Zákon č. 187/2006 Sb.
ze dne 14. března 2006
o nemocenském pojištění
(výňatek)
Hlava II
Posuzování dočasné pracovní neschopnosti
Díl 1
Základní pojmy
§ 55
Dočasná pracovní neschopnost
(1) Dočasnou pracovní neschopností se
rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné v tomto zákoně
uvedené důvody neumožňuje pojištěnci
a) vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví
déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost,
b) plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zvláštního právního
předpisu36) , vznikla-li dočasná
pracovní neschopnost v ochranné lhůtě, a to i když pojištěnec není
uchazečem o zaměstnání, nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení
dosavadní pojištěné činnosti.
(2) Za dočasnou pracovní neschopnost se nepovažuje ošetřování pojištěnce
a) v nočním sanatoriu,
b) v době detoxikace po požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek,
s výjimkou případů, kdy pojištěnec požil tyto látky bez vlastního zavinění,
c) při poskytování zdravotní péče v osobním zájmu z kosmetických
nebo estetických důvodů za úhradu pojištěncem.
(3) Dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce, který vykonává několik pojištěných
činností, posuzuje ošetřující lékař pro každou pojištěnou činnost samostatně.
(4) Pokud pojištěnci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím
kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná
pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní
neschopnosti.
§ 56
Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu v době
dočasné pracovní neschopnosti
(1) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce stanoví ošetřující lékař
při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Režim dočasně práce
neschopného pojištěnce může být ošetřujícím lékařem změněn v souladu
se změnou zdravotního stavu.
(2) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje
a) stanovení léčebného režimu podle zvláštního právního předpisu 37),
b) povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě
pobytu a dodržovat vycházky povolené podle písmene c); místem pobytu
dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu
lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo místo, na které změnil
pobyt v souladu s odstavcem 3,
c) povolení vycházek, včetně jejich rozsahu a doby, pokud zdravotní
stav pojištěnce a stanovený léčebný režim tyto vycházky nevylučuje,
d) povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní
neschopnosti podle odstavce 3 věty druhé a třetí, pokud zdravotní stav pojištěnce
a stanovený léčebný režim tuto změnu nevylučuje,
e) provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce.
(3) Změnu místa pobytu v době
dočasné pracovní neschopnosti v České republice je pojištěnec povinen předem
písemně nebo jinak prokazatelně oznámit orgánu nemocenského pojištění,
ošetřujícímu lékaři, a jde-li o změnu místa pobytu v období
prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, též zaměstnavateli.
Na dobu delší než 3 kalendářní dny smí pojištěnec změnit místo pobytu v době
dočasné pracovní neschopnosti pouze se souhlasem ošetřujícího lékaře. Ke změně
místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině
je nutný předchozí souhlas ošetřujícího lékaře, který tuto změnu může
povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského
pojištění; o souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá tento orgán
pojištěnec.
(4) O povolení vycházek nebo změny
jejich rozsahu a doby [odstavec 2 písm. c)] a o změně místa
pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 3 věty druhé a třetí
rozhoduje ošetřující lékař; o změně místa pobytu rozhoduje ošetřující
lékař jen na základě žádosti dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud dočasně
práce neschopný pojištěnec požádá o povolení vycházek nebo změny jejich
rozsahu a doby nebo o povolení změny místa pobytu v době dočasné
pracovní neschopnosti na dobu delší než 3 kalendářní dny nebo do ciziny a ošetřující
lékař vycházky nebo jejich změnu nebo změnu místa pobytu nepovolí, vydá ošetřující
lékař rozhodnutí o tomto nepovolení, jen pokud pojištěnec vydání tohoto
rozhodnutí požaduje. Na rozhodnutí týkající se vycházek a povolení změny
místa pobytu ošetřujícím lékařem a na další postup se použije zvláštní
právní předpis 38) o rozhodování při
výkonu zdravotní péče.
(5) O změnu místa pobytu pojištěnec nežádá a ošetřující lékař o ní
nerozhoduje v případě, jde-li o změnu místa pobytu v souvislosti s poskytováním
ústavní péče nebo lázeňské péče; tuto změnu hlásí pojištěnec ošetřujícímu
lékaři při propouštění z ústavní péče nebo lázeňské péče.
Díl 2
Posuzování dočasné pracovní neschopnosti
§ 57
Vznik dočasné pracovní neschopnosti
(1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku
dočasné pracovní neschopnosti
a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro
nemoc nebo úraz (dále jen „nemoc”) nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou
činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné
lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zvláštního právního
předpisu 36), a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,
b) pojištěnce, který byl přijat do ústavní péče v nemocnici nebo
odborném léčebném ústavu (dále jen „ústavní péče“) nebo kterému byla
na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská
péče 39) ,
c) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce
nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče 40), s výjimkou pojištěnce, který má nárok na výplatu
peněžité pomoci v mateřství,
d) pojištěnce, který nemůže pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo
kompenzační pomůcky vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě,
jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit
povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není
uchazečem o zaměstnání,
e) pojištěnce v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství,
jestliže mu závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě;
dlouhodobým onemocněním se pro účely tohoto zákona rozumí takové onemocnění,
které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden měsíc,
f) pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že
nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti,
a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
(2) Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji ošetřující
lékař zjistil, pokud se dále nestanoví jinak.
