Disciplinární řád České lékařské komory
§ 1
Principy disciplinárního řízení
(1) Disciplinární řád upravuje postup orgánů České lékařské
komory (dále jen "komora"), práva a povinnosti účastníků disciplinárního
řízení, úkony, které s disciplinárním řízením bezprostředně souvisejí tak,
aby byl spolehlivě zjištěn skutkový stav věci a bylo zajištěno spravedlivé
posouzení podané stížnosti nebo podnětu (dále jen "stížnosti"),
jejichž řešení náleží do působnosti komory. Dále disciplinární řád
upravuje postup ve smírčím řízení mezi lékařem, proti němuž směřuje stížnost,
a tím, kdo stížnost podal. Cílem smírčího řízení je dosažení mimosoudního
smíru na půdě komory.
(2) Dokud pravomocným disciplinárním rozhodnutím není potvrzeno
disciplinární provinění, je nutno hledět na člena komory, proti němuž je
disciplinární řízení vedeno, jako by nebyl vinen.
(3) Řízením podle tohoto disciplinárního řádu se rozumí projednávání
stížností orgány komory (dále jen "řízení") a sestává z
a) předběžného šetření, jehož cílem je zjistit, zda řízení případu
je v kompetenci komory, zda je přípustné disciplinární řízení a zda je důvod k
podání návrhu na jeho zahájení,
b) disciplinárního řízení, jehož cílem je spravedlivě rozhodnout
o návrhu revizní komise na zahájení disciplinárního řízení. V odůvodněných
případech může být disciplinární řízení se souhlasem toho, kdo podal stížnost,
a lékaře, proti kterému stížnost směřuje, nahrazeno smírčím řízením.
§ 2
Společná ustanovení
(1) Disciplinární provinění nelze projednat, uplynula-li od jeho spáchání
promlčecí doba, jež činí jeden rok. Běh promlčecí doby se staví:
a) dnem kdy stížnost, která je podkladem pro řízení, komoře došla,
b) po dobu trvání předběžného šetření,
c) po dobu trvání disciplinárního řízení,
d) po dobu řízení dle § 14,
e) po dobu, kdy lékař, proti kterému stížnost směřuje, není členem
komory,
(2) Došla-li stížnost orgánu nebo funkcionáři komory, který není
příslušný k jejímu řešení, je povinen ji bez zbytečného odkladu cestou
disciplinárního registru (§ 3 odst. 2) postoupit orgánu příslušnému.
(3) Odepřel-li adresát zásilky do vlastních rukou, který se v místě
doručení zdržuje, její přijetí, je zásilka doručena dnem, kdy její přijetí
bylo odepřeno.
(4) Zdržuje-li se adresát zásilky, která má být doručena do vlastních
rukou, v místě doručení a zásilku se nepodaří opakovaně doručit, zůstane zásilka
uložena na poště a adresát bude o této skutečnosti vyrozuměn. Nevyzvedne-li si
adresát zásilku do tří dnů ode dne uložení, poslední den této lhůty se považuje
za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(5) Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen člen revizní
komise nebo čestné rady, u něhož lze mít důvodné podezření z podjatosti pro
jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům.
O vyloučení člena revizní komise rozhoduje předseda revizní komise, v případě
podezření z podjatosti předsedy revizní komise rozhodují členové revizní komise
hlasováním. O vyloučení člena senátu rozhoduje předseda čestné rady, v případě
podezření z podjatosti předsedy čestné rady rozhodují všichni členové čestné
rady hlasováním. O vyloučení revizní komise okresního sdružení z projednávání
a rozhodování ve věci rozhoduje revizní komise komory. O vyloučení čestné rady
okresního sdružení z projednávání a rozhodování ve věci rozhoduje čestná
rada komory. Současně tyto orgány rozhodnou o odejmutí případu vyloučenému orgánu
a o postoupení k orgánu jiného okresního sdružení.
(6) Podjatost člena revizní komise nebo člena čestné rady je povinen
neprodleně oznámit tento člen sám. Dále námitku podjatosti může podat lékař,
proti kterému stížnost směřuje, a ten, kdo stížnost podal. O námitce musí být
rozhodnuto nejpozději do 60 dnů. Rozhodnutí se písemně doručuje tomu, kdo námitku
podal.
(7) Nemůže-li předseda revizní komise okresního sdružení ze členů
revizní komise okresního sdružení jmenovat pověřeného člena z důvodu
podjatosti, sdělí tuto skutečnost do 14 dnů předsedovi revizní komise komory,
který deleguje předběžné šetření v této věci na revizní komisi jiného
okresního sdružení. Nemůže-li předseda čestné rady okresního sdružení
jmenovat senát z důvodů podjatosti, sdělí tuto skutečnost do 14 dnů předsedovi
čestné rady komory, který deleguje disciplinární řízení v této věci na čestnou
radu jiného okresního sdružení. Předseda revizní komise nebo čestné rady okresního
sdružení může ve výjimečných případech požádat o delegaci předběžného šetření
a disciplinárního řízení také z důvodu vhodnosti. Předseda revizní komise
komory nebo předseda čestné rady komory mohou z důvodu podjatosti členů revizní
komise nebo čestné rady okresního sdružení, nebo též z důvodu vhodnosti,
delegovat předběžné šetření a disciplinární řízení na revizní komisi a čestnou
radu jiného okresního sdružení také z vlastního nebo jiného podnětu.
(8) Představenstvo okresního sdružení komory je oprávněno požádat
předsedu revizní komise komory o delegování předběžného šetření a disciplinárního
řízení na revizní komisi a čestnou radu jiného okresního sdružení z důvodu
podjatosti nebo z důvodu vhodnosti. Revizní komise komory žádost posoudí a
rozhodne o ní.
(9) Přestane-li lékař být členem okresního sdružení komory, v němž
bylo započato předběžné šetření nebo disciplinární řízení, dokončí předběžné
šetření a disciplinární řízení orgány původního okresního sdružení
komory, v němž bylo disciplinární řízení nebo předběžné šetření zahájeno.
Na základě písemné žádosti lékaře může revizní komise komory rozhodnout o přidělení
případu orgánům okresního sdružení komory, jehož je lékař nově členem.
