a rozhodnutí, jestliže řízení před senátem čestné rady okresního sdružení trpělo vadami, které nelze v řízení o odvolání odstranit a které by mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí, nebo
4. potvrdí napadené rozhodnutí.

(5) Proti rozhodnutí senátu čestné rady komory o odvolání není další opravný prostředek přípustný. Je však přezkoumatelné soudem na základě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu dle hlavy druhé občanského soudního řádu, jeho § 244 odst. 2, 3.

(6) Pro rozhodnutí senátu čestné rady komory podle § 36 a 37 odst. 2 platí obdobně ustanovení § 19 odst. 2.

Řízení postoupené z 1. stupně
§ 38

(1) V případě postoupení věci senátem čestné rady okresního sdružení podle § 28 odst. 3 senát buď

1. disciplinárně obviněného zprostí žaloby, nebyly-li splněny podmínky pro přijetí odsuzujícího rozhodnutí, nebo
2. věc vrátí senátu čestné rady okresního (obvodního) sdružení s vyslovením právního názoru, že neshledává oprávněným použití disciplinárního opatření podle § 18 odst. 3 zákona č. 220/1991 Sb.; senát čestné rady okresního (obvodního) sdružení je tímto právním názorem senátu čestné rady komory vázán pro přijetí rozhodnutí (§ 28 až 31), nebo
3. uzná disciplinárně obviněného vinným a přijme a vyhlásí rozhodnutí o disciplinárním opatření podle § 18 odst. 3 zákona č. 220/1991 Sb.

(2) Pokud senát čestné rady komory rozhodl o podmíněném vyloučení disciplinárně odsouzeného z komory, stanoví zkušební dobu v trvání 1 až 3 let.

§ 39

(1) Proti odsuzujícímu rozhodnutí senátu čestné rady komory podle § 18 odst. 3 zákona č. 220/1991 Sb. lze podat opravný prostředek.

(2) Opravným prostředkem je návrh na přezkoumání rozhodnutí senátu čestné rady komory soudem podle ustanovení § 244 a násl. občanského soudního řádu. Návrh podává disciplinárně obviněný u příslušného soudu ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí, které se návrhem napadá.

(3) O právní moci rozhodnutí senátu čestné rady komory podle § 38 platí obdobně § 33 odst. 4.

OPATŘENÍ VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
§ 40

(1) Čestná rada komory může z vlastního nebo jiného podnětu zrušit pravomocné rozhodnutí čestné rady okresního sdružení, bylo-li přijato v rozporu se zákonem nebo s tímto Disciplinárním řádem, a věc vrátit čestné radě okresního sdružení k novému projednání a rozhodnutí. Čestná rada komory tak může učinit, jen pokud zahájila šetření ve věci do šesti měsíců ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí doručeno.

(2) Čestná rada komory může z vlastního nebo jiného podnětu zrušit pravomocné odsuzující rozhodnutí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy disciplinárnímu orgánu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi již dříve známými odůvodnit rozhodnutí pro disciplinárně odsouzeného podstatně příznivější, a věc vrátit čestné radě okresního sdružení k novému projednání a rozhodnutí. Čestná rada komory tak může učinit z vlastního či jiného podnětu kdykoliv.

§ 41

V případech, když z kontrolní činnosti revizní komise komory nebo z projednávání věci čestnou radou komory na vlastní nebo jiný podnět vyplyne, že hrozí nebezpečí z prodlení nebo jiného zmaření účelu disciplinárního řízení nečinností orgánů, činných v řízení podle Disciplinárního řádu (§ 3), čestná rada komory v rámci výkonu své disciplinární pravomoci dle § 18 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. po projednání věci přikáže příslušnému orgánu, aby ve věci řádně jednal a rozhodl.

Je-li čestná rada nebo revizní komise okresního sdružení nečinná, nebo nerespektuje-li právní názor čestné rady komory, je čestná rada komory oprávněna jí případ odejmout a postoupit jej k vyřízení čestné radě jiného okresního sdružení. Týká-li se nečinnost nebo nerespektování právního názoru čestné rady komory revizní komise okresního sdružení, může o odnětí a postoupení případu rozhodnout též revizní komise komory.

§ 42

(1) Senát čestné rady okresního sdružení, jemuž byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí je vázán právním názorem čestné rady komory a je povinen provést jí nařízené doplnění řízení.

(2) Senát čestné rady komory, jemuž byla věc vrácena soudem k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem soudu a je povinen provést jím nařízené doplnění řízení.

Náklady řízení
§ 43

Mezi náklady řízení patří zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, náklady důkazů, odborných a znaleckých posudků.

§ 44

(1) Člen komory je povinen v případě odsuzujícího rozhodnutí uhradit komoře na náklady řízení paušální částku.

(2) Výši částky dle odstavce 1 stanoví na návrh čestné rady komory představenstvo komory. Částka je příjmem okresního sdružení, jejíž senát čestné rady řízení vedl.

(3) Člen komory má v případě zprošťujícího rozhodnutí vůči komoře nárok na náhradu za ztrátu času a náhradu hotových výdajů, které vynaložil v souvislosti s řízením, v prokázané výši.