(3) Ošetřující lékař může v případě, že pojištěnec nemohl navštívit
ošetřujícího lékaře nebo v jiných odůvodněných případech rozhodnout,
že dočasná pracovní neschopnost pojištěnce vznikla i přede dnem uvedeným v odstavci
2; za období delší než 3 kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou
pracovní neschopnost zjistil, však může ošetřující lékař tak učinit jen po předchozím
písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě
žádosti ošetřujícího lékaře. Pokud ošetřující lékař rozhodl o tom,
že dočasná pracovní neschopnost vznikla v období delším než 3 kalendářní
dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil, bez souhlasu příslušného
orgánu nemocenského pojištění, má se za to, že dočasná pracovní neschopnost
trvá pouze 3 kalendářní dny přede dnem, v němž ji zjistil.
(4) Nezjistí-li ošetřující lékař po vyšetření důvody k rozhodnutí
o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, avšak pojištěnec požaduje vydání
rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, vydá ošetřující lékař
rozhodnutí o tom, že dočasná pracovní neschopnost nevznikla; na toto
rozhodnutí a na další postup se použije zvláštní právní předpis 38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče. Tento
zvláštní právní předpis platí též pro postup v případě, kdy pojištěnec
nesouhlasí s datem vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo s tím, že
byla uznána jeho dočasná pracovní neschopnost.
(5) Ošetřující lékař, který rozhodl o vzniku dočasné pracovní
neschopnosti a tato neschopnost byla ukončena rozhodnutím orgánu nemocenského
pojištění (§ 75), může rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
téhož pojištěnce v období 7 dnů po ukončení předchozí dočasné pracovní
neschopnosti rozhodnutím tohoto orgánu pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s výjimkou
akutního vzplanutí téže nemoci, pouze s předchozím písemným souhlasem
tohoto orgánu uděleným na základě žádosti ošetřujícího lékaře.
§ 58
Průběh dočasné pracovní neschopnosti
(1) V průběhu dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař posuzuje,
zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a zda se pracovní schopnost
pojištěnce obnovila. Za stabilizovaný se pro účely tohoto zákona považuje takový
zdravotní stav, který se ustálil na určité úrovni zdraví a pracovní
schopnosti, která umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní nebo jinou pojištěnou
činnost bez zhoršení zdravotního stavu, a který další léčení již
podstatně nemůže ovlivnit; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom
podmíněno zavedením určité léčby nebo pracovních omezení.
(2) Ošetřující lékař stanoví se zřetelem na zdravotní stav pojištěnce
termín příštího lékařského ošetření nebo kontroly. Tento termín ošetřující
lékař vyznačuje na rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
(3) Prokáže-li pojištěnec existenci vážných důvodů, pro které se nemůže
dostavit k ošetření nebo kontrole v den stanovený podle odstavce 2,
stanoví ošetřující lékař náhradní termín.
(4) Prokázal-li pojištěnec existenci vážných důvodů, pro které se nemohl
dostavit k ošetření nebo kontrole v den stanovený podle odstavce 2, ošetřující
lékař vydá nové rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Tato dočasná pracovní neschopnost se považuje za pokračování předchozí dočasné
pracovní neschopnosti.
§ 59
Ukončování dočasné pracovní neschopnosti
(1) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti
a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje
vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to dnem, kdy tuto skutečnost
zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření,
b) pojištěnce, jestliže uplynulo
alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí,
že jeho zdravotní stav je stabilizovaný,
c) pojištěnce při ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče,
je-li splněna podmínka uvedená v písmenu a),
d) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce
nezletilého dítěte přijatého do ústavní péče, při ukončení ústavní péče
tohoto dítěte nebo při ukončení pobytu tohoto pojištěnce v zařízení,
do jehož ústavní péče bylo toto dítě přijato,
e) pojištěnce, který po opravě nebo opatření nové ortopedické nebo
kompenzační pomůcky může vykonávat dosavadní pojištěnou činnost,
f) pojištěnky, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, k počátku
šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud pojištěnka nezačala pobírat
peněžitou pomoc v mateřství dříve,
g) pojištěnce, kterému závažné dlouhodobé onemocnění znemožňovalo pečovat
o dítě, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav opět
umožňuje pečovat o dítě,
h) pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti
s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím
šestého týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných
důvodů,
i) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje
plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní
neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po
skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není
uchazečem o zaměstnání,
j) pojištěnce, který se nedostaví k lékařskému
ošetření nebo kontrole zdravotního stavu v den, který je vyznačen na
rozhodnutí podle § 58 odst. 2, aniž by pojištěnec prokázal
existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření nebo kontrole
nemohl dostavit, a to tímto dnem,
k) pojištěnce, který byl uznán plně nebo částečně invalidní, a to
nejpozději třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec
uznán plně nebo částečně invalidní; lékař okresní správy sociálního
zabezpečení je povinen neprodleně ošetřujícího lékaře o dni uznání plné
nebo částečné invalidity písemně informovat. Byl-li pojištěnec uznán plně
nebo částečně invalidní na základě výsledku soudního řízení o žalobě,
ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost nejpozději do 10 dnů
po písemném vyrozumění orgánem, který vydal rozhodnutí o plném nebo částečném
invalidním důchodu, o výsledku tohoto řízení,
l) pojištěnce, který je poživatelem starobního důchodu a jehož pojištěná
činnost skončila přede dnem, od něhož v době dočasné pracovní
neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, a to nejpozději
dnem, kterým podle písemného oznámení orgánu nemocenského pojištění byla ukončena
výplata nemocenského, pokud k ukončení dočasné pracovní neschopnosti
nedojde dříve podle písmen a) až e) nebo j).