(10) Všichni členové komory jsou povinni poskytnout orgánům činným
v disciplinárním řízení součinnost nezbytnou k prošetření každé stížnosti,
zejména jsou povinni zapůjčit potřebnou zdravotnickou dokumentaci nebo její kopii
do 14 dnů od obdržení žádosti. Tuto povinnost mají odborní zástupci nestátních
zdravotnických zařízení a lékaři ve funkci vedoucích pracovníků ostatních
zdravotnických zařízení na území České republiky.
(11) Čestné rady jednají v plénu nebo v tříčlenných senátech
jmenovaných předsedou čestné rady. Čestná rada v plénu analyzuje a vyhodnocuje
své poznatky, předkládá doporučení ostatním orgánům komory a rozhoduje o vhodném
způsobu zveřejnění disciplinárních kauz. Jednání senátu řídí předseda
jmenovaný předsedou čestné rady. Jednání senátu se může zúčastnit přizvaný
právník komory.
(12) Náklady řízení vzniklé orgánům komory jsou hrazeny z rozpočtu
komory. Náklady řízení vzniklé orgánům okresního sdružení jsou hrazeny z
rozpočtu okresního sdružení, u něhož je lékař, proti kterému je disciplinární
řízení vedeno, členem. Náklady vzniklé účastníkům řízení si hradí účastníci
sami.
(13) Pokud orgány okresního sdružení komory bez vážného důvodu
nedodrží lhůty stanovené tímto předpisem, zejména lhůtu pro zaslání stížnosti
a disciplinárního rozhodnutí disciplinárnímu registru, je čestná rada komory oprávněna
stanovit okresnímu sdružení komory pokutu ve výši 3.000,- Kč zvýšenou o 1 % za
každý den přesahující stanovenou lhůtu.
(14) Orgány okresního sdružení komory jsou povinny postupovat tak,
aby disciplinární rozhodnutí bylo zpravidla vydáno do šesti měsíců ode dne přijetí
stížnosti komorou. Pokud uplynula od přijetí stížnosti doba delší než devět měsíců,
aniž by bylo disciplinární rozhodnutí vydáno, je okresní sdružení, jehož orgány
řízení vedou, povinno tuto skutečnost písemně s odůvodněním sdělit čestné
radě komory, která může, shledá-li to důvodným, postupovat podle odstavce 13.
§ 3
Přijímání a evidence stížností
(1) Stížnosti přijímá komora jen v písemné formě s plným jménem
a adresou toho, kdo stížnost podává. Jiné stížnosti se neřeší ani neregistrují.
Anonymní podání se neprošetřují ani neregistrují.
(2) Kancelář komory zajišťuje vedení centrální evidence stížností
(dále jen "disciplinární registr"). Orgány okresního sdružení komory,
které obdrží stížnost týkající se jejich člena, poskytnou kopii s vyznačením
data přijetí disciplinárnímu registru komory. Ostatní orgány, popř. členové
komory, pokud obdrželi stížnost, předají originál s vyznačeným datem přijetí
disciplinárnímu registru komory.
(3) Disciplinární registr komory přiřadí příslušnému podání
kompletní identifikační číslo stížnosti a po uložení v elektronické formě předá
stížnost předsedovi nebo jím pověřenému členovi revizní komise komory.
(4) Disciplinární registr do 14 dnů od registrace stížnosti písemně
oznámí tomu, kdo stížnost podal, datum přijetí stížnost a její evidenční číslo
a sdělí, kterému orgánu byla věc postoupena.
(5) Kancelář komory v disciplinárním registru eviduje stížnost až
do úplného vyřízení příslušným orgánem komory.
§ 4
Odmítnutí nebo postoupení stížností
(1) Pověřený člen revizní komise komory rozhodne o odmítnutí stížnosti,
pokud řešení stížnosti není v kompetenci komory ani jiného orgánu, kterému by
bylo možno stížnost postoupit.
(2) Není-li řešení stížnosti v kompetenci České lékařské
komory, ale je v kompetenci jiného orgánu, pověřený člen revizní komise rozhodne
o postoupení stížnosti tomuto příslušnému orgánu.
(3) Pokud je stížnost nesrozumitelná nebo nečitelná, revizní komise
komory rozhodne o jejím odmítnutí nebo vrácení.
(4) Pověřený člen revizní komise komory rozhodne o odmítnutí stížnosti,
je-li disciplinární řízení nepřípustné. Disciplinární řízení je nepřípustné:
a) byl-li skutek, který je předmětem stížnosti, promlčen;
b) přestal-li být lékař, proti kterému stížnost směřuje, členem
komory dříve, než komora stížnost obdržela;
c) skončilo-li dřívější disciplinární řízení proti témuž lékaři
pro stejný skutek pravomocným rozhodnutím, pokud toto rozhodnutí nebylo v předepsaném
řízení zrušeno.
V těchto případech nesmí být disciplinární řízení zahájeno a
bylo-li již zahájeno, musí být kdykoliv v jeho průběhu zastaveno.
(5) Rozhodnutí o odmítnutí stížnosti učiněné pověřeným členem
revizní komise komory obsahuje výrok o tom, že se stížnost odmítá, odůvodnění
tohoto rozhodnutí, poučení o možnosti podání námitky, razítko komory a podpis
pověřeného člena revizní komise. Rozhodnutí se doručuje tomu, kdo stížnost
podal. Proti rozhodnutí může ten, kdo stížnost podal, podat námitku do sedmi dnů
od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o odmítnutí stížnosti. O námitce
proti rozhodnutí o odmítnutí stížnosti rozhodne revizní komise komory. Proti
rozhodnutí revizní komise komory není další opravný prostředek přípustný.
Revizní komise komory může rozhodnutí pověřeného člena revizní komise
potvrdit, nebo zrušit a nařídit zahájení předběžného šetření. Rozhodnutí
revizní komise komory o námitce proti rozhodnutí o odmítnutí stížnosti se doručuje
tomu, kdo stížnost podal.
(6) Pokud pověřený člen revizní komise nerozhodl o odmítnutí stížnosti,
případně o jejím postoupení jinému orgánu, postoupí stížnost okresnímu sdružení,
jehož členem je lékař, proti kterému stížnost směřuje; může též navrhnout
předsedovi revizní komise komory delegování stížnosti do jiného okresního sdružení.
Na základě posouzení charakteru a závažnosti obsahu stížnosti a zdravotnické
dokumentace může na návrh pověřeného člena revizní komise komory předseda
revizní komise komory nařídit revizní komisi okresního sdružení, aby podala návrh
na zahájení disciplinárního řízení čestné radě komory.