(4) V případě postupu podle § 10 odst. 3 nebo § 17 odst. 2 hradí náklady členů orgánů jiného okresního sdružení to okresní sdružení, které by jinak bylo příslušné k vedení předběžného šetření nebo k vedení disciplinárního řízení. Výši částky na náhradu za ztrátu času stanoví představenstvo komory na návrh čestné rady komory.

H L A V A   V
VÝKON A ZAHLAZENÍ DISCIPLINÁRNÍHO OPATŘENÍ

Výkon disciplinárního rozhodnutí
§ 45

Představenstvu okresního sdružení, jehož je disciplinárně odsouzený členem, doručí do 15 dnů od nabytí právní moci

1. předseda senátu čestné rady okresního sdružení stejnopis pravomocného rozhodnutí tohoto senátu (§ 33 odst. 4),
2. předseda senátu čestné rady komory stejnopis pravomocného rozhodnutí tohoto senátu (§ 39 odst. 3).

§ 46

(1) Výkon disciplinárního rozhodnutí provádějí předseda senátu a určený člen představenstva okresního sdružení, kterým je zpravidla jeho tajemník. Čestná rada, která uložila pravomocné disciplinární opatření, může současně rozhodnout o tom, komu bude oznámena skutečnost, že se lékař dopustil disciplinárního provinění.

(2) Důtka je vykonána doručením odsuzujícího rozhodnutí komory disciplinárně odsouzenému.

(3) Jestliže disciplinárně odsouzený dobrovolně nezaplatí pokutu ve lhůtě stanovené v pravomocném odsuzujícím rozhodnutí, vyzve jej písemně určený člen představenstva okresního sdružení, zpravidla jeho tajemník, k zaplacení do 7 dnů od obdržení výzvy. Nezaplacení pokuty v tomto termínu je závažným disciplinárním proviněním podle § 1 odst. 2 tohoto řádu.

(4) Jestliže bylo uloženo podmíněné vyloučení z komory a disciplinárně odsouzený je v dalším disciplinárním řízení pravomocně odsouzen pro skutek, kterého se dopustil ve zkušební době, senát čestné rady okresního sdružení současně s rozhodnutím v této nové věci navrhne změnu podmíněného vyloučení z komory na nepodmíněné a postoupí řízení čestné radě komory analogicky podle § 28 odst. 3 tohoto řádu.

(5) Pravomocné vyloučení oznámí předseda představenstva okresního sdružení též orgánu příslušnému k registraci podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších novel, v každém okrese (obvodu), v němž odsouzený lékař vykonává soukromou praxi nebo statutárnímu zástupci každého zdravotnického zařízení, v němž je odsouzený zaměstnán a též představenstvu každého okresního sdružení, na jehož území odsouzený lékař také vykonává povolání lékaře v léčebné a preventivní péči.

§ 47

Pravomocné odsuzující rozhodnutí se zapíše do rejstříku disciplinárních opatření, který vede určený člen představenstva okresního sdružení, zpravidla jeho tajemník; ten současně vyzve vyloučeného člena, aby vrátil komoře doklad o členství (§ 8 odst. 2 Zásad evidence členství).

Zahlazení disciplinárního opatření
§ 48

(1) Vykonané disciplinární opatření může být zahlazeno jeho výmazem z rejstříku disciplinárních opatření, jestliže se člen komory choval bezúhonně

1. po dobu jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozhodnutí, jde-li o důtku,
2. po dobu jednoho roku od zaplacení, jde-li o pokutu,
3. po dobu jednoho roku následujícího po uplynutí doby, na kterou bylo stanoveno podmíněné vyloučení z komory,
4. po dobu dvou let následujících po dni, kdy byl vyloučený člen znovu přijat do komory.

(2) O zahlazení disciplinárního opatření žádá disciplinárně odsouzený a rozhoduje prezident komor vyjádření čestné rady komory. Proti rozhodnutí prezidenta komory je možné podat odvolání k představenstvu komory do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

(3) Byla-li žádost o zahlazení disciplinárního opatření zamítnuta, lze ji znovu podat nejdříve za rok od data zamítnutí. Je-li důvodem zamítnutí to, že dosud neuplynula lhůta podle odstavce 1, zamítne žádost president komory bez vyjádření čestné rady komory.

§ 49

Bylo-li disciplinární opatření zahlazeno, hledí se na člena komory jako by se disciplinárního provinění nedopustil.

H L A V A   V I
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Přechodná ustanovení
§ 50

Disciplinární řízení ve věcech, v nichž byla podána disciplinární žaloba před dnem účinnosti tohoto Disciplinárního řádu, proběhne podle dosavadních předpisů.

§ 50a

Pravomocně uložené disciplinární opatření veřejná důtka se po účinnosti změn a doplnění a doplnění tohoto Disciplinárního řádu schválených sjezdem delegátů dne 12. 10. 1997 nevykoná.

§ 51
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se Disciplinární řád České lékařské komory ze dne 1.1.1997.

§ 52
Účinnost

Tento Stavovský předpis č. 4 - Disciplinární řád České lékařské komory nabývá účinnosti dnem 1. 1.1999.