Zpět na hlavní stránku

Lékařská posudková služba v ČR a její reorganizace
Úřady práce jako nová složka LPS


Lékařská posudková služba

Lékařská posudková služba je tvořena posudkovými lékaři, tj. odborníky se specializací v oboru posudkové lékařství. Posudkové lékařství se obecně vzato zabývá především posuzováním zdravotního stavu občanů pro účely dávek a služeb umožňujících sociální začleňování a jsou závislé na zdravotním stavu. Jedná se především o dávky poskytované na základě nemocenského a důchodového pojištění a dále o dávky a služby tzv. nepojistné, např. dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče a zaměstnanosti. Lékař při tom vychází ze znalostí zdravotního stavu občana, event. i jeho kvalifikace a dalších skutečností, daných předmětem posuzování a ze znalosti právních předpisů. Předpisy definují, za jakých okolností, při jakém zdravotním postižení, jeho stupni a funkčních dopadech má občan nárok na určitou dávku či službu.

Způsob práce LPS obecně

Lékař posudkové služby vypracovává posudek na podkladě zdravotnické dokumentace posuzovaného, event. v případě potřeby může občana pozvat k vyšetření na své pracoviště a vyšetřit ho (může posuzovaného navštívit i v jeho přirozeném prostředí), event. může posuzovaného objednat k vyšetření do zdravotnického zařízení. Na základě zjištěného zdravotního stavu při znalosti právních předpisů posoudí zdravotní stav posuzovaného a vypracuje posudek ve věci. Proti samotnému posudku se nelze odvolat. Posuzovaný nebo jeho zástupce se může odvolat proti rozhodnutí úřadu o požadované dávce či službě k nadřízenému orgánu, tj. např. k ČSSZ či ke krajskému úřadu nebo může podat žalobu k  soudu. V rámci odvolacího řízení je přezkoumán i zdravotní stav, většinou posudkovou komisí MPSV. Za určitých okolností může např. pro soudní řízení ve věci invalidního důchodu vypracovat posudek i soudní znalec nebo znalecký kolektiv.

Žádost o dávku

V praxi se občan obrátí na příslušný úřad s žádostí např. o invalidní důchod nebo mimořádné výhody. V případě, že je dávka nebo služba závislá na zdravotním stavu, k jehož posouzení je kompetentní posudková služba, vyžádá si příslušný úřad posudek od příslušné posudkové služby. Na základě tohoto posudku a dalších skutečností pak úřad rozhodne o nároku občana.

Kam se mohou občané obrátit a o jaké dávky event. služby mohou žádat (z hlediska posudkové služby):

  • na OSSZ - žádost o plný nebo částečný invalidní důchod
  • na obec
    • pověřený obecní úřad: žádost o příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu nebo garáže
    • obecní úřad s rozšířenou působností: žádost o mimořádné výhody, o příspěvek na úpravu bytu, koupi, celkovou opravu a  zvláštní úpravu motorového vozidla, o příspěvek na individuální dopravu, o příspěvek na provoz motorového vozidla, o příspěvek na péči
  • na úřady práce - žádost o dávku státní sociální podpory (s výjimkou Prahy, kde se žádá na městských částech), o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou.

Organizace posudkové služby

Před 1. 7. 2006 posuzovali zdravotní stav občanů především lékaři na OSSZ. Posuzovali zdravotní stav pro vlastní potřebu ČSSZ (nemocenské a  důchodové pojištění), ale současně podávali posudky i pro jiné orgány sociálního zabezpečení- např. obecní úřady a pro orgány politiky zaměstnanosti. Tato tzv. jednotnost posudkové služby tzv. první instance byla sice výhodná pro možnost jednotného metodického vedení a řízení lékařské posudkové služby, ale zároveň šlo o nesystémový jev. Jeden subjekt vypracovával posudky i pro cizí subjekty, aniž by na jejich podkladě vyplácel dávky nebo je používal pro své rozhodování.