(7) Týká-li se stížnost otázek, které vyžadují odborné posouzení,
může revizní komise předat kopii stížnosti sekretáři vědecké rady komory,
který zajistí vypracování odborného lékařského posudku. Tento posudek se jako
jeden z podkladů pro rozhodnutí poskytne orgánům činným v disciplinárním řízení.
(8) Pokud bylo rozhodnuto o postoupení stížnosti jinému orgánu, o
vypracování odborného lékařského posudku vědeckou radou komory, nebo o zahájení
předběžného šetření v revizní komisi okresního sdružení komory, vyrozumí
současně o této skutečnosti pověřený člen revizní komise přípisem toho, kdo
stížnost podal.
(9) Bylo-li rozhodnuto o vypracování odborného lékařského posudku vědeckou
radou komory, umožní sekretář vědecké rady komory lékaři, proti kterému stížnost
směřuje, aby se do dvou týdnů od vyrozumění a zaslání kopie stížnosti k ní písemně
vyjádřil. Vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje, bude dáno k
dispozici vědecké radě komory jako jeden z podkladů pro odborné posouzení případu.
Sekretář vědecké rady komory současně zajistí další potřebné podklady pro
posouzení případu vědeckou radou komory.
§ 5
Předběžné šetření
(1) Předseda revizní komise okresního sdružení pověří některého
z členů revizní komise okresního sdružení provedením předběžného šetření.
Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory si vyžádá písemné
či ústní vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje (o ústním vyjádření
se sepíše zápis), pokud nebylo vyžádáno vědeckou radou komory. Lékař, proti
kterému stížnost směřuje, má právo se do dvou týdnů od výzvy pověřeného člena
revizní komise k věci vyjádřit a navrhnout provedení důkazů. Pověřený člen
revizní komise okresního sdružení komory provede potřebná šetření a opatří
veškeré další podklady potřebné pro rozhodnutí o dalším postupu. Nemá-li k
dispozici posudek vědecké rady komory, může vyžádat posouzení případu vědeckou
radou, nebo zajistit provedení odborného posudku jiným způsobem, popřípadě využít
vypracovaného znaleckého posudku nebo posudku příslušné územní nebo ústřední
znalecké komise.
(2) Každý člen komory je povinen poskytnout pověřenému členovi
revizní komise okresního sdružení komory potřebnou součinnost a podat potřebná
vysvětlení k tomu, aby mohl spravedlivě a objektivně stížnost prošetřit. Tuto
povinnost nemá, pokud by tím mohl způsobit sobě nebo osobě jemu blízké trestní
stíhání nebo disciplinární řízení.
§ 6
Disciplinární spis
(1) Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory založí
ve spolupráci s kanceláří okresního sdružení komory na každý prošetřovaný případ
stížnosti, který mu byl postoupen, disciplinární spis.
(2) Disciplinární spis obsahuje:
-
jednoznačnou identifikaci lékaře, proti kterému směřuje stížnost,
s uvedením jeho titulu, jména, příjmení, rodného čísla a adresy,
-
veškeré dostupné identifikační informace o tom, kdo stížnost
podal, zejména jeho jméno a příjmení, bydliště, popř. jinou adresu pro doručování,
-
evidenční číslo stížnosti,
-
vlastní stížnost, nebo její kopii,
-
vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje, odmítne-li
se lékař ke stížnosti vyjádřit, pak kopii žádosti o vyjádření a dokladu
o doručení této žádosti,
-
veškeré akty disciplinárních orgánů,
-
znalecké či jiné odborné lékařské posudky,
-
ostatní listinné důkazy,
-
zápisy z jednání a zápisy o výpovědi svědků,
-
seznam všech očíslovaných listin podle pořadí.
(3) Do disciplinárního spisu má právo nahlížet lékař, proti kterému
stížnost směřuje, popřípadě jeho právní zástupce, členové orgánů činných
v disciplinárním řízení a pověření právníci komory.
(4) Disciplinární spis musí být vždy kompletně postoupen orgánu,
který se případem zabývá.
(5) Okresní sdružení je povinno do 30 dnů od právní moci rozhodnutí
zaslat originál disciplinárního spisu k archivaci v disciplinárním registru.
§ 7
Rozhodnutí o ukončení předběžného šetření
(1) Pověřený člen revizní komise okresního sdružení se v rámci předběžného
šetření musí vyrovnat se všemi skutečnostmi, uvedenými ve stížnosti.
(2) Pověřený člen revizní komise okresního sdružení musí
rozhodnout o dalším postupu do třiceti dnů od shromáždění nezbytných podkladů
pro rozhodnutí.
(3) Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory po
shromáždění všech potřebných podkladů pro rozhodnutí:
a) vypracuje návrh na zahájení disciplinárního řízení, který předloží
ke schválení revizní komisi okresního sdružení, nebo
b) vypracuje návrh na rozhodnutí o nezahájení disciplinárního řízení,
kterým je konstatováno, že lékař, proti kterému stížnost směřuje, je nevinen,
neboť bylo prokázáno, že se nedopustil disciplinárního provinění, nebo jeho
vina nebyla prokázána, nebo
c) vypracuje návrh na přerušení řízení, bylo-li proti lékaři,
proti kterému směřuje stížnost, pro stejný skutek, zahájeno řízení před jiným
orgánem, nebo
d) vypracuje návrh na zastavení řízení, je-li disciplinární řízení
nepřípustné nebo byl-li lékař, proti kterému stížnost směřuje, postižen v řízení
před jiným orgánem a postih lze z hlediska účelu disciplinárního řízení považovat
za dostatečný. Nebyl-li lékař, proti kterému stížnost směřuje, v řízení před
jiným orgánem postižen, nebo nelze-li jiný postih považovat z hlediska účelu
disciplinárního řízení za dostatečný, vypracuje pověřený člen revizní
komise návrh na zahájení disciplinárního řízení poté, co pominul důvod, pro
který bylo řízení přerušeno.