(2) Ošetřující lékař dočasnou pracovní neschopnost neukončí podle odstavce
1 písm. k) u pojištěnce, který byl uznán částečně invalidní, pokud
u tohoto pojištěnce po dni, v němž byl uznán částečně invalidní,
nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné
pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly
uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují
pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,
jestliže pojištěná činnost skončila, a to i když pojištěnec uchazečem
o zaměstnání není; v tomto případě dočasná pracovní neschopnost
pokračuje dále. Ošetřující lékař je povinen stanovit den, od něhož dočasná
pracovní neschopnost pokračuje z důvodů uvedených ve větě první.
(3) Na postup při nesouhlasu pojištěnce s rozhodnutím o ukončení dočasné
pracovní neschopnosti podle odstavců 1 a 2 se použije zvláštní právní předpis
38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče.
§ 60
Rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti
Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní
neschopnosti, které po dobu dočasné pracovní neschopnosti slouží též
jako průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, rozhodnutí o ukončení
dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce
neschopného pojištěnce vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech.
Část těchto tiskopisů,
která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy 41) nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu
dovodit.
Díl 3
Povinnosti a oprávnění lékařů
§ 61
Povinnosti ošetřujícího lékaře
Ošetřující lékař je povinen
a) rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti v případech
uvedených v § 57 v den, kdy ji zjistil,
b) vést evidenci dočasně práce neschopných pojištěnců, u nichž
rozhodl o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo které převzal do své péče;
touto evidencí se rozumí písemný záznam v evidenčním deníku o každém
rozhodnutí o vzniku a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, který
obsahuje evidenční číslo předepsaného tiskopisu, jméno, popřípadě
jména (dále jen „jméno“) a příjmení pojištěnce, datum vzniku
dočasné pracovní neschopnosti, diagnostický
kód nemoci nebo úrazu, den a hodina
ošetření a datum další
kontroly, datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti a případný
údaj o předání nebo převzetí dočasně práce neschopného pojištěnce s uvedením
data předání nebo převzetí, jména a příjmení lékaře, kterému byl
tento pojištěnec předán do péče nebo od něhož byl převzat do péče, a adresy
pracoviště tohoto lékaře,
c) stanovit režim dočasně práce neschopného pojištěnce a pojištěnce
o tomto režimu informovat,
d) předat pojištěnci rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní
neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě
rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, spolu s příslušnými hlášeními pro zaměstnavatele,
a to v den, kdy byly vydány, popřípadě v den propuštění z ústavní
péče,
e) odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném
tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, hlášení o ukončení
dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o změně režimu dočasně práce
neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující
po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo o ukončení dočasné
pracovní neschopnosti nebo o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce;
tato povinnost je splněna i předáním tohoto hlášení v téže lhůtě
tomuto orgánu,
f) stanovit podle požadavku lékaře příslušného orgánu nemocenského pojištění
termín kontroly pro účely provedení kontroly posuzování dočasné pracovní
neschopnosti a za tímto účelem pojištěnce předvolat ke kontrole,
g) rozhodnout na žádost pojištěnce o povolení vycházek a změně
jejich rozsahu nebo doby nebo o povolení změny místa pobytu v době dočasné
pracovní neschopnosti v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě
druhé a třetí a o tomto rozhodnutí informovat nejpozději v následující
pracovní den příslušný orgán nemocenského pojištění na předepsaném
tiskopise; je-li třeba k povolení změny místa pobytu v době dočasné
pracovní neschopnosti předchozího souhlasu orgánu nemocenského pojištění, může
povolit tuto změnu jen na základě tohoto předchozího souhlasu,
h) posuzovat v průběhu dočasné pracovní neschopnosti, zda je zdravotní
stav pojištěnce stabilizovaný a zda došlo k obnově pracovní schopnosti
pojištěnce,
i) vyznačit při propuštění z ústavní péče, pokud pojištěnci
jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, na
rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den propuštění z ústavní
péče a místo pobytu, kde se bude pojištěnec po tomto propuštění
zdržovat, a tyto skutečnosti
prokazatelně oznámit nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce příslušnému
orgánu nemocenského pojištění,
j) potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopisu pro účely výplaty dávek
nebo poskytování náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) v době
dočasné pracovní neschopnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to
ke dni vydání tohoto potvrzení nebo
nejvýše 3 kalendářní dny dopředu; trvá-li dočasná pracovní
neschopnost déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit pojištěnci pro účely poskytování
náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) její trvání vždy
ke 14. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku,
k) zaznamenat v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
den převzetí pojištěnce do své péče a den propuštění pojištěnce ze své
péče, den nástupu do ústavní péče a den ukončení ústavní péče