Reorganizace LPS

V roce 2006 byl schválen zákon č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. ledna 2007. Současně byl schválen i  doprovodný zákon č. 109/ 2006 Sb., kterým se mění některé zákony v  souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. Doprovodný zákon, až na výjimky, nabyl účinnosti již od 1. července 2006. Přijetím zákona došlo k významné změně v organizaci dosud jednotné lékařské posudkové služby resortu práce a sociálních věcí. Od 1. července 2006 se činnost lékařské posudkové služby tzv. první instance rozdělila na dvě části. Část činnosti nadále vykonávají lékaři OSSZ a ČSSZ pro účely rozhodování ČSSZ a OSSZ ve věcech nemocenského a důchodového pojištění, část byla převedena na úřady práce, kde k uvedenému datu vznikla posudková služba s kompetencemi k posuzování zdravotního stavu osob pro účely rozhodování úřadů práce a obcí v tzv. nepojistných systémech. Tzv. druhoinstanční posudkové služby, tedy posudkových komisí MPSV, se změny prakticky nedotkly.

Kompetence

ČSSZ/ OSSZ

Lékaři vykonávají posudkovou činnost pro

  • nemocenské pojištění- jedná se o kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti a další činnosti,
  • důchodové pojištění - jedná se o posuzování invalidity a  dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte (pro účely nezaopatřenosti dítěte),
  • posuzování bezmocnosti a kategorie dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči- po roce 2006 v  případě, že se bude jednat o situace před 1. 1. 2007.
Úřady práce

Nová lékařská posudková služba vznikla delimitací určitého počtu lékařských míst z ČSSZ. Tato lékařská místa se naplnila odborníky z  posudkového lékařství. Protože bylo zřejmé, že posudkoví lékaři sami nezvládnou množství agendy, která byla na úřady práce převedena, zavedl se v České republice v oblasti posuzování zdravotního stavu nový způsob práce. Na úřadech práce byla použita kombinace výkonu lékaře -zaměstnance úřadu a lékaře, odborníka v některém z klinických oborů, se kterým úřad práce navázal smluvní vztah. Využití smluvních lékařů z  jednotlivých klinických oborů, u kterých se nepožaduje atestace z  posudkového lékařství, je novým prvkem, který neklade nároky na systemizovaná místa ve státní správě a současně posiluje účast odborných lékařů pracujících v resortu zdravotnictví na posuzování zdravotního stavu v resortu práce a sociálních věcí.

Posudková služba úřadů práce posuzuje zdravotní stav

  • pro účely rozhodování obcí:
    • pro účely mimořádných výhod
    • pro účely dávek sociální péče (příspěvek na koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla, příspěvek na úpravu bytu, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, příspěvek na individuální dopravu),
    • zda si občan může zvýšit vzhledem ke zdravotnímu stavu příjem vlastní prací (pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi),
    • dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte (pro účely nezaopatřenosti dítěte podle zákona o státní sociální podpoře a  zákona o důchodovém pojištění)
    • stupeň závislosti pro účely nové dávky pro zdravotně postižené - příspěvku na péči.
      Stupeň závislosti nahradil posuzování bezmocnosti a posuzování, zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči. Obě posudkové kategorie se posuzovali pro dvě dávky-zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o  osobu blízkou nebo jinou, které od 1. ledna 2007 až na výjimky zaniknou.
  • pro účely rozhodování úřadu práce (s výj. Prahy, kde o SSP rozhodují městské části):
    • zda se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou (dříve změněná pracovní schopnost) a
    • pro dávky státní sociální podpory.

Lékaři úřadu práce

Na každém úřadu práce je zřízeno 1, event. více lékařský míst. Lékaři úřadu práce mají hlavně ověřovací, revizní a metodickou funkci ve vztahu ke smluvním lékařům. Ve volné kapacitě vykonávají i klasickou komplexní posudkovou činnost.