(4) Revizní komise okresního sdružení komory projedná návrh pověřeného
člena podaný po ukončení předběžného šetření a rozhodne o tom, zda návrh
schvaluje, popř. o jiném postupu ve věci. Předseda revizní komise okresního sdružení
komory současně zajistí, aby nejpozději ve lhůtě do třiceti dnů:
a) byl podán čestné radě okresního sdružení komory návrh na zahájení
disciplinárního řízení, nebo
b) bylo vypracováno písemné rozhodnutí o nezahájení disciplinárního
řízení
ba) z důvodů neviny lékaře, nebo
bb) pro nepřípustnost disciplinárního řízení, nebo
c) bylo vypracováno rozhodnutí o přerušení řízení.
(5) Rozhodnutí revizní komise okresního sdružení komory obsahuje výrok
o nezahajování disciplinárního řízení nebo přerušení či zastavení řízení,
jeho řádné odůvodnění, podpis předsedy revizní komise a razítko komory. Kopii
rozhodnutí zašle revizní komise okresního sdružení do 30 dnů revizní komisi
komory. Informaci o rozhodnutí revizní komise zašle předseda revizní komise okresního
sdružení též tomu, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo zahájeno předběžné
šetření proti lékaři, včetně poučení o tom, že může proti rozhodnutí
revizní komise okresního sdružení podat námitku čestné radě komory.
(6) Je-li podána námitka, čestná rada komory si vyžádá od okresního
sdružení komory disciplinární spis, případně další potřebné podklady, a
rozhodne buď o potvrzení rozhodnutí revizní komise okresního sdružení, nebo o
jeho zrušení a vrácení k dalšímu šetření anebo rozhodnutí zruší a přidělí
stížnost revizní komisi jiného okresního sdružení komory. Revizní komise okresního
sdružení komory je vázána právním názorem čestné rady komory. Čestná rada
komory musí o námitce rozhodnout do 40 dnů od doručení podkladů z okresního sdružení
komory. Rozhodnutí čestné rady komory obsahuje výrok, jeho řádné odůvodnění,
poučení o opravném prostředku, podpis předsedy čestné rady komory a razítko
komory. Proti rozhodnutí čestné rady komory o námitce proti rozhodnutí revizní
komise okresního sdružení komory není přípustný další opravný prostředek.
Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou lékaři, proti kterému stížnost směřuje,
jakož i příslušné revizní komisi okresního sdružení. Přiměřená informace
se doručuje tomu, kdo námitku podal. Je-li to vhodné, lze za přiměřenou informaci
považovat i stejnopis příslušného rozhodnutí.
(7) Návrh na zahájení disciplinárního řízení po jeho schválení
revizní komisí okresního sdružení podá pověřený člen revizní komise předsedovi
čestné rady okresního sdružení komory. Současně zasílá kopii návrhu disciplinárnímu
registru. Týká-li se stížnost odborného pochybení lékaře a součástí
disciplinárního spisu není posudek vědecké rady komory, ústřední nebo územní
znalecké komise nebo jiný znalecký posudek, musí návrh na zahájení disciplinárního
řízení obsahovat písemné či zapsané ústní vyjádření kompetentního odborníka,
který splňuje kvalifikační podmínky pro udělení licence primář - vedoucí lékař.
(8) Revizní komise okresního sdružení komory může v rámci návrhu
na zahájení disciplinárního řízení navrhnout, aby ve věci bylo nejprve konáno
smírčí řízení mezi tím, kdo podal komoře stížnost, a lékařem, proti kterému
stížnost směřuje.
§ 8
Řízení v čestné radě okresního sdružení komory
(1) Předseda čestné rady okresního sdružení komory neprodleně po
obdržení návrhu na zahájení disciplinárního řízení jmenuje tříčlenný senát,
jeho předsedu, členy, případně i náhradníka.
(2) Předseda senátu určí termín jednání nejpozději do 40 dnů ode
dne, kdy byl doručen čestné radě návrh revizní komise okresního sdružení na
zahájení řízení. Předvolání k jednání senátu čestné rady okresního sdružení
se doručí lékaři, proti kterému návrh směřuje, do vlastních rukou spolu s návrhem
na zahájení disciplinárního řízení. Současně se lékaři oznámí jména členů
senátu s výzvou, aby bezodkladně vznesl případnou námitku podjatosti. Stejné předvolání
a výzva se doručí pověřenému členovi revizní komise. Předvolání s návrhem
na zahájení disciplinárního řízení a oznámení o složení senátu musí být
doručeno lékaři, proti kterému návrh směřuje nejpozději 15 kalendářních dnů
předem. Lékař, proti kterému návrh směřuje, má právo písemně se k němu vyjádřit.
Pokud nebyla lhůta 15 dnů dodržena, je možné konat jednání jen s výslovným
souhlasem lékaře, proti kterému návrh směřuje. Nedostaví-li se lékař, který
byl včas a řádně pozván k jednání, bez řádné omluvy, lze konat disciplinární
řízení v jeho nepřítomnosti.
(3) Předseda senátu čestné rady okresního sdružení komory současně
rozhodne o přizvání svědků, nebo je požádá o podání písemného vyjádření.
Písemné vyjádření musí být podepsáno; podpis musí být ověřený členem
revizní komise nebo senátu čestné rady okresního sdružení komory, nebo musí být
úředně ověřený.
(4) V případě potřeby provede předseda senátu nebo pověřený člen
senátu čestné rady okresního sdružení komory po seznámení s disciplinárním
spisem potřebné došetření nebo doplnění o další důkazy, např. posudek vědecké
rady komory, znalecký posudek, stanovisko právního oddělení komory, další písemná
vyjádření svědků apod. V případě došetření a doplnění disciplinárního
spisu počíná lhůta 40 dnů pro jednání senátu běžet až dnem, kdy je disciplinární
spis doplněn o potřebné podklady.
(5) Předseda senátu čestné rady okresního sdružení komory rozhodne
o přizvání svědků, popř. toho, kdo podal stížnost, uzná-li to za potřebné.
Ten, kdo podal stížnost, a lékař, proti kterému stížnost směřuje, musí být vždy
přítomni, pokud je rozhodnuto konat smírčí řízení, a ten, kdo podal stížnost,
se smírčím řízením souhlasí.
(6) Uzná-li to senát čestné rady okresního sdružení za vhodné, může
v průběhu jednání rozhodnout o konání smírčího řízení, stanovit jeho termín
a místo a pozvat k němu lékaře, proti němuž směřuje stížnost, a toho, kdo stížnost
podal.