a den dalšího ošetření nebo kontroly; pokud pojištěnci při propuštění
z ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče jeho zdravotní stav neumožňuje
vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě netrvá-li již tato činnost,
plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, stanovit termín, do kterého je pojištěnec povinen
dostavit se ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, a to
nejdéle do pátého kalendářního dne ode dne ukončení ústavní péče nebo
komplexní lázeňské péče,
l) informovat písemně o vzniku a ukončení
dočasné pracovní neschopnosti lékaře, který registruje pojištěnce 42) , a to do 7 kalendářních dnů, uzná-li
pojištěnce dočasně práce neschopným jiný ošetřující lékař než jeho
registrující lékař,
m) rozhodnout o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech
uvedených v § 59 odst. 1 v den, ve kterém zjistil, že netrvají
důvody dočasné pracovní neschopnosti,
n) oznámit pojištěnci a příslušnému
orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu změnu diagnózy nemoci,
která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději v pracovní
den následující po dni, kdy o této změně rozhodl,
o) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli
porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v následující pracovní den po
dni, kdy se dozvěděl o tomto porušení,
p) poskytnout potřebnou součinnost příslušnému orgánu nemocenského pojištění
při kontrole posuzování dočasné pracovní neschopnosti, zejména umožnit
provedení této kontroly na svém pracovišti nebo se za tím účelem dostavit na příslušný
orgán nemocenského pojištění, a sdělit zaměstnancům orgánu nemocenského
pojištění oprávněným provést kontrolu dodržování režimu dočasně práce
neschopného pojištěnce nebo zaměstnancům zaměstnavatele pověřeným k provedení
této kontroly na požádání skutečnosti potřebné k provedení kontroly, a to
včetně stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v rozsahu,
ve kterém jsou tito zaměstnanci oprávněni kontrolovat dodržování tohoto režimu,
q) oznámit příslušnému orgánu
nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu propuštění dočasně práce
neschopného pojištěnce ze své péče a převzetí dočasně práce neschopného
pojištěnce z péče jiného ošetřujícího lékaře do své péče,
a to nejpozději v pracovní den následující
po dni, kdy k této skutečnosti došlo,
r) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění změnu sídla
zdravotnického zařízení, popřípadě změnu svého pracoviště,
s) předat zařízení závodní preventivní péče na jeho vyžádání zprávu
o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a o průběhu a předpokládané
délce trvání dočasné pracovní neschopnosti; předat zařízení závodní
preventivní péče zprávu o zdravotním stavu dočasně neschopného pojištěnce
vždy, kdy je důvodný předpoklad, že v souvislosti s nemocí dojde ke změně
nebo ztrátě zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní zaměstnání,
t) zabezpečit příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění
pojištění, před zneužitím a sdělit neprodleně příslušnému orgánu
nemocenského pojištění ztrátu, zničení nebo poškození předepsaných tiskopisů,
u) vést zdravotnickou dokumentaci o průběhu dočasné pracovní
neschopnosti včetně záznamů o výsledku vlastních vyšetření a lékařských
zpráv pořízených jinými lékaři a vyplňovat potřebné údaje na předepsaných
tiskopisech; do této dokumentace založit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní
neschopnosti, které pojištěnec odevzdal podle § 64 odst. 1 písm. l),
v) sdělit zaměstnavateli dočasně práce neschopného pojištěnce na jeho žádost
informace uvedené v § 65 odst. 2 písm. b),
w) vystavit ve stanovených případech doklady nebo tiskopisy v souladu s právem
Evropských společenství a s mezinárodními smlouvami,
x) informovat předem pojištěnce, že po stanovenou dobu nemá oprávnění
rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti [§ 79 odst. 1 písm. c)].
§ 62
Povinnosti zařízení závodní preventivní péče
Zařízení závodní preventivní péče je povinno na základě zprávy ošetřujícího
lékaře o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce vydat ve
lhůtě do 7 dnů a v případě nutnosti došetření zdravotního stavu do 15 dnů
vyjádření o zdravotní způsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce
vykonávat dosavadní zaměstnání a odeslat je ošetřujícímu lékaři, který
si vyjádření vyžádal.
§ 63
Oprávnění ošetřujících lékařů a zařízení závodní preventivní péče
(1) Ošetřující lékař je při posuzování zdravotního stavu pro účely
dočasné pracovní neschopnosti oprávněn požadovat
a) součinnost lékaře příslušného orgánu nemocenského pojištění při
stanovení a kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a při
hodnocení zdravotního stavu a průběhu nemoci,
b) od příslušného orgánu nemocenského pojištění informace o průměrné
době trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti pro jednotlivé diagnózy a odbornosti
ošetřujícího lékaře v regionálním a celostátním průměru za
uplynulý kalendářní rok,
c) informace od zaměstnavatele o pracovním zařazení, náplni práce a pracovních
podmínkách pojištěnce a o zařízení závodní preventivní péče,
d) od příslušného orgánu nemocenského pojištění informace o čerpání
podpůrčí doby pro poskytování nemocenského u dočasně práce neschopného
pojištěnce,
e) od zařízení závodní preventivní péče vyjádření o zdravotní způsobilosti
dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat dosavadní zaměstnání, a to
ve lhůtě stanové v § 62,
f) od jiných subjektů informace o lhůtě stanovené k opravě
ortopedické nebo kompenzační pomůcky a další informace, jež jsou v přímém
vztahu k posuzování dočasné pracovní neschopnosti.