Smluvní lékaři

Smluvní lékaři přispívají ke zlepšení objektivity lékařských nálezů a  k pružnějšímu výkonu lékařských prohlídek žadatelů či poživatelů dávek. Úkolem smluvních lékařů je na základě odborných lékařských nálezů ošetřujících lékařů, včetně příslušných tiskopisů vyplněných ošetřujícími lékaři, event. vlastního vyšetření, připravit podkladový posudek pro lékaře úřadu práce, včetně vyjádření, zda jde či nejde o  určitou posudkově medicínskou kategorii. Jde o obdobnou činnost jako u  smluvních lékařů pojišťoven pro účely úrazového pojištění. Cílem je, po zaběhnutí systému, aby smluvní lékaři vypracovávali posudky o zdravotním stavu občanů s využitím své odborné způsobilosti z jednotlivých klinických oborů. Aby mohli smluvní lékaři vykonávat novou činnost, musí být zaškoleni ve znalosti právních předpisů a jednotlivých posudkově medicínských kategorií.

Smluvní lékař připraví posudek pro lékaře úřadu práce, který posudek dokončí doplněním právního závěru posudku.

Spolupráce se zdravotnickými zařízeními

Lékaři úřadu práce, jak tzv. kmenoví, tak smluvní, při posuzování vycházejí především z nálezů vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů. Povinnost provést vyšetření pro tyto účely vyplývá z  právní úpravy (§ 9b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 109/2006 Sb.)
Za úhradu jsou na žádost úřadu práce nebo lékaře určeného úřadem práce zdravotnická zařízení povinna provést

  1. vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby,
  2. zpracovat lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení zdravotního stavu fyzické osoby.

Bezplatně jsou zdravotnická zařízení povinna lékaři určenému úřadem práce na jeho žádost sdělit informace potřebné pro posouzení zdravotního stavu, umožnit nahlížení do zdravotnické dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení zdravotního stavu fyzické osoby.

Zdravotnické zařízení plní tyto povinnosti ve lhůtě určené úřadem práce nebo lékařem a není-li tato lhůtě určena, do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy obdrželo žádost.

Úhrady (úřad práce vyžádané úkony platí)

Výše úhrady za vyšetření a lékařské podklady se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (vyhláška MZ č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů), pokud jde o zdravotní výkony podle jednotlivých odborností.

Výše úhrad za specifické zdravotní výkony (vyplnění tiskopisů vydávaných MPSV- dříve "T 400", "T 403") je stanovena ve Výměru MF, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami a který je uveřejněn v Cenovém věstníku MF.

Za vyplnění tiskopisu se úřadu práce účtuje podle platného Výměru MF č. 01/2007, přílohy č. 3 za tiskopis Lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu částka 319,80 Kč (prohlídka zjišťovací), částka 248,90 Kč (prohlídka kontrolní), za vyplnění tiskopisu Lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu pro účely mimořádných výhod a příspěvků sociální péče částka 177,90 Kč.

Lékař úřadu práce určí, zda žádá vyplnění tiskopisu jako zjišťovací prohlídku nebo kontrolní prohlídku. U kontrolní lékařské prohlídky není třeba vyplňovat údaje, které se od minulé ho vyplnění nezměnily, např. RA, OA, SA. Stačí doplnit nové údaje a uvést údaje o zdravotním stavu, především se zhodnocením funkčního stavu.

MUDr. Julie Wernerová
Česká společnost posudkového lékařství ČLS JEP
členka OS ČLK Děčín
 

( NA DOMOVSKOU STRÁNKU OS ČLK )          ( NAHORU )

Aktuality - Kontakt na OS - Poradna - Zákony a předpisy - Zápisy ze schůzí - Zdravotní pojišťovny - Zprávy z ČLK
Stránky připravuje Okresní sdružení České lékařské komory v Děčíně ( info[zavináč]clk.cz )
Návštěvnost našich stránek je sledována serverem NAVRCHOLU.cz
(C) 2002-2005 Webmaster