(7) Po zahájení jednání senátu čestné rady okresního sdružení
komory předseda senátu seznámí lékaře, proti kterému je disciplinární řízení
vedeno, s návrhem na zahájení disciplinárního řízení a obsahem disciplinárního
spisu. Lékař, proti kterému disciplinární řízení směřuje, může být
zastoupen jiným lékařem - členem komory, jakož i právním zástupcem. Tomuto zástupci
jsou doručovány veškeré písemnosti ve stejném rozsahu, jako lékaři, proti němuž
stížnost směřuje a to ode dne, kdy oznámení o zplnomocnění došlo komoře. Lékař,
proti kterému je vedeno disciplinární řízení, popřípadě jeho zástupce, má právo
se vyjádřit ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu. Senát rozhodne,
zda bude o vyjádření požádán ten, kdo podal stížnost (s výjimkou případu smírčího
řízení, kde je jeho účast nezbytná). V případě potřeby vyslechne senát přizvané
svědky. Na závěr senát rozhodne, zda jednání bude doplněno o další důkazy,
popř. o způsobu jejich opatření a termínu dalšího jednání.
(8) Není-li třeba disciplinární řízení doplňovat, udělí předseda
senátu na závěr před vlastním rozhodnutím závěrečné slovo pověřenému členovi
revizní komise, a poté lékaři, proti kterému je disciplinární řízení vedeno,
popř. jeho zástupci. Poté se koná neveřejná porada senátu, ke které může být
přizván právník komory.
§ 9
(1) Cílem smírčího řízení je dosažení smíru, včetně eventuální
dohody o mimosoudním vypořádání případných nároků toho, kdo stížnost podal,
na náhradu škody, popř. dohody dle § 307 trestního řádu nebo
dohody o narovnání podle § 309 trestního řádu(*). Smír musí být stvrzen písemným
prohlášením stran (lékaře, proti kterému směřovala stížnost, a toho, kdo stížnost
podal, jde-li o více osob, pak všech těchto osob), kterým se současně vzdávají
použití jiných právních prostředků. Součástí smíru může být i dohoda
o narovnání dle § 309 trestního řádu nebo dohoda o náhradě škody [dle] § 307
trestního řádu popřípadě dohoda o náhradě škody.
(2) Pokud došlo k dohodě, založí se zpravidla jeden z originálů
dohody do disciplinárního spisu, který je do 30 dnů odeslán k uložení do
disciplinárního registru.
(3) Nepodaří-li se ve smírčím řízení dosáhnout smíru, nebo ten,
kdo podal komoře stížnost, popř. lékař, proti kterému stížnost směřuje, smírčí
řízení odmítá, revizní komise nebo senát čestné rady okresního sdružení
komory rozhodne o změně smírčího řízení na řízení disciplinární.
§ 10
Rozhodnutí
(1) Senát čestné rady okresního sdružení komory může rozhodnout o
postoupení případu čestné radě komory,
a) pokud po konzultaci s předsedou čestné rady komory dospěje k závěru,
že se řízení týká porušení povinností uložených § 9 odst. 2 písm. a) zák.č.
220/1991 Sb. a jde o právně a důkazně natolik složitý případ, že jeho řádné
prošetření a uzavření přesahuje možnosti disciplinárních orgánů okresního
sdružení, nebo
b) odůvodňují-li zjištěné skutečnosti závěr, že ten, proti komu
směřuje návrh na zahájení disciplinárního řízení, se dopustil závažného
disciplinárního provinění tím, že porušil povinnosti uložené ustanovením § 9
odst. 2 písm. a) zák. č. 220/1991 Sb. a disciplinární opatření podle § 13 odst.
3 tohoto zákona nelze považovat za dostatečné.
(2) Není-li rozhodnuto o postoupení případu čestné radě komory,
senát čestné rady okresního sdružení
a) uzná lékaře nevinným, je-li nepochybně prokázáno, že se
nedopustil disciplinárního provinění, nebo proto, že vina nebyla v daném případě
prokázána, nebo
b) uzná lékaře vinným a
ba) uloží mu přiměřené disciplinární opatření; současně s uložením
disciplinárního opatření může podat představenstvu komory návrh na odnětí
licence, je-li takové opatření odůvodněno, nebo
bb) upustí od uložení disciplinárního opatření, pokud uzná, že
se lékař dopustil méně závažného disciplinárního provinění a samotné
disciplinární řízení splnilo svůj účel i bez uložení disciplinárního opatření,
nebo
bc) jde-li o lékaře, který je nositelem licence k výkonu samostatné
lékařské praxe nebo k výkonu funkce vedoucího lékaře - primáře, může upustit
od disciplinárního opatření a místo něho navrhne potřebné doškolení, popř.
provedení přezkoušení v oborové komisi vědecké rady komory jako podmínky k
ponechání licence. O návrhu rozhodne představenstvo komory.
(3) Při rozhodování v disciplinárním řízení je senát povinen přihlédnout:
a) k povaze skutku a k jeho následkům,
b) k okolnostem, za nichž byl spáchán,
c) k osobě a poměrům lékaře, proti kterému je vedeno disciplinární
řízení,
d) k míře jeho zavinění.
Je nutno volit takové disciplinární opatření, které se jeví jako
adekvátní k disciplinárnímu provinění.
(4) Po skončení porady, oznámí předseda senátu rozhodnutí s
podstatným odůvodněním a poučením o opravném prostředku.
(5) Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok,
odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí podepíše předseda senátu.
Písemně vypracované rozhodnutí předseda senátu odešle doporučeně s doručenkou
nebo předá proti podpisu do 30 dnů od jeho vyhlášení lékaři, proti kterému
bylo vedeno disciplinární řízení, jeho zástupci a pověřenému členovi revizní
komise. Současně předseda senátu ve stejné lhůtě písemně doporučeným dopisem
nebo předáním proti podpisu informuje o výsledku disciplinárního řízení toho,
kdo podal stížnosti, na jejímž základě bylo disciplinární řízení vedeno, a
uvědomí ho o možnosti a lhůtě podání námitky proti rozhodnutí. Je-li to vhodné,
lze za přiměřenou informaci podle předchozí věty považovat i stejnopis příslušného
rozhodnutí.
(6) Disciplinární spis se odešle dle § 6 odst. 5 disciplinárnímu
registru.