(2) Zařízení závodní preventivní péče je oprávněno vyžádat si zprávu ošetřujícího
lékaře o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a průběhu
a předpokládané délce trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Díl 4
Povinnosti a oprávnění dočasně práce neschopného pojištěnce
§ 64
(1) Pojištěnec, který je dočasně práce
neschopný, je povinen
a) dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce,
b) umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a v
rozsahu uvedeném v § 65 odst. 2 písm. c) též zaměstnavateli kontrolu
dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; při této
kontrole je dočasně práce neschopný pojištěnec povinen prokázat svou totožnost
a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
c) dostavit se v určeném termínu k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři
příslušného orgánu nemocenského pojištění ke kontrole posouzení zdravotního
stavu a dočasné pracovní neschopnosti,
d) předkládat lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění
doklady potřebné ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné
pracovní neschopnosti a za tím účelem též prokázat svou totožnost,
e) podrobit se na výzvu orgánu nemocenského pojištění vyšetření zdravotního
stavu lékařem orgánu nemocenského pojištění a vyšetření ve
zdravotnickém zařízení, které určí orgán nemocenského pojištění, je-li to
potřebné ke kontrole posuzování podle § 74 nebo posuzování podle § 80,
f) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění, popřípadě zaměstnavateli,
pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody
své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu
dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po
dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl,
g) dostavit se do určeného termínu po ukončení ústavní péče nebo
komplexní lázeňské péče k ošetřujícímu lékaři ke kontrole dočasné
pracovní neschopnosti [§ 61 písm. k)], popřípadě brání-li mu vážné důvody,
projednat s ošetřujícím lékařem v této lhůtě jiný termín,
h) sdělit ošetřujícímu lékaři při uznání dočasné pracovní
neschopnosti místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní
neschopnosti zdržovat,
i) požádat předem ošetřujícího lékaře o povolení změny místa
pobytu podle § 56 odst. 3 v době dočasné pracovní neschopnosti,
pokud chce změnit toto místo v případech uvedených v § 56 odst. 3
větě druhé a třetí,
j) hlásit ošetřujícímu lékaři změny údajů o dosavadní pojištěné
činnosti a o zaměstnavateli,
k) doložit v případě uvedeném v § 57 odst. 1 písm. d) ošetřujícímu
lékaři dobu, po kterou bude trvat oprava ortopedické nebo kompenzační pomůcky,
l) odevzdat při ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři
rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
m) sdělit ošetřujícímu lékaři, kdo je jeho zaměstnavatelem nebo zda je
osobou samostatně výdělečně činnou anebo zda je zahraničním zaměstnancem;
má-li pojištěnec více zaměstnavatelů, sděluje všechny své zaměstnavatele,
n) předat ošetřujícímu lékaři písemné
prohlášení, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné
pojištěné činnosti, má-li být uznána dočasná pracovní neschopnost
podle § 57 odst. 1 písm. f),
o) sdělit ošetřujícímu lékaři registrujícího lékaře a kontakt na
něho,
p) předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné
pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní
neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí
o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele o změně místa
pobytu v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.
(2) Pojištěnec je oprávněn požádat příslušný orgán nemocenského pojištění
o informaci o čerpání podpůrčí doby pro poskytování nemocenského.
Díl 5
Povinnosti a oprávnění zaměstnavatele
§ 65
(1) Zaměstnavatel je povinen
sdělit na vyžádání neprodleně příslušnému orgánu nemocenského pojištění
a ošetřujícímu lékaři informace o
a) zařízení závodní preventivní péče,
b) pracovním zařazení, náplni práce
a pracovních podmínkách dočasně práce neschopného zaměstnance.
(2) Zaměstnavatel je oprávněn
a) dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole
důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole dodržování
režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o jeho zaměstnance,
b) požadovat od ošetřujícího lékaře
informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o
rozsahu a době povolených vycházek,
c) provést kontrolu, zda zaměstnanec v období
prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti dodržuje povinnosti
stanovené v § 56 odst. 2 písm. b).
Hlava III
Posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby
§ 66
(1) Lékař orgánu nemocenského pojištění posuzuje na základě žádosti dočasně
práce neschopného pojištěnce podané orgánu nemocenského pojištění, zda lze očekávat,
že tento pojištěnec po uplynutí podpůrčí doby nabude v krátké době
pracovní schopnost (§ 27), a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti.
(2) K posouzení podle odstavce 1 je orgán nemocenského pojištění oprávněn
požádat ošetřujícího lékaře o vyjádření o zdravotním stavu dočasně
práce neschopného pojištěnce a o předložení lékařských zpráv, nálezů
a posudků a zpráv o průběhu nemoci; ošetřující lékař je
povinen této žádosti vyhovět ve lhůtě 8 kalendářních dní od doručení této
žádosti, nestanoví-li orgán nemocenského pojištění lhůtu delší.
Hlava IV
Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství,
ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství
Díl 1
Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství
§ 67
Ošetřující lékař je pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství
povinen
a) stanovit těhotné pojištěnce očekávaný
den porodu a tento den potvrdit na předepsaném tiskopise,
b) potvrdit na předepsaném tiskopise,
že pojištěnka porodila, a den porodu, pokud se pojištěnce peněžitá
pomoc v mateřství nevyplácela přede dnem porodu,
c) plnit povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. t)
a w),
d) potvrdit na předepsaném tiskopise, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě
pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění [§ 32 odst. 1 písm. d)],
pro které by byla uznána dočasně práce neschopnou podle § 57 odst. 1 písm. e),
kdyby byla pojištěnkou.
Díl 2
Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování ošetřovného
§ 68
Vznik a zánik potřeby ošetřování nebo péče
(1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku
potřeby ošetřování nebo péče (dále jen „potřeba ošetřování“),
jestliže vyšetřením zjistí, že
a) dítě mladší 10 let je nemocné nebo utrpělo úraz,
b) osoba, která dovršila aspoň 10 let, je nemocná nebo utrpěla úraz a její
zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou,
c) žena, která porodila, vyžaduje z důvodu stavu v době bezprostředně po porodu
nezbytně ošetřování jinou osobou,
d) fyzická osoba, která jinak pečuje o dítě mladší 10 let, onemocněla,
utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b)
nebo c) nebo porodila, a proto nemůže o toto dítě pečovat.
(2) Potřeba ošetřování začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař
zjistil. Ošetřující lékař může v odůvodněných případech
rozhodnout, že potřeba ošetřování vznikla dřívějším dnem než dnem
uvedeným ve větě první, nejvýše však 3 kalendářní dny přede dnem, v němž
potřebu ošetřování zjistil.
