Máme mlčet nad totalitními způsoby státních orgánů?
Po několika týdnech se do médií dostaly první informace o kontroverzním záměru Státního ústavu pro kontrolu léčiv na automatizované zpracování preskripce léků. Systém sběru dat by měl být - bez jakékoliv předchozí diskuze, a co se lékařů týká, v podstatě bez informování - spuštěn již v březnu 2009. Zdá se, že jde o jakousi nadstavbu na používání elektronických receptů, která ale spíše jen využívá nezbytnou technickou infrastrukturu k on-line sběru detailních informací o preskripci a výdeji všech léků. Myslím, že by tomuto tématu měla být urychleně věnována pozornost nejen lékárnické, ale i lékařské komunity, a také pacientských organizací.
Připravovaný systém totiž má - bez vědomí pacienta a vlastně i lékaře - okamžitě, v momentu vydání léku, přenášet do informačního systému SÚKLu prakticky všechny údaje z receptu - tedy identifikaci pacienta, lékárny, přesnou identifikaci léku vč. šarže a ceny, a velmi pravděpodobně také identifikaci předepisujícího lékaře. Jen otázkou času pak bude i diagnóza, kterou se stále státní lékárenská administrativa (SÚKL) snaží do receptu protlačit.
Opírá se to o ustanovení § 82 odst. 3 písm. d) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, který říká:
"(3) Provozovatelé oprávnění k výdeji podle odstavce 2
a) ...,
d) jsou povinni zajistit při výdeji léčivých přípravků uvedených v § 75 odst. 1 písm. a) a b) evidenci výdeje pomocí jejich kódů a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let; dále jsou povinni poskytovat Ústavu údaje o vydaných léčivých přípravcích; rozsah údajů a způsob jejich poskytování formou hlášení zveřejní Ústav ve svém informačním prostředku, ..."
Domnívám se, že vyvodit z tohoto ryze technického ustanovení tak zásadní skutečnost, jakou je detailní celoplošný sběr dat o předpisu léků všem pacientům ve všech lékárnách, jde daleko za úmysl zákonodárce a nejsem vůbec přesvědčen o tom, že je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
Z výše uvedeného ustanovení rozhodně nevyplývá jasně, že by zákonodárce měl v úmyslu INDIVIDUALIZOVAT hlášení o vydání a spojit ho s osobními údaji pacienta, případně lékaře. Navíc způsob specifikace rozsahu sbíraných údajů - "zveřejní se ústav ve svém informačním prostředku" - se značně odlišuje od obvyklých postupů, kdy prováděcí předpis k zákonu vydává ministerstvo jako vyhlášku (která prochází připomínkovým řízením atd.).
Je to tedy velmi zvláštní, a to i přesto, že autoři systému slibují benefit pro pacienty i lékaře, spočívající v automatickém zpracování informací a vyhodnocení MOŽNÝCH interakcí se všemi léky, pacientem užívanými (resp. jemu vydanými). Až ironicky zní tvrzení, že "pacient bude identifikován jen bezvýznamovým identifikátorem, tj. identifikačním číslem pojištěnce", což je ovšem většinou rodné číslo!
Takový přístup se mi jeví velmi direktivní ("my víme, co je pro pacienty dobré a my mu to zajistíme i bez jeho vědomí nebo souhlasu") a myslím, že značně překračuje zamýšlenou (nebo podle našich představ míry ingerence státu do systému, vhodnou) kompetenci a smysl SÚKLu. Ten by měl zaručovat kvalitu a nezávadnost léčiv na trhu, ale není přece žádným samozvaným kontrolorem preskripce a garantem její správnosti!
Zatím to všechno šlo mimo nás lékaře, i já jsem se to dozvěděl vlastně náhodou, ale jsem přesvědčen, že k tomu také lékaři musí a mají co říci. Protože každé sledování individuí má hranici danou NEZBYTNOSTÍ, nikoliv MOŽNOSTÍ či NEŠKODNOSTÍ. Pokud SÚKL nyní hovoří o tom, že data budou používána jen anonymizovaná, musí být jako taková již sbírána. Ale to není pravda, protože SÚKL pro své potřeby hodnocení interakcí a individuální preskripce musí mít data individualizovaná, aby mohl jednotlivé přípravky (recepty) od různých lékařů a z různých lékáren přiřadit jednomu pacientovi. Jsem přesvědčen, že pokud to má být "služba" pacientovi (možná i výhodná služba, a možná i pro lékaře), musí být poskytována "jako služba", tedy jen tomu, kdo o ni stojí a s jeho vědomím! Doba, kdy stát nebo státní zdravotnické instituce určovaly občanům, co je pro ně dobré a co ne, už jistě pominula. Takový násilný průlom do soukromí nemocného lze odůvodnit u život ohrožujících infekcí, zhoubných nemocí nebo při potírání závažné kriminality (opiáty). Hlídat (za státní peníze), kolik kdo spotřebuje balení léků nebo zda mu nehrozí močové kameny, se jeví jako naprosto nevhodné a nepřípustné.
MUDr. Ivan Sucharda. 19. 1.2009
na začátek stránky