§ 11
Opravné prostředky
(1) Opravným prostředkem proti rozhodnutí senátu čestné rady okresního
sdružení komory je odvolání. Odvolání může podat pověřený člen revizní
komise nebo lékař, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení. Odvolání má
odkladný účinek. Ten, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinární
řízení vedeno, může proti rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení
podat námitku, která nemá odkladný účinek. O námitce proti rozhodnutí senátu
čestné rady okresního sdružení rozhoduje čestná rada komory v řízení podle §
14 odst. 1.
(2) Odvolání nebo námitku podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů od
doručení písemného vyhotovení rozhodnutí nebo informace o vyřízení stížnosti
(§ 10 odst. 5). Jestliže se rozhodnutí doručuje lékaři, proti kterému bylo
vedeno disciplinární řízení, i jeho zástupci, běží lhůta k podání odvolání
ode dne pozdějšího doručení.
(3) Předseda čestné rady komory může prominout zmeškání lhůty k
podání odvolání, jestliže lékař, proti kterému je vedeno disciplinární řízení,
nebo jeho zástupce zmeškal lhůtu z omluvitelného důvodu a podal návrh na prominutí
zmeškání lhůty do 15 dnů od odpadnutí překážky společně s odvoláním.
(4) Pokud bylo odvolání podáno, zajistí předseda čestné rady
okresního sdružení komory prostřednictvím kanceláře okresního sdružení komory
zaslání odvolání i s úplným disciplinárním spisem do 15 dnů od doručení
odvolání čestné radě komory. Současně zasílá informaci o podaném odvolání
disciplinárnímu registru.
(5) Nebylo-li podáno odvolání ve lhůtě stanovené tímto ustanovením,
ani nebylo zmeškání lhůty prominuto, stává se rozhodnutí pravomocným dnem
uplynutí lhůty. Stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci zašle předseda senátu
do 15 dnů od nabytí právní moci předsedovi okresního sdružení komory a čestné
radě komory.
§ 12
Řízení o odvolání
(1) O odvolání rozhoduje senát čestné rady komory určený předsedou
čestné rady komory.
(2) Na lhůtu pro předvolání k jednání, na účast při jednání čestné
rady komory a na jeho průběh se použijí přiměřeně ustanovení tohoto disciplinárního
řádu o jednání senátu čestné rady okresního sdružení.
(3) Senát čestné rady komory řízení o odvolání zastaví, jestliže
před zahájením porady senátu dojde předsedovi senátu písemné sdělení, kterým
odvolatel vezme odvolání zpět.
(4) Předseda čestné rady komory odvolání odmítne, shledá-li, že
bylo podáno opožděně a nebyla podána žádost o prominutí zmeškání lhůty.
(5) Senát čestné rady komory přezkoumá rozhodnutí senátu čestné
rady okresního sdružení, proti kterému odvolání směřuje a rozhodne:
a) potvrzení přezkoumávaného rozhodnutí, nebo
b) zrušení přezkoumávaného rozhodnutí a jeho vrácení senátu čestné
rady okresního sdružení komory k novému projednání a rozhodnutí, nebo
c) zrušení rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení
komory, jestliže
-
uzná, že je lékař nevinen, protože je prokázáno, že se
nedopustil disciplinárního provinění, nebo proto, že vina nebyla prokázána,
-
uzná, že je lékař vinen, ale jde o méně závažné provinění
a samotné disciplinární řízení splnilo svůj účel i bez uložení disciplinárního
opatření, proto lze upustit od uložení disciplinárního opatření,
-
místo uložení disciplinárního opatření uzná za vhodné
navrhnout představenstvu komory, aby lékaři, který je držitelem licence k výkonu
samostatné lékařské praxe nebo k výkonu funkce vedoucího lékaře - primáře,
byla místo disciplinárního opatření uložena povinnost přiměřeného doškolení
popř. přezkoušení před příslušnou oborovou komisí vědecké rady komory,
nebo
d) o zrušení rozhodnutí senátu čestné rady okresního sdružení
komory a zahájení řízení před senátem čestné rady komory dle § 18 zák.č.
220/1991 Sb., jestliže uložené disciplinární opatření je zjevně nepřiměřené
a je třeba uložit disciplinární opatření, které je v disciplinární pravomoci
čestné rady komory. Další disciplinární řízení v takovém případě provede přímo
senát čestné rady komory.
(6) Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok,
odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí podepíše předseda senátu.
Písemně vypracované rozhodnutí předseda senátu odešle do 30 dnů od jeho vyhlášení
lékaři, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení, jeho zástupci, pověřenému
členovi revizní komise a disciplinárnímu registru. Informaci o výsledku odvolání,
pokud nebylo původní rozhodnutí senátu okresního sdružení potvrzeno, zašle také
tomu, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinární řízení
vedeno.
(7) Proti rozhodnutí senátu čestné rady komory o odvolání není další
opravný prostředek k orgánům České lékařské komory přípustný. Rozhodnutí
je však přezkoumatelné soudem na základě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu
dle hlavy II. občanského soudního řádu.
§ 13
Disciplinární řízení před čestnou radou komory
(1) Řízení před senátem čestné rady komory jako před disciplinárním
orgánem prvého stupně se koná v následujících případech:
a) je-li případ postoupen senátem čestné rady okresního sdružení
komory, pouze v případě, jde-li o porušení povinností stanovených v § 9 odst. 2
písm. a) zák. č. 220/1991 Sb. (povinnost vykonávat povolání odborně, v souladu s
jeho etikou a způsobem stanoveným zákony) z důvodů důkazní a právní složitosti
případu nebo pro to, že disciplinární pravomoc senátu okresního sdružení
komory se jeví jako nedostatečná (§ 10 odst. 1);
b) rozhodne-li tak senát čestné rady komory v rámci odvolacího řízení;
c) podá-li revizní komise okresního sdružení komory na základě
stanoviska předsedy revizní komise komory nebo předsedy čestné rady komory návrh
na zahájení disciplinárního řízení přímo čestné radě komory.
(2) Senát čestné rady komory je tříčlenný, může být určen náhradník.
O složení senátu rozhoduje předseda čestné rady komory. Pověřený člen revizní
komise okresního sdružení komory musí být přítomen, pokud senát čestné rady
komory rozhodl, že je jeho přítomnost nutná.