(3) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení
potřeby ošetřování
a) zjistí-li vyšetřením, že potřeba ošetřování podle odstavce 1
pominula,
b) jestliže se fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) až d)
nedostaví k ošetření nebo kontrole zdravotního stavu nebo osoba poskytující
ošetřování dítěti mladšímu 10 let se nedostaví ke kontrole potřeby ošetřování
s tímto dítětem, a to v den, který jí byl určen, aniž by tato osoba
prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření
nebo kontrole nemohla dostavit; potřeba ošetřování se ukončí tímto dnem.
(4) Ošetřující lékař vydává na předepsaných tiskopisech rozhodnutí o
vzniku potřeby ošetřování, rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování,
potvrzení o potřebě péče a potvrzení o trvání potřeby ošetřování.
Část těchto
tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat statistickou značku
diagnózy 41) nebo jiný údaj, z něhož lze
diagnózu dovodit.
(5) Nezjistí-li ošetřující lékař po vyšetření důvody k vydání
rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, avšak pojištěnec požaduje vydání
tohoto rozhodnutí, vydá ošetřující lékař rozhodnutí, že potřeba ošetřování
nevznikla; na toto rozhodnutí a na další postup se použije zvláštní právní
předpis 38) o rozhodování při výkonu zdravotní
péče. Tento zvláštní právní předpis platí též pro postup při nesouhlasu s rozhodnutím
o ukončení potřeby ošetřování podle odstavce 3.
§ 69
Povinnosti ošetřujícího lékaře
Ošetřující lékař je při posuzování potřeby ošetřování povinen
a) rozhodnout o vzniku potřeby ošetřování v den, kdy ji
zjistil,
b) vést evidenci jím vydaných
rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování; pro náležitosti této
evidence platí § 61 písm. b) přiměřeně,
c) předat pojištěnci, popřípadě osobě s potřebou ošetřování nebo
jejímu průvodci, rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování a rozhodnutí
o ukončení potřeby ošetřování, a to v den, kdy byly vydány,
d) odeslat příslušnému orgánu
nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu hlášení o vzniku potřeby
ošetřování a hlášení o ukončení potřeby ošetřování,
a to nejpozději v pracovní den následující
po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku a ukončení potřeby
ošetřování,
e) stanovit podle požadavku lékaře příslušného orgánu nemocenského pojištění
termín kontroly pro účely provedení kontroly posuzování potřeby ošetřování
a za tímto účelem osobu s potřebou ošetřování předvolat ke kontrole,
f) rozhodnout o ukončení potřeby ošetřování v případech
uvedených v § 68 odst. 3 v den, kdy zjistil, že netrvá potřeba ošetřování,
g) poskytnout potřebnou součinnost příslušnému orgánu nemocenského pojištění
při kontrole posuzování potřeby ošetřování, zejména umožnit provedení této
kontroly na svém pracovišti nebo se za tím účelem dostavit na příslušný orgán
nemocenského pojištění, a sdělit zaměstnancům orgánu nemocenského pojištění
oprávněným provést kontrolu na požádání skutečnosti potřebné k provedení
kontroly, a to v rozsahu, ve kterém je orgán nemocenského pojištění oprávněn
tuto kontrolu provést,
h) vést zdravotnickou dokumentaci o průběhu potřeby ošetřování na
základě vlastních vyšetření a lékařských zpráv pořízených jinými lékaři,
i) plnit povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. t)
a w),
j) informovat předem pojištěnce, že po stanovenou dobu nemá oprávnění
rozhodovat ve věcech potřeby ošetřování [§ 79 odst. 1 písm. c)].
§ 70
Povinnosti zdravotnického zařízení
Zdravotnické zařízení je povinno písemně
potvrdit na žádost pojištěnce nebo orgánu nemocenského pojištění přijetí ošetřované
osoby do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení (§ 40 odst. 3).
§ 71
Povinnosti pojištěnce
Pojištěnec, který pobírá ošetřovné, je povinen na výzvu ošetřujícího
lékaře, který vydal rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, nebo orgánu
nemocenského pojištění dostavit se k ošetřujícímu
lékaři s osobou s potřebou ošetřování ke kontrole posouzení zdravotního
stavu a potřeby ošetřování.
§ 72
Oprávnění zaměstnavatele
Zaměstnavatel je oprávněn dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění
podnět ke kontrole důvodnosti potřeby ošetřování, je-li pojištěnec, který pobírá
ošetřovné, jeho zaměstnancem.
Díl 3
Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování vyrovnávacího příspěvku
v těhotenství a mateřství
§ 73
(1) Zařízení závodní preventivní
péče rozhodne o tom, že jsou dány důvody uvedené v § 42 odst. 1
pro převedení těhotné pojištěnky, pojištěnky do konce devátého měsíce po
porodu nebo pojištěnky, která kojí, na jinou práci nebo jiné služební místo,
jestliže vyšetřením zjistí tyto důvody; rozhodnutí vydá na předepsaném
tiskopisu.
(2) Nezjistí-li zařízení závodní preventivní péče při vyšetření důvody
k rozhodnutí podle odstavce 1, avšak pojištěnka požaduje vydání tohoto
rozhodnutí, vydá rozhodnutí o tom, že dosavadní práce nebo činnost vyplývající
ze služebního zařazení nebo funkce, do níž byla ustanovena, neohrožuje její těhotenství,
zdraví nebo mateřství do konce devátého měsíce po porodu nebo schopnost kojení;
na toto rozhodnutí a na další postup se použije zvláštní právní předpis 38) o rozhodování při výkonu zdravotní péče.
