Setkali jsme se s dotazem, v němž lékař uvádí, že
si vyžádal (pro potřebu preventivní pracovní péče) od registrujícího
praktického lékaře výpis z dokumentace od pacienta, a v rubrice
"Rodinná anamnéza", určené mj. pro informace o závažné rodinné zátěži,
bylo uvedeno "nelze poskytovat dg třetích osob".
Kolega se ptá, zda skutečně je možné (v informacích pro jiné lékaře, do parere a
pod.) uvádět informace o rodinné anamnéze, zda se tím neporušuje nějaký právní
předpis.
Situace, kterou kolega v dotazu popisuje, svědčí o tom, že kolega, který
takto odpověděl/poskytl informace, nemá v otázce sdělování informací jasno.
Všichni víme, že existuje nějaká mlčenlivost či "lékařské
tajemství", ale málokdo má jasno v tom, vůči komu a za jakých
okolností platí.
Obecně jsou všechny informace, které se týkají pacientova zdravotního
stavu, včetně osobní i rodinné anamnézy, chráněny povinnou mlčenlivostí,
z níž jsou jen 2 výjimky: souhlas
pacienta (musí být konkrétní, jednoznačný, vztažený ke konkrétním
informacím, konkrétnímu adresátu informací a většinou i účelu...) nebo
"souhlas" či "umožnění"
sdělení na podkladě platného právního předpisu - tedy buď zákonem uložená
informační povinnost, nebo zákonem umožněné informování třetí strany.
[Dosud - a již asi 15 let - neexistuje možnost, aby lékaře někdo "vyšší"
zbavil povinnosti mlčenlivosti. Snaha, aby to mohl udělat soudce pro účely trestního
řízení, naštěstí zatím neprošla.]
Většina těch běžných právem uložených nebo umožněných situacích je
kodifikována § 67b zákona č. 20/1966 Sb., a na PRVNÍM místě je uvedeno, že
povinná mlčenlivost se nevztahuje na skutečnosti týkající se zdravotního stavu, sdělované
jiným zdravotnickým pracovníkům v souvislosti s jejich současnou nebo následnou
účastí na diagnostice či léčbě (to není citace, ale smysl ustanovení - hovoří
se o nahlížení do dokumentace, ale rozumí se tím samozřejmě i předávání
kopií a výpisu z ní, jakož i poskytování ústních informací)!! Takže
pokud nepředám následnému lékaři informaci z rodinné anamnézy pacienta, ačkoliv
je/může být důležitá pro jeho další vyšetřování či léčení, je to stejně
postup non lege artis, jako kdybych v operačním protokolu nenapsal, že
pacientovi byla provedena appendektomie.
[Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 67b, odst.
10, písm. a)]
"Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet, a to
v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu
své kompetence
a) lékaři, zdravotní sestry rehabilitační pracovníci,
lékárníci, kliničtí psychologové a kliničtí logopedové v souvislosti
s poskytováním zdravotní péče
zdravotničtí pracovníci v souvislosti s poskytováním zdravotní
péče, ..." (nové znění
zákona od 15. 5. 2007) |
Věřím, že řada žen by raději neuváděla v osobní anamnéze, že
absolvovaly přerušení těhotenství, ale pokud to nenapíšu do jejich záznamu
gynekologovi, ke kterému přechází, může to někdy znamenat např. ohrožení dalších
těhotenství. Ale za jiné situace, když mám např. jen sdělit výsledek preventivní
prohlídky, to uvádět tak nutné není. A zrovna tak, alkoholismus u strýce asi
nebude většinou z medicínského hlediska důležitý údaj, pokud nebudu u alkoholika
pátrat po míře rodinné zátěže alkoholismem, ale např. údaj o tom, že otec
a bratr zemřeli v mladém věku následkem cévní mozkové příhody, může
u pacienta s nevysvětlitelnou náhlou cefaleou správně nasměrovat pátrání
směrem k hledání aneurysmat, zatímco jejich neuvedení do anamnézy ...
Tvrzení, že sdělování rodinné anamnézy V RÁMCI SPOLUPRÁCE ZDRAVOTNÍKŮ PŘI
PÉČI O PACIENTA je prozrazování údajů o třetích osobách je prostě blábol
- kdyby tomu tak bylo, nesměli bychom tyto údaje ani zaznamenávat a uchovávat
bez souhlasu těchto třetích osob. Jak by pak mohli pracovat genetici?
Buďte tedy bez obav - pokud jsou údaje ve
vztahu s (aktuálním nebo i jen potenciálním - co třeba rodiče s diabetem)
vlivem na zdravotní stav pacienta, a sdělujete je někomu, kdo se spoluúčastní
nebo pokračuje v péči o něj, nemůžete se dopustit chyby. Ten,
komu informace poskytujete, je stejně jako vy vázán tím, že je může použít jen
pro péči o zdravotní stav pacienta - jinak by se jednalo o trestný čin a hrubé
etické provinění. Nicméně, mělo by se jednat o informace přiměřené účelu,
pro který je poskytujete; odesílám-li ženu k očnímu vyšetření pro
poruchu zrakové ostrosti, není nutné uvádět, že si před 1/2 rokem léčila
kapavku... (pokud neprodělala gonorhoickou blefarokonjunktivitidu :-) )
A ještě jedna doplněná poznámka na závěr: ochrana údajů o třetích
osobách je zapracována do novely zákona, platné od 15. 5. 2007 v
souvislosti se zpřístupněním dokumentace pacientovi,
resp. jím zplnomocněné osobě - tam musí zdravotnické zařízení zajistit, aby
se takový zmocněnec z dokumentace nedozvěděl údaje o třetích osobách. Ale to už
bude sdělování informací ve zcela jiné souvislosti než při poskytování zdravotní
péče.
-isu-
|