(3) Senát čestné rady komory může rozhodnout:
a) o vině lékaře a uložení některého z disciplinárních opatření,
která jsou stanovena v ustanovení § 18 odst. 3 zák.č. 220/1991 Sb., nebo
b) o uznání lékaře, proti kterému je vedeno disciplinární řízení,
nevinným, je-li prokázáno, že se nedopustil disciplinárního provinění, nebo
nebyla-li jeho vina prokázána, nebo
c) o tom, že lékař se dopustil disciplinárního provinění, ale
samotné disciplinární řízení splnilo svůj účel i bez uložení disciplinárního
opatření, proto se od uložení disciplinárního opatření upouští, nebo
d) o upuštění od uložení disciplinárního opatření při současném
návrhu představenstvu komory na stanovení potřebného doškolení pro lékaře,
který je držitelem licence k výkonu samostatné lékařské praxe nebo k výkonu
funkce vedoucího lékaře a primáře, případně na přezkoušení před oborovou
komisí vědecké rady komory.
(4) Řízení před senátem čestné rady komory probíhá analogicky,
jako řízení před senátem čestné rady okresního sdružení komory. Rozhodnutí
senátu má stejné náležitosti jako rozhodnutí senátu okresního sdružení a pro
jeho vypracování platí stejná lhůta
(5) Pokud senát čestné rady komory rozhodl o podmíněném vyloučení
lékaře z komory, stanoví současně zkušební dobu v trvání 1 - 3 let.
(6) Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat výrok,
odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí podepíše předseda senátu.
Písemně vypracované rozhodnutí předseda senátu doručí do 30 dnů od jeho vyhlášení
lékaři, proti kterému bylo vedeno disciplinární řízení, jeho zástupci, pověřenému
členovi revizní komise a disciplinárnímu registru. Informaci o rozhodnutí senátu
čestné rady komory zašle také tomu, kdo podal stížnost, na jejímž základě
bylo disciplinární řízení vedeno, i s poučením o možnosti podání námitky
proti rozhodnutí ve lhůtě do 7 dnů od doručení informace o rozhodnutí senátu čestné
rady komory. Je-li to vhodné, lze za informaci o rozhodnutí považovat i stejnopis příslušného
rozhodnutí.
(7) Proti rozhodnutí senátu čestné rady komory o uložení disciplinárního
opatření má lékař, proti kterému je disciplinární řízení vedeno, právo
podat opravný prostředek k soudu podle § 244 a násl. občanského soudního řádu
ve lhůtě do 30 dnů od doručení rozhodnutí.
(8) Ten, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinárního
řízení vedeno, může proti rozhodnutí senátu čestné rady komory jako orgánu
prvého stupně podat námitku k plénu čestné rady komory. O námitce rozhodne plénum
čestné rady komory, které rozhodnutí senátu buď potvrdí, nebo zruší a vrátí
věc senátu čestné rady komory k novému projednání a rozhodnutí.
§ 14
Opatření ve zvláštních případech
(1) Předseda nebo pověřený člen čestné rady komory přezkoumává
všechna rozhodnutí učiněná disciplinárními orgány okresních sdružení. Na
jeho návrh může čestná rada komory:
a) zrušit kterékoliv disciplinární rozhodnutí orgánu okresního
sdružení komory a vrátit věc k novému projednání a rozhodnutí. V takovém případě
jsou orgány okresního sdružení komory vázány právním názorem čestné rady
komory;
b) zrušit disciplinární rozhodnutí orgánu okresního sdružení
komory a rozhodnout o delegování věci orgánům jiného okresního sdružení;
c) zrušit rozhodnutí čestné rady okresního sdružení a rozhodnout o
zahájení disciplinárního řízení před čestnou radou komory. Rozhodnout o zahájení
řízení před čestnou radou komory může pouze v případě, že jde o disciplinární
provinění proti povinnostem stanoveným v § 9 odst. 2 písm. a) zák.č. 220/1991
Sb. (povinnosti vykonávat povolání odborně v souladu s jeho etikou a způsobem
stanoveným zákony).
(2) Pravomocné rozhodnutí disciplinárního orgánu okresního sdružení
komory může čestná rada komory zrušit, pokud zahájila šetření ve věci do 6 měsíců
ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí doručeno.
(3) Čestná rada komory může z vlastního nebo jiného podnětu zrušit
pravomocné disciplinární rozhodnutí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy
disciplinárnímu orgánu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve
spojení se skutečnostmi již dříve známými odůvodnit rozhodnutí příznivější
pro lékaře, proti kterému bylo řízení vedeno. V takovém případě po zrušení
rozhodnutí vrátí věc čestné radě okresního sdružení k novému projednání a
rozhodnutí. Pokud však původní řízení bylo vedeno přímo před čestnou radou
komory, věc nově projedná a rozhodne senát čestné rady komory.
(4) V případech, kdy z kontrolní činnosti revizní komise komory nebo
z projednávání věci čestnou radou komory vyplyne, že hrozí nebezpečí z prodlení
nebo jiného zmaření účelu disciplinárního řízení nečinností orgánů činných
v řízení podle disciplinárního řádu, může předseda revizní komise komory
rozhodnout o odnětí věci revizní komisi okresního sdružení a postoupení případu
k projednání a rozhodnutí revizní komisi jiného okresního sdružení komory.
(5) Je-li čestná rada okresního sdružení komory nečinná nebo
nerespektuje-li právní názor čestné rady komory, předseda čestné rady komory je
oprávněn jí věc odejmout a postoupit ji k vyřízení čestné radě jiného okresního
sdružení komory.
(6) Senát čestné rady okresního sdružení komory, jemuž byla věc
vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem čestné
rady komory a je povinen provést jí nařízené doplnění řízení.
(7) Senát čestné rady komory, jemuž byla věc vrácena soudem k novému
projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem soudu a je povinen provést jím
nařízené doplnění řízení.
(8) V případech hodných zvláštního zřetele, je-li podána stížnost
na porušení povinnosti stanovené § 9 odst. 2 písm. a) zák.č. 220/1991 Sb.
(povinnost vykonávat povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným
zákony), je předseda revizní komise komory a předseda čestné rady komory oprávněn
vydat závazné stanovisko pro revizní komisi okresního sdružení, k předložení návrhu
na zahájení disciplinárního řízení přímo čestné radě komory. (§ 14 odst. 1
písm. c)
(9) V případech hodných zvláštního zřetele jsou prezident komory
nebo představenstvo komory oprávněni jmenovat odbornou vyšetřovací komisi k prošetření
stížnosti nebo podnětu. Závěry odborné vyšetřovací komise jmenované
prezidentem nebo představenstvem komory jsou neopomenutelným podkladem pro všechny
orgány činné v disciplinárním řízení.