Hlava V
Kontrola posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění
§ 74
(1) Orgán nemocenského pojištění
provádí svým lékařem kontrolu
a) správnosti posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní
neschopnosti a potřeby ošetřování a správnosti vedení a úplnosti
zdravotnické dokumentace při tomto posuzování,
b) plnění povinností ošetřujících lékařů při posuzování
zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování.
(2) Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti se provádí na
pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem
orgánu nemocenského pojištění, a to zpravidla za osobní účasti
posuzovaného pojištěnce; lékař orgánu nemocenského pojištění může
určit, v kterých případech není přítomnost posuzovaného pojištěnce potřebná.
To platí obdobně i pro kontrolu posuzování potřeby ošetřování.
(3) O kontrole vyhotoví orgán nemocenského pojištění zápis, jehož
stejnopis předá ošetřujícímu lékaři.
(4) Ošetřující lékař je povinen poskytnout lékařům orgánu nemocenského
pojištění potřebnou součinnost při kontrole, zejména umožnit vstup na své
pracoviště a předložit potřebnou zdravotnickou dokumentaci. Za nesplnění
povinnosti součinnosti při kontrole může orgán nemocenského pojištění uložit
ošetřujícímu lékaři pořádkovou pokutu do výše 10 000 Kč.
(5) Na základě jednání s ošetřujícím lékařem orgán nemocenského
pojištění stanoví harmonogram kontrol posuzování dočasné pracovní neschopnosti
na pracovišti ošetřujícího lékaře a ošetřujícího lékaře o něm písemně
vyrozumí. Harmonogram musí být stanoven nejméně na dobu tří měsíců.
(6) Pokud nastanou důvody k provedení mimořádné kontroly posuzování
zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, je orgán nemocenského pojištění
povinen o tom vyrozumět ošetřujícího lékaře nejpozději 2 pracovní dny přede
dnem kontroly.
§ 75
(1) Zjistí-li orgán nemocenského pojištění,
že nejsou důvody pro trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování,
rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování,
pokud ji neukončil ošetřující lékař.
(2) Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem, který je v rozhodnutí uveden
jako den ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo den ukončení potřeby ošetřování,
ne však dříve než dnem jeho ústního vyhlášení přítomnému pojištěnci nebo
písemného doručení nepřítomnému pojištěnci. Pokud se pojištěnec osobně
nezúčastnil kontroly podle § 74 odst. 2, aniž by prokázal existenci vážných
důvodů své neúčasti, je rozhodnutí vykonatelné dnem této kontroly.
Hlava VI
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
§ 76
(1) Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
provádí příslušný orgán nemocenského pojištění pověřenými zaměstnanci z vlastního
podnětu nebo z podnětu ošetřujícího lékaře pojištěnce
anebo zaměstnavatele. Podá-li podnět k provedení této kontroly
ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, je tento orgán povinen provést kontrolu
do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele písemně
informovat.
(2) O kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
se sepisuje písemný záznam, ve kterém se uvede výsledek kontroly. Pokud bylo při
kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zjištěno
porušení tohoto režimu, zasílá orgán nemocenského pojištění záznam o
kontrole dočasně práce neschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.
(3) Pověření zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění provádějící
kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce jsou
povinni se prokázat průkazem s fotografií vydaným orgánem nemocenského
pojištění. Náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Za nesplnění povinností součinnosti při kontrole podle § 64 odst. 1
písm. b) může orgán nemocenského pojištění uložit pojištěnci pořádkovou
pokutu do výše 10 000 Kč.
(5) Provedl-li kontrolu dodržování povinností stanovených v § 56 odst. 2
písm. b) zaměstnavatel, platí odstavec 2 obdobně s tím, že záznam zasílá
zaměstnavatel též orgánu nemocenského pojištění.
Hlava VII
Součinnost zdravotnických zařízení a fyzických a právnických osob
§ 77
(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna na žádost orgánu nemocenského pojištění
za úhradu
a) provést vyšetření zdravotního stavu osoby, která je povinna se
tomuto vyšetření podrobit podle § 64 odst. 1 písm. e), pro účely
posuzování dočasné pracovní neschopnosti nebo kontroly posuzování dočasné
pracovní neschopnosti a posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí
doby a vyšetření zdravotního stavu osoby pro účely posuzování potřeby ošetřování,
b) zpracovat lékařské podklady v rozsahu určeném orgánem nemocenského
pojištění, jichž je třeba k posouzení zdravotního stavu a pracovní
schopnosti a pro kontrolu dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování.
(2) Zdravotnická zařízení jsou povinna lékaři orgánu nemocenského pojištění
na jeho žádost bezplatně sdělit informace
potřebné ke kontrole posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní
neschopnosti, umožnit lékaři orgánu
nemocenského pojištění nahlížení do zdravotnické dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit lékaři orgánu nemocenského pojištění
zdravotnickou dokumentaci v rozsahu určeném orgánem nemocenského
pojištění.
(3) Zdravotnické zařízení plní povinnosti podle odstavců 1 a 2 ve lhůtě
určené orgánem nemocenského pojištění a není-li tato lhůta určena, do 15 kalendářních
dnů ode dne, kdy obdrželo žádost.
(4) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů
s bodovými hodnotami 43) a zvláštními
právními předpisy 44). Úhradu poskytuje ten, kdo si provedení výkonu vyžádal,
a to na základě vyúčtování předloženého zdravotnickým zařízením. To
platí obdobně i pro náhradu poštovného za zaslání zdravotnické dokumentace
podle odstavce 2.