§ 15
Výkon a zahlazení disciplinárního opatření
(1) Stejnopis pravomocného rozhodnutí senátu čestné rady okresního
sdružení nebo senátu čestné rady komory se doručí představenstvu okresního
sdružení komory, kterého je lékař, jemuž bylo disciplinární opatření uloženo,
členem.
(2) Výkon disciplinárního rozhodnutí zajišťuje předseda senátu čestné
rady okresního sdružení, popřípadě předseda senátu čestné rady komory, jde-li
o rozhodnutí senátu čestné rady komory, přitom spolupracuje s kanceláří okresního
sdružení nebo kanceláří komory.
(3) Důtka je vykonána doručením pravomocného rozhodnutí senátu čestné
rady okresního sdružení lékaři, proti kterému bylo disciplinární řízení
vedeno.
(4) K zaplacení uložené pokuty vyzve lékaře, kterému bylo disciplinární
opatření pravomocně uloženo, pověřený zaměstnanec kanceláře okresního sdružení
komory nebo pověřený člen představenstva okresního sdružení komory. Na písemnou
žádost lékaře může předseda senátu, který o uložení pokuty pravomocně
rozhodl, povolit, aby pokuta byla zaplacena ve splátkách a současně stanovit splátkový
kalendář. Výzva k zaplacení pokuty se zasláním složenky nebo sdělením čísla
účtu se zasílá lékaři, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, doporučeně
s doručenkou. Pokud lékař ve stanovené lhůtě pokutu nezaplatí, ani nepožádá písemně
o povolení splátek, popřípadě neuhradí ve stanovených termínech některou ze
splátek, předá pověřený zaměstnanec okresního sdružení komory nebo pověřený
člen představenstva okresního sdružení komory věc právnímu oddělení komory k
vymáhání pokuty soudní cestou.
(5) Jestliže bylo uloženo podmíněné vyloučení z komory a lékař
se dopustí dalšího disciplinárního provinění, pro které je pravomocným
disciplinárním rozhodnutím uznán vinným, je věc předána senátu čestné rady
komory k dalšímu řízení. Senát čestné rady komory v takovém případě
rozhodne o tom, že se lékař podmíněně vyloučený z komory ve zkušební době
neosvědčil a uloží disciplinární opatření vyloučení z komory. V odůvodněných
případech hodných zvláštního zřetele může senát čestné rady komory
rozhodnout pouze o prodloužení zkušební lhůty.
(6) Pravomocné vyloučení z komory oznámí pověřený zaměstnanec
kanceláře komory nebo pověřený člen představenstva komory orgánu příslušnému
k registraci nestátních zdravotnických zařízení v každém okrese či obvodu, v němž
lékař, jemuž bylo vyloučení z komory uloženo, vykonával nebo vykonává
soukromou lékařskou praxi a statutárnímu zástupci každého zdravotnického zařízení,
v němž je lékař, kterému bylo uloženo disciplinární opatření vyloučení z
komory, zaměstnán. Pravomocné vyloučení z komory se rovněž oznámí představenstvu
každého okresního sdružení komory, na jehož území lékař, kterému bylo toto
disciplinární opatření uloženo, vykonává povolání lékaře v léčebné a
preventivní péči.
(7) Pravomocné disciplinární rozhodnutí se vyznačí do disciplinárního
registru vedeného kanceláří komory. Došlo-li k vyloučení z komory, vyzve kancelář
nebo pověřený člen představenstva komory bývalého člena, aby vrátil komoře
doklad o členství.
(8) Vykonané disciplinární opatření může být zahlazeno jeho výmazem
z disciplinárního registru, jestliže se člen komory choval bezúhonně:
a) po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž je lékaři udělena
důtka,
b) po dobu 1 roku od zaplacení, jde-li o pokutu,
c) po dobu zkušební doby stanovené při podmíněném vyloučení z
komory a dalšího jednoho roku následujícího po uplynutí zkušební doby,
d) po dobu dvou let následujících po dni, kdy byl vyloučený člen
znovu přijat do komory.
(9) O zahlazení disciplinárního opatření může lékař, kterému
bylo disciplinární opatření uloženo, požádat prezidenta komory, který o žádosti
rozhodne po vyjádření čestné rady komory. Proti rozhodnutí prezidenta komory,
kterým nevyhověl žádosti o zahlazení disciplinárního opatření, lze podat odvolání
k představenstvu komory do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
(10) Byla-li žádost o zahlazení disciplinárního opatření zamítnuta,
lze ji znovu podat nejdříve za rok od data zamítnutí. Je-li důvodem zamítnutí
to, že dosud neuplynula lhůta stanovená tímto ustanovením, prezident komory žádost
zamítne bez vyjádření čestné rady komory.
(11) Bylo-li disciplinární opatření zahlazeno, hledí se na člena
komory, jako by se disciplinárního provinění nedopustil.
§ 16
Přechodné ustanovení
Případy, u nichž ke dni účinnosti tohoto disciplinárního řádu již
podala revizní komise okresního sdružení čestné radě okresního sdružení návrh
na odložení věci nebo na zahájení disciplinárního řízení, proběhnou podle
dosavadních předpisů.
§ 17
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se disciplinární řád České lékařské komory ze dne
1.1.1999
§ 18
Účinnost
Tento stavovský předpis č. 4 - Disciplinární řád České lékařské
komory nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2001.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
(*) § 307 odst. 1 trestního řádu:
"V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest
odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem
obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit
trestní stíhání, jestliže
a) obviněný se k trestnému činu doznal,
b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným
o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě,
a vzhledem k osobě pachatele, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k
okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující."
§ 309 odst. 1 trestního řádu:
"Jestliže obviněný před soudem prohlásí, že spáchal
skutek, pro který je stíhán, uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem
nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu
vzniklou trestným činem, a složí na účet soudu peněžní částku určenou konkrétnímu
adresátovi k obecně prospěšným účelům, a takové plnění není zřejmě nepřiměřené
závažnosti trestného činu, může soud se souhlasem obviněného a poškozeného
rozhodnout o schválení narovnání, nejsou-li o prohlášení obviněného důvodné
pochybnosti a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostatečný."
[ zpět na odkaz ] |