§ 78
Fyzické a právnické osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají
opravy ortopedických nebo kompenzačních pomůcek, mají povinnost sdělit na vyžádání
bezplatně informace o lhůtě stanovené k opravě ortopedické nebo
kompenzační pomůcky nebo jiné informace, jež jsou v přímém vztahu k posuzování
dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla podle § 57 odst. 1 písm. d),
ošetřujícímu lékaři nebo příslušnému orgánu nemocenského pojištění.
Hlava VIII
Oprávnění orgánů nemocenského pojištění při porušování povinností lékařů
při posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění
§ 79
(1) Orgán nemocenského pojištění je oprávněn v případě, kdy ošetřující lékař porušil své povinnosti
při posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění a za toto porušení mu byla pravomocně uložena
pokuta podle § 138 odst. 1,
a) upozornit zřizovatele zdravotnického zařízení nebo orgán, který rozhodl
o registraci zdravotnického zařízení, a příslušnou zdravotní pojišťovnu
na to, že ošetřující lékař porušil povinnosti stanovené mu tímto zákonem; k tomuto
upozornění se přikládá opis rozhodnutí o uložení pokuty,
b) podat podnět České lékařské komoře nebo České stomatologické komoře
k zahájení disciplinárního řízení s lékařem podle zvláštního právního
předpisu 45); k tomuto podnětu se přikládá
opis rozhodnutí o uložení pokuty. O výsledku tohoto řízení musí být orgán
nemocenského pojištění příslušnou komorou do 1 měsíce od jeho skončení písemně
informován,
c) stanovit ošetřujícímu lékaři
zákaz rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování
na dobu až 2 let, pokud pokuta byla uložena za správní delikt uvedený
v § 138 odst. 1 písm. l) nebo pokud pokuta byla uložena za správní
delikt uvedený v § 138 odst. 1 písm. m) a v období do jednoho
roku od uložení této pokuty rozhodl orgán nemocenského pojištění podle § 75
odst. 1 znovu o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování,
a ošetřující lékař byl na možnost stanovení tohoto zákazu písemně
upozorněn; je-li ošetřujícím lékařem právnická osoba, lze uložit tento zákaz
pouze tomu lékaři, který zavinil, že v tomto období do jednoho roku bylo
znovu rozhodnuto orgánem nemocenského pojištění o ukončení dočasné
pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování.
(2) Orgán nemocenského pojištění je
povinen upozornit příslušnou zdravotní pojišťovnu na to, že
a) průměrná doba trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti podle
odbornosti lékaře stanovená za období nejméně 6 měsíců v rámci dočasných
pracovních neschopností, o nichž rozhodl tentýž ošetřující lékař, se výrazně odlišuje od regionálního nebo celostátního
průměru trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti zjištěného tímto
orgánem,
b) ošetřující lékař přes předchozí
písemné upozornění porušuje povinnosti stanovené v § 61, 67 a 69.
§ 80
(1) V případě zákazu posuzovat zdravotní stav pro účely pojištění
podle § 79 odst. 1 písm. c) provádí za ošetřujícího lékaře
rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování
po dobu trvání tohoto zákazu orgán nemocenského pojištění, který tento zákaz
stanovil, pokud si pojištěnec nezvolil jiného ošetřujícího lékaře nebo pokud
se nestanoví jinak v § 82 odst. 5; toto posuzování provádí přitom lékař
tohoto orgánu nemocenského pojištění. Lékař orgánu nemocenského pojištění přitom
plní povinnosti ošetřujícího lékaře uvedené v § 61 písm. a) až d),
g), h), i), j), l), m) a s) až w).
(2) Při rozhodování orgánu nemocenského pojištění v případech uvedených
v odstavci 1se
a) použijí předepsané tiskopisy podle tohoto zákona, které používají ošetřující
lékaři,
b) nepoužije ustanovení § 56 odst. 4 věty třetí, § 57 odst. 4,
§ 59 odst. 3 a § 68 odst. 5,
c) použije ustanovení § 75 odst. 2 věty první, jde-li o ukončení
dočasné pracovní neschopnosti nebo o ukončení potřeby ošetřování.
(3) Při posuzování zdravotního stavu podle odstavce 1 lékaři orgánu nemocenského
pojištění vycházejí z lékařských zpráv a posudků vypracovaných ošetřujícími
lékaři a dalšími lékaři a z výsledků vlastních vyšetření.
(4) Ošetřující lékař, kterému byl stanoven zákaz posuzovat zdravotní
stav pro účely pojištění podle § 79 odst. 1 písm. c), je povinen neodkladně a bezplatně zaslat orgánu
nemocenského pojištění uvedenému v odstavci 1 na jeho žádost potřebné
podklady o zdravotním stavu pojištěnce.
----------
36) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů. [ zpět na poznámku ]
37) § 12 písm. d) zákona č. 48/1997
Sb. [ zpět na poznámku ]
38) § 77 a § 77a zákona č. 20/1966
Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. [ zpět na poznámku ]
39) § 33 odst. 4 zákona č. 48/1997
Sb. [ zpět na poznámku ]
40) § 25 zákona č. 48/1997 Sb. [ zpět na poznámku ]
41) Čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského
parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob
v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
[ zpět na poznámku ]
42) § 18 odst. 3 písm. a) zákona
č. 48/1997 Sb. [ zpět na poznámku ]
43) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se
vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších
předpisů. [ zpět na poznámku ]
44) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách,
ve znění pozdějších předpisů. [ zpět na poznámku ]
Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České
republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. [ zpět na
poznámku ]
45) § 13 odst. 3 a § 18 odst. 3
zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické
komoře a České lékárnické komoře. [ zpět na poznámku